On the question of the origin of the irregular nucleated village

Title:

On the question of the origin of the irregular nucleated village
K otázce vzniku hromadného typu sídel
K voprosu o vozniknovenii poselenij kučevogo tipa
À propos de l'origine du type massé du village
Zur Frage der Entstehung von Haufendörfern

Creator:

Frolec, Václav and Kocmanová, Jessie

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:150ff0ff-de81-423c-8bfe-4a478cf947d4
uuid:150ff0ff-de81-423c-8bfe-4a478cf947d4

Subject:

ethnographic research, settlement geography, nucleated villages, and related families

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

a1_Sídla vznikala jako produkt vztahu mezi člověkem a přírodou. Proto je nezbytné všímat si nejen přírodních podmínek, ale zejména také faktorů společenských. Význam těchto činitelů nebyl u všech typů sídel stejný. Někdy sehrály prvořadou úlohu jedny, jindy další okolnosti a ostatní momenty jen spolupůsobily. K podobné situaci docházelo i při formování a vývoji stejného typu vsi v různém časovém nebo prostorovém vymezení. Tento proces je možno velmi dobře sledovat při studiu hromadného typu sídel. Hromadné vesnice patří mezi tzv. přírodní typy sídel. Jejich genetická struktura může ovšem někdy souviset i s typy schematickými a normovými. Vyznačují se seskupením domů bez zřetelného plánu. Autor uvádí přehled názorů na otázku stáří a etnické příslušnosti hromadných vsí a má za to, že teorie o velkém stáří vsí o hromadném půdorysu mohou potvrdit především archeologické výzkumy. Etnografické studium může obohatit toto zkoumání o zjištění, která povedou k odhalení důvodů vedoucích ke vzniku hromadných vesnic nejen v novějších obdobích, ale i v raných dějinách slovanských i jiných národů. Má tu na mysli zejména studium sídel v souvislosti s vývojem rodinných a společenských institucí. Na základě rozboru dokladů z území jihoslovanských, východoslovanských, západoslovanských i z oblastí osídlených neslovanskými etnickými skupinami sleduje autor spojitosti mezi skupinami příbuzných rodin a vesnicemi hromadného typu. Skupiny příbuzných rodin, pro které byla příznačná určitá hospodářská, společenská i ideologická jednota a které nesly společné palronymické pojmenování, obývaly celé vesnice nebo jejich části (čtvrti, ulice). Hromadné vsi se často skládaly z několika patronymických vísek. Genetická souvislost mezi rozrůstáním vísek a formováním hromadných vesnic je zřejmá i v oblastech, z nichž nemáme doloženu existenci skupin příbuzných rodin. I když genetická linie samota - víska - hromadná ves je z historického hlediska nejpravděpodobnější, jiná je otázka rozšíření samot jako samostatných sídelních jednotek v minulosti. Autor se přiklání k názoru, že obvyklejší než samoty bylo v minulosti seskupení několika patronymických dvorů. Potvrzuje to i celkový vývoj od velkorodiny ke skupinám příbuzných rodin. Při tom je zřejmé, že za určitých okolností existovaly oba typy sídel vedle sebe. Spojitost mezi skupinami příbuzných rodin a vznikem hromadného typu vsi má omezenou historickou platnost. Nebyl to rovněž jediný důvod, který vedl k formování hromadného půdorysu. Priorní úlohu hrál tento moment patrně v raných dějinách slovanských i jiných národů., a2_V pozdějších obdobích docházelo často ke vzniku hromadných vesnic ze zcela jiných příčin (vlivem nerovného terénu, v důsledku bezplánovitého přílivu a usazování kolonistů v neobydlených oblastech, přeměnou jiných sídelních typů apod.). Autor dospěl k závěru,že žádný výklad o vzniku hromadného půdorysu vesnic nemůže mít obecnou platnost., and Článek zahrnuje širší poznámkový aparát

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
policy:public

Coverage:

64-77

Source:

Národopisný věstník československý | 1966 Volume:1 (34) | Number:1 (34)

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false