Náš rozhovor /

Title:

Náš rozhovor /

Creator:

(ten.)

Identifier:

olympos_cz:AP4359500000157113

Type:

subordinate record

Description:

(ten.): "Náš rozhovor", in. Program Horáckého divadla v Jihlavě, k premiéře 27. 4 1974T. M. Plautus - J. KnauthPremiéra v Jihlavě Antická komedie o dílechPřeklad: Dr. Zd. Bláha, režie Ladislav PanovecNÁŠ ROZHOVORJak už bylo řečeno, Horáckému divadlu se antika zatím vyhýbala. Možná tomu bylo i naopak, ale to je věcí nepodstatnou v okamžiku, kdy se divadlo pokouší prolomit pevně přežívající "tradici". Proto jsme položili i několik otázek režisérovi dnešní inscenace Ladislavu Panovcovi, abychom se dozvěděli něco bližšího o jeho záměrech i úvahách, na téma: antika a dnešní divadlo.PROČ PRÁVĚ PLAUTUS?Domnívám se, že jako každé jiné divadlo má tedy i Horácké plné právo, ba povinnost směřovat ve svém uměleckém hledání neustále kupředu. Neustrnout. Nespoléhat se na "bezporuchový chod ve vyjetých kolejích". Jsme už svým posláním divadlo repertoárového typu. To znamená, měli bychom své diváky seznamovat nejenom se současnou divadelní produkcí, ale občas sáhnout i do tzv. zlatého fondu klasické dramatické literatury. Uvedením Plautova "Tlučhuby" chceme splatit našemu publiku dluh, který k němu v tomto směru divadlo bezesporu má.Návraty k antice, pokud jsou cílené a vědomé, považuji za správné. Nejenom proto, že dochází nutně k oživení historické kontinuity vývoje divadla, ale zároveň i k oživení kontaktu s minulostí, která má co říci dnešku.Zanedbatelná není ani otázka osvětová v nezvulgarizovaném slova smyslu. Velkou část našeho publika tvoří mládež, a právě této divácké skupině může seznámení s antikou přinést rozšíření vědomostí v návaznosti na školní osnovy. Nasazením antiky se dostáváme chtě nechtě na nevyzkoušenou půdu. Jako ukázku pro prvé seznámení s antikou jsme tedy raději volili komedii než hru s tragickou tematikou. Proto tedy Plautův "Tlučhuba".NENÍ NÁVRAT K ANTICE I STIMULUJÍCÍM PROSTŘEDKEM K HLEDANÍ NOVÝCH TVŮRČÍCH MOŽNOSTÍ SOUBORU?V jistém směru ano. Plautova komedie je sice vyhraněnou záležitostí typovou, ale tím obtížnější úkol čeká herce. Text je jim jakýmsi volným scénářem, na jehož základě musí teprve hledat odpovídající herecký výraz a tvar. A to je pro mnohé, formované především školou psychologického dramatu, často velmi namáhavé. Vztahy mezi figurami nejsou pevně dány. Nevyplývají ze samotného textu hry a zde stojí jak před režisérem, tak představiteli jednotlivých postav obtížný úkol. Když se jinm ale podaří vytvořit živé, krevnaté představení, není důvodu, proč by měl divák odejít zklamán nebo v očekávání, že se na "moderní veselohře" pobaví lépe. Zajímavé by také mohlo být, zvláště pro vyspělejší diváky, sledování vývojové stupnice divadelních typů. Od Tlučhuby vede cesta ke comedii del'arte, Falstafovi a jiným postavám světové dramatiky.A CO OSTATNÍ SLOŽKY INSCENACE?Především bych se dotknul otázky scénické výpravy. Je vertikálně členěna. Důsledně vychází z antických stavebních prvků, aniž by usilovala o zbytečnou popisnost. Je i při značné hmotnosti pro herce dostatečně inspirující a poskytuje jim možnost nápaditého rozehrání jednotlivých situací. Kostýmy, tak jak jsou navrženy, by měly přispět k podtržení některých vnějších charakteristických rysů postav. Nedílnou součásti inscenace bude i složka hudební. V rovině písní by měla sloužit k umocnění výrazové komediální nadsázky. V rovině hudby melodramatické a dramatizující by pak měla pomoci navodit vnitřní situaci jednotlivých figur.MYSLÍTE SI, ŽE SE BUDE NAŠE DIVADLO K ANTICE NADÁLE VRACET?Nechci předbíhat událostem, ale osobně si myslím, že by nastudování Plautova "Tlučhuby" nemělo zůstat jenom ojedinělým pokusem o oživení dramatického odkazu antiky.ten.

Rights:

autorská práva www.olympos.cz

Harvested from:

Dramata

Metadata only:

true