Historie literární. Emancipace vědní disciplíny na přelomu 19. a 20. století

Title:

Historie literární. Emancipace vědní disciplíny na přelomu 19. a 20. století

Creator:

Bláhová, Kateřina

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:ce9f5b6d-f363-4fee-90a6-2d5840e80ca1
uuid:ce9f5b6d-f363-4fee-90a6-2d5840e80ca1

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

Literární historie měla svou tradici v rámci filologie, ale bez výraznějších metodologických základů. Základním předpokladem, jak ji prosadit jako samostatnou disciplínu, bylo nalezení a formulování jejího předmětu a metodologie, další existenci pak musela zajistit její institucionalizace – zvláště vydávání odborného časopisu, jako oborové komunikační a publikační základny, a zajištění kontinuity nové disciplíny založením univerzitní katedry. To se tzv. Vlčkově škole podařilo zvláště díky kontaktům se zahraničním. Podnětné bylo setkání s německou a francouzskou pozitivistickou literární vědou, znalost zahraničních literárněvědných časopisů, či nalezení vzorů v německých univerzitních a muzeologických pracovištích a tamní organizaci literárněvědné práce. Na sklonku 19. století se Jaroslav Vlček habilitoval pro obor české literatury na české části pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity a Jan Jakubec se se rozhodl připravovat na svou habilitaci v zahraničí – strávil dva semestry řádného studia na univerzitách ve Vídni a v Berlíně (zahraniční studium bylo důležité i pro další badatele, v Berlíně v prvních letech 20. století studovali např. Arne Novák či Otokar Fischer). Vlčkovy přednášky byly úspěšné, ale prosadit obor české literatury jako samostatný se nicméně nedařilo. Jakubec s Vlčkem proto usilovali o založení oborového periodika. Tato idea se však v úplnosti nerealizovala – Obzor literární a umělecký, redigovaný Vlčkem, byl spíše kritickou revuí, jež ovšem přinášela i rozsáhlejší studie a metodologické úvahy. Přes všechny peripetie se právě na přelomu 19. a 20. století Vlčkovi a jeho kolegům podařilo prosadit literární historii jak na univerzitě, tak na stránkách časopisů. Obdobně jako němečtí badatelé obrátili pozornost k novější literatuře. Začali připravovat vydávání kritické edice spisů českých beletristů tvořících v 19. století a iniciovali kolektivní projekt věnovaný dějinám české literatury této epochy. Metodologicky se však inspirovali spíše francouzským pozitivismem. Obor se začal personálně obsazovat. Badatelé nové pojetí literární historie obhájili v teoretických a metodologickýchv statích. Již na počátku 20. století se literárněhistorická práce stala integrální součástí humanitních studií. and Literary history was long treated as part of philology, lacking its own distinctmethodological foundations. ˆ e basic prerequisite for promoting it as anindependent discipline was to fi nd a way to formulate what it dealt with andhow. Its existence next had to be ensured by institutionalizing it, particularlyby publishing a scholarly journal to communicate the new discipline andestablishing a university chair to ensure its continuity. ˆ e “Vlček School”managed to do this thanks in particular to relations with scholars in other countries. Impulses were provided by the encounter with German and Frenchpositivist literary scholarship, by becoming familiar with journals of literarystudies abroad, and by fi nding models in German universities, museums,and other organizations where the study of literature was taking place. Inthe late nineteenth century Jaroslav Vlček (>~}–>\`) habilitated to teachCzech Literature at the Czech part of Prague University, and Jan Jakubec(>~}Y–>\`}) decided to prepare for his habilitation abroad, spending twosemesters as a full-time student at Vienna and Berlin. (Studying abroad wasimportant for other researchers as well: Arne Novák [>~~–>\`\] and OtokarFischer [>~~`–>\`~], for example, studied in Berlin in the early years of thetwentieth century.) Vlček’s lectures were a success, yet he did not yet manageto establish the study of Czech literature as an independent fi eld. Jakubec andVlček therefore sought to start up a periodical for the discipline. ˆ is idea wasnot at fi rst, however, carried out in full; the resulting journal, Obzor literární aumělecký (Literature and Art Review), edited by Vlček, was more like a reviewof literary criticism, which also ran longer articles and essays on methodology.Despite all the ups and downs it was in the late nineteenth and early twentiethcenturies that Vlček and his colleagues eventually did manage to establishliterary history both at the university and in periodicals. Similarly to Germanresearchers they focused on more recent literature. ˆ ey began to prepare acritical edition of works by nineteenth-century Czech writers of belles-lettres,and initiated a group project devoted to the history of Czech literature of theperiod. Methodologically, however, their inspiration was French positivism.ˆ e fi eld soon began to attract people to work in it. Researchers defended thenew conception of literary history in articles on theory and method. By thebeginning of the twentieth century works of literary history had become anintegral part of studies in the humanities.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Coverage:

45-86

Source:

Česká literatura | 2006 Volume:54 | Number:4

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false