Medeia :

Title:

Medeia :

Creator:

Euripidés,

Identifier:

olympos_cz:PF4359500000156290

Description:

Inscenace klade důraz na aspekt jinakosti, který drama u osoby Medeie zobrazuje na několika úrovních. V pojetí Jiřího Honzírka se vyzdvihuje především národnostní odlišnost Médeie vůči vladařské rodině a Iásónovi, ale také její ženství ve světě, jemuž vládne mužská vůle. Obojí jinakost s ní sdílejí i ženy ve sboru - rovněž cizinky. Inscenace využívá aktualizace do doby počátku 21.století - Médeia stojící před rozhodnutím - na hranici, je i místně situována na "území nikoho" na letišti (znázorněného pásem na odbavení zavazadel, dveřmi na toalety označenými tradiční svítící cedulkou, prosklenými plochami výkladních skříní, nebo snad jen oddělujícími několik různých prostor, nápojovým automatem a sedačkami z umělé hmoty, jaké lze naleznout na letištích celé Evropy). Stejně jako ženy ve sboru čeká, zda bude přijata do země, nebo zda bude muset odejít. Křídou načmáraný nápis BŮH nad scénou je spíše toužebným zvoláním po přítomnosti někoho, kdo se ztratil. ?Její jinakost je zdůrazněna i v oděvu, tím se liší jak od tuzemců (Kreón i Iásón jsou oděni do prvotřídních obleků, Iásón nosí navíc až provokativně moderní účes), tak od ostatních žen - ty přicházejí z různých krajů světa a podle toho jsou i oblečeny - od chudých svršků východní Evropy po muslimský ženský kroj. Médeia je zde kostýmem charakterizována jako odbojná rockerka - dredy, kožená bunda, vše v černé. Není ani uhlazeně civilizovaná, ale nepřísluší už ani kultuře, ze které vyšla. Její odbojnost je dána bolestnou ztrátou identity. Médeia na scéně ani chvíli neposedí, od chvíle, kdy se na počátku představení zvedne z kouta nalevo jeviště, už neustále přechází po scéně jako lvice v kleci. Křičí a reaguje podrážděně, nedokáže se ztišit. V podání Ireny Vackové je Médeina logika pomsty přesná, protože je hnána instinktem raněné šelmy. Vše plánuje ve vzteku. ?Médeiným protihráčem je v této inscenaci Iásón, zcela zřetelně vědomý si své přitažlivosti, umocněné efektním účesem a okázale nákladným světlým oblekem dobré značky. Své osobní kouzlo Iásón již poněkolikáté uplatňuje k dosažení svého cíle - získání společenské prestiže a moci. Iásón není v této inscenaci silná osobnost, je to ješitný muž, který se poněkud svrchu dívá na obě ženy, jež touží získat a pobíhá mezi nimi, aby nepřišel o žádnou z nich. Proto s Médeiou také zmizí na pánských záchodcích a když opět vyjde, zapíná si ještě poklopec. Po vraždě Glaukó a dětí stojí osaměle na scéně - zhroutil se mu jeho sen o moci a úspěchu, neboť přišel o prostředky jeho dosažení. ?Iásón se chová až provokativně klidně, argumentuje sofisticky, zdánlivě logicky, zkouší se vetřít Médei do přízně, ale hned se zas brání jejím útokům po způsobu všech manželů.?Důležité jsou v této inscenaci i děti - ty, které Médeia vraždí, i to dítě, jež čeká Chůva s Vychovatelem (divák se o tom dozvídá z jejich němohry), stejně jako dítě, o něž zřejmě přišla ve válce jedna z žen v chóru (oděná jako muslimka), takže místo něj v náruči chová srolovaný modlitební kobereček. Režisér takto dodává vlastní příběhy i několika dalším postavám, aby tím podtrhl důležité okamžiky příběhu hlavního. ?V inscenaci je naopak potlačena role krále Aigea, který je tu vykreslen jen neostrými tahy jako exoticky vyhlížející cestující s luxusním kufrem, jenž v tranzitním prostoru náhodou potká Médeiu a poví si s ní, co je nového. Ve spěchu se pak dohodnou na vzájemně výhodných službách. Ještě méně prostoru se pak dostane Kreontovi, jeho role je také redukována jen na nejnutnější sdělnou úroveň. Jen letmo se kolem něj mihne Chůva, takže lze vytušit, že s ní měl románek, ovšem detailnější a výraznější kresby se Kreontovi nedostane. AS

Rights:

autorská práva www.olympos.cz

Harvested from:

Dramata

Metadata only:

true

Date:

2008