Dnes Útvar hlavního architekta Prahy. Budova vybudována ve 3. čtvrtině 16. století stavebníkem Ondřejem Teyflem z Kinsdorfu, 1589 prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic, v 1. čtvrtině 17. století úprava za Jaroslava Bořity z Martinic (pozdně renesanční štíty a jeho znak na portálu). Další úpravy 1649 za Barbory z Vřesovců (vdova po Jaroslavovi B.), v roce 19712 objeveny na průčelí malby: asi všechny s biblickými náměty (Samsonovy skutky: Pam.Arch.XXXVII., 47; Ochrana památek 1961, 35), další malby v nádvoří. V interiéru malované dřevěné záklopové stropy, mezi jiným též figury. Existuje kreslířská kopie výzdoby kazetového stropu ze 43 oddílů (sál v severním křídle mezi schodištěm a domácí kaplí. kolorované perokresby Felixe A. M. Weitenbergera (1835-1836, Staletá Praha IV, 1969, 119-125; VI, 1973). and poche, Preiss 1973#, s. 28, 136, obr. 14.