Petrografický výzkum hradu Týřova

Title:

Petrografický výzkum hradu Týřova
Petrographische Analyse der Burg Týřov

Creator:

Zavřel, Jan

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:67e22c38-7b14-c251-2dd6-5b2d72c3c531
uuid:67e22c38-7b14-c251-2dd6-5b2d72c3c531

Type:

article and TEXT

Description:

Petrografickým výzkumem dochovaných zdiv hradu Týřov byla zjištěna překvapivá horninová pestrost některých partií i využití stavebních kamenů importovaných z oblastí značně vzdálených. Převážná část hradu je zbudována ze dvou hlavních typů místních vyvřelin – čerstvých celistvých a mandlovcovitých andezitů. Místy došlo i k uplatnění navětralých hnědě, rezavě a načervenale zbarvených andezitů. Poměrně častou přítomnost prvohorních i druhohorních arkóz, pískovců, slepenců, prachovců a opuk (zvláště na horním hradě), jejichž nejbližší místa výskytu jsou vzdálena přes 10 km vzdušnou čarou, lze racionálně vysvětlit jediným způsobem: už od počátků výstavby byly na Týřov kromě místních sopečných vyvřelin dopravovány i sedimentární horniny opracovatelné na hrubé (železité pískovce, pískovcové slepence) i náročnější (pískovce, opuky) kamenické výrobky. Odpad po zpracování dovezených horninových bloků stavitelé využili jako lomového kamene. Existence vápencových kamenů na hradě velmi pravděpodobně souvisí s výrobou malty. Vápno se zřejmě k účelům produkce maltové směsi pálilo až v místě stavby. Několik importovaných vápenců se pak omezeně uplatnilo i v hradním zdivu. Výsledky petrografického výzkumu je nutno konfrontovat se závěry učiněnými při výzkumu archeologickém a stavebně historickém. Jejich využitím by mohlo dojít k vysvětlení zjištěných anomálií (kupř. využití dacitů v brance přihrádku, různorodost stavebních kamenů věžového paláce i bergfritu) a zejména výrazných rozdílů ve skladbě zdiv některých částí hradu dolního a horního. and Bei der Erforschung der erhaltenen Teile des Mauerwerks der Burg Týřov stellte man fest, daß drei Arten lokalen magmatischen Gesteins überwiegend zum Bau angewandt worden waren. Frische, beständige, prismatisch absondernde paläozoikale dunkelfarbige Andesitarten vulkanischen Korridor zwischen Křivoklát und Rokycany wurden hauptsächlich in der Ringmauer– und Türmeverkleidung der unteren Burg benützt. Gleiche, aber mit ihren amygdalithischen und braun und rot verwitterten Äquivalenten kombinierte Gesteinsarten findet man auch in der oberen Burg. Petrographisch am buntesten erschienen die Objekte des Berchfrits und des Turmpalas. Außer der drei Schmelzen bedienten sich die Baumeister verschiedener paläozoikaler und mesozoikaler sedimentärer Gesteine aus den bis 10 und mehr Kilometer entfernten Gegenden. Seit den Bauanfängen transportierte man nach Týřov vermutlich neben den lokalen vulkanischen Steinarten auch jene sedimentären Ursprungs für grobe und auch anspruchsvollere Steinmetzerzeugnisse (wofür lokale Schmelzen nicht geeignet waren). Man benützte den Abfall nach der Sandstein–, Brekzien– und Plänerkalksteinblöckebearbeitung wie den Bruchstein. Das Kalksteinvorkommen in der Burg hängt höchstwahrscheinlich mit der Kalk– und Mörtelerzeugung zusammen. Der Mörtelkalk wurde offenbar erst auf der Baustelle gebrannt. Einige Stücke Kalkstein kamen auch im Mauerwerk zur Geltung. Die Ergebnisse der petrographischen Analyse wird man mit jenen der archäologischen Forschungen und der bauhistorischen Analyse konfrontieren müssen.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

Source:

Archeologické rozhledy | 2002 Volume:54 | Number:3

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false