V antickém výtvarném umění Apollón nikdy osobně Marsyu neztahoval z kůže, tato zobrazení se objevují až v italské renesanci, vůbec poprvé na ilustraci k Bonsignoriho proměnám z roku 1497 (Bonsignori 1497, fol. 49v). Vůbec nejpopulárnější bylo téma stahování Marsya z kůže v Benátkách okolo poloviny šestnáctého století, kde zdůrazňovalo, že zachování kosmického řádu vyžaduje striktní dodržování i těch nejtriviálnějších pravidel. Výjev s potrestáním Marsya byl oslavou stávající politické situace a výstraha všem, kdo by ji chtěli narušit a stavět se z jakéhokoli důvodu proti autoritě., Wyss 1996#., and V italské renesanci byl mýtus znám především Ovidiových Proměn (Ov. met. 06, 383-387) a z Kalendáře (Ov. fast. 06, 697-708), kde je zmíněna skutečnost, že Apollón pověsil Satyra na strom. Ovidius v Proměnách popisuje jak hudební soutěž mezi Apollónem a Marsyou, tak mezi Apollónem a Pánem (Ov. met. 11, 151-179), všeobecně se má za to, že se jednalo o jednu soutěž.