Spojeni vírou? Význam náboženství pro výběr partnera v Česku a na Slovensku

Title:

Spojeni vírou? Význam náboženství pro výběr partnera v Česku a na Slovensku
United by faith? The significance of religion for assortative mating in the Czech Republic and Slovakia

Creator:

Paleček, Antonín

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:842010dd-4c8b-4ff5-bcf2-7e39d4c53917
uuid:842010dd-4c8b-4ff5-bcf2-7e39d4c53917
doi:10.13060/121443 8X.2018.2.16.452

Subject:

religiously assortative mating, religious homogamy and heterogamy, and Czech Republic and Slovakia

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

Based on empirical data, contemporary Czech Republic is considered to be more secular than Slovakia. The differences between these countries have been described by the way of rates of traditional forms of religiosity in society. The declining share of the religious population is often explained through the secularisation thesis. From this perspective, the process of secularisation entails decreasing importance of religion in everyday life, and it is associated with the modernisation process. Nevertheless, both religious and non-religious worldviews have an impact on people’s decisions in their everyday lives. In addressing their daily needs, individuals rely in their rational calculus on the values and opinions stemming from their worldview. This paper explores the importance of religion for assortative mating on the marriage market. It seeks to document whether (and to what extent) the high level of secularism in Czech society, compared to Slovak religiosity, has an impact on religious assortative mating. An answer to that question will help us explore the importance of religion on the marriage market, or the role religious belief plays in people’s search for their prospective partners. The question is whether religious people prefer religious partners or whether their religiousness is rather irrelevant. There are two possible methodological approaches to analysing the significance of religion for assortative mating. The first approach is based on identifying the degree of importance of religious belief when searching for a potential partner. The second approach measures the degree of religious homogamy or heterogamy in the society, as the rate of religious homogamy/ heterogamy is a result of the previous choices made on the marriage market. An analysis of the significance of religion for assortative mating through the degree of religious homogamy is referred to as ex-post sociological explanation. Compared to Slovakia, religion can be assumed to be less important for assortative mating in the contemporary Czech society, given its higher rate of secularisation. Secularisation is defined as declining significance of religion in society. The role of religion in assortative mating decreased along with the general significance of religion in society. The process of secularisation has been explained by many theories, which associate secularisation with the process of modernisation. In other words, there are processes of detraditionalisation and individualisation in society that enable individuals to decide freely about their own lives. This paper proposes two hypotheses. First, religion has lower importance for assortative mating in contemporary Czech society than it has in contemporary Slovak society. This is due to the high level of secularism in the Czech Republic. Second, the importance of religiosity for assortative mating has also dropped in cases of people with self-declared traditional religiosity because the influence of traditional forms of religiosity has been eliminated by the processes of detraditionalisation and individualisation of religion. None of the hypotheses were confirmed. Only 20 percent of people of both countries listed shared religious views as very important in their relationship. On the other hand, it was established that nearly 90 percent of partners shared the same worldview. This indicates that these couples were religiously homogamous and that there were no large differences between both countries in the level of religious homogamy/heterogamy. Substantial differences were only found between self-declared level of significance of religion for assortative mating and the rate of religious homogamy in couples. In other words, there are differences between the subjective and objective indicators of the significance of religion for assortative mating. But no major differences between the two countries were not found. Judged narrowly by the significance of religion for assortative mating, as measured by both subjective and objective indicators, worldview (whether a religious or non-religious one) in contemporary Czech society is not a substantially different factor than in Slovak society. and Na základě mnoha empirických výzkumů je současná Česká republika považována oproti Slovensku za více sekulární. Tyto rozdíly v míře sekularity mezi oběma zeměmi byly často zjišťovány především prostřednictvím měr forem tradiční religiozity. Pokles těchto měr religiozity ve společnosti je obecně vysvětlován prostřednictvím sekularizační teze. Jednotlivé sekularizační teorie pak nahlížejí sekularizační proces jako pokles významu náboženství napříč celou společností, který spojují s procesem modernizace. Světový názor (náboženský nebo nenáboženský) však v určité míře ovlivňuje i jednání lidí v jejich každodenních životech, protože má vliv na jejich přijímané hodnoty a názory, které vstupují do racionálního kalkulu každého člověka při řešení jeho každodenních potřeb. Tato práce je úžeji zaměřena na význam náboženství při výběru budoucího partnera na sňatkovém trhu. Cílem je dokumentovat, zda (a v jaké míře) vysoká sekularita české společnosti, v porovnání s více religiózní společností slovenskou, ovlivňuje i nábožensky podmíněný párový výběr. Budeme se ptát, jakou roli hraje náboženství na sňatkovém trhu. To znamená, jaký význam má náboženské vyznání pro aktéry, kteří na sňatkovém trhu hledají svého budoucího partnera. Preferují religiózní lidé partnery také s náboženským vyznáním, nebo pro ně není náboženské vyznání u budoucích partnerů důležité? Pro analýzu významu náboženství pro párový výběr jsou k dispozici dva metodologické přístupy. První způsob je založen na sledování míry deklarované důležitosti mezi skupinami lidí i v celé společnosti, která je při výběru partnera přikládána sdílenému náboženskému přesvědčení. Druhý způsob je založen na měření míry náboženské homogamie nebo opačně heterogamie v populaci, protože míra náboženské homogamie je výsledkem časově předcházejících nábožensky podmíněných výběrů partnerů na sňatkovém trhu. Analýza významu náboženského vyznání pro párový výběr prostřednictvím míry náboženské homogamie je označována jako ex post sociologické vysvětlení, které prostřednictvím retrospektivního náhledu umožňuje sledovat význam náboženství pro výběr partnera v době uskutečnění těchto výběrů. . Při srovnání se Slovenskem by bylo možno předpokládat, že v české společnosti je náboženské přesvědčení při výběru partnera pokládáno za méně důležité, protože je ČR oproti Slovensku více sekulární. Proces sekularizace je definován jako pokles významu náboženství ve společnosti. Proto by měl s tímto poklesem klesat i význam náboženství při výběru partnera. Sekularizační proces je vysvětlován prostřednictvím mnoha sekularizačních teorií, které vysvětlují pokles religiozity ve společnosti jako důsledek procesu modernizace. Například proces detradicionalizace a individualizace umožňuje jedincům svobodnější rozhodování v jejich každodenních životech. V této práci jsou konstruovány dvě hypotézy. První, v současnosti má náboženství pro výběr partnera v česku oproti Slovensku nižší význam. Tento rozdíl je dán vyšší mírou sekularity v Česku. Za druhé, význam náboženství pro výběr partnera bude ve společnosti klesat spolu s poklesem podílu lidí z celé populace, kteří deklarují své náboženské přesvědčení. Také vliv tradiční religiozity na jednání lidí je snižován právě procesy detradicionalizace a individualizace náboženství. Žádná z hypotéz však nebyla v této práci jednoznačně potvrzena. V současnosti v obou zemích považuje sdílené náboženské přesvědčení mezi partnery za velmi důležité asi jen 20 % lidí. Na druhou stranu však v obou zemích téměř 90 % partnerů sdílí stejný světový názor. ¨To znamená, že tyto páry jsou nábožensky homogamní. Mezi oběma sledovanými zeměmi nejsou v míře deklarovaného významu náboženství pro partnerský vztah i v míře náboženské homogamie výraznější rozdíly. Nejdůležitějším výsledkem je, že byly zjištěny výrazné rozdíly mezi mírou deklarovaného významu náboženského přesvědčení pro výběr partnera a podílem nábožensky homogamních párů. Jinými slovy, byl zjištěn pouze výrazný rozdíl mezi subjektivní deklarací důležitosti sdíleného náboženského přesvědčení pro partnerský vztah a mezi objektivně uskutečněnými nábožensky podmíněnými párovými výběry. Ale žádné jiné výraznější rozdíly mezi sledovanými zeměmi nebyly nalezeny. V úzkém náhledu významu náboženství pro výběr partnera, sledovaného prostřednictvím subjektivních i objektivních indikátorů, nelze říci, že v současné české společnosti má světový názor, náboženský nebo nenáboženský, při párovém výběru výrazněji rozdílný význam oproti společnosti slovenské.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
policy:public

Source:

Naše společnost: aktuální informace o české společnosti : bulletin Centra pro výzkum veřejného mínění 2003-2005 | 2018 Volume:16 | Number:2

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false