V současné době jsou v ČR pro potřeby zdravotnictví a sociální oblasti k dispozici dva klasifikační systémy. K všeobecně známé a v praxi osvědčené Mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize (zkráceně MKN-10) přibyla od roku 2008 i Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (zkráceně MKF). Vzhledem k odlišnému účelu i použití obou klasifikací lze očekávat, že se v praxi postupně uplatní obě dvě. MKN-10 je mezinárodní standardní diagnostická klasifikace pro účely obecně epidemiologické, pro řízení zdravotnictví i pro klinickou praxi. Poskytuje srovnatelný základ pro mezinárodní srovnávání mortality a morbidity. MKF je naproti tomu klasifikace zdraví a se zdravím spjatých domén. Představuje rámec pro měření zdraví a disability jak na úrovni jedince, tak na úrovni celé populace. MKF chápe pojmy "zdraví" a "disabilita" ve zcela novém světle. "Disabilita je snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem setkává s bariérami prostředí". Každý člověk může zažít újmu na zdraví, a tak pocítit určitý stupeň disability. MKF bere v úvahu i sociální důsledky disability, a je tudíž mimořádně vhodnou klasifikací zdravotního stavu starší populace., There currently exist two systems of classification for health care and social care in the Czech Republic. There is the generally known and time-tested International Classification of Diseases in its 10th version (in short ICD-10). Then there is the International Classification of Functioning, Disability and Health (in short ICF), which was added in 2008. Given the different use and purpose of each classification, we expect that both of them will gradually coexist in practice. The ICD-10 is the international standard diagnostic classification for all general epidemiological, many health management purposes and clinical use. It provides common basis for international comparisons of mortality and morbidity. The ICF is a classification of health and health-related domains. It presents a framework for measuring health and disability at both individual and population levels. ICF understands the notions of "health" and "disability" in a new light: "Disability is a functional limitation at body, individual or society level which happens when an individual with his health level meets environmental barriers". Everybody may experience decreased health and therefore feel certain level of disability. ICF takes into account also social consequences of disability and is therefore especially well suited for classifying health situation of older population., D. Bruthansová, A. Červenková, V. Jeřábková, and Lit.: 10
Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je v § 36 uložena zařízením sociálních služeb povinnost zajistit osobám, kterým poskytují pobytové služby, zdravotní péči a to buď prostřednictvím zdravotnického zařízení anebo prostřednictvím vlastních zaměstnanců příslušného zařízení, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. S touto zákonem uloženou povinností vyvstala řada nových problémů, spojených především s ekonomickou otázkou poskytování zdravotnických služeb v sociálních zařízeních. Jelikož se jedná o zdravotní péči, uzavírají tato zařízení smluvní vztah s příslušnými zdravotními pojišťovnami, které by jim ji měly hradit podle stejného principu jako v případě zdravotnických zařízení. Realita je však jiná: současná úprava úhrady zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb je předmětem četných stížností jejich provozovatelů i zřizovatelů Proto VÚPSV v roce 2008 realizoval dotazníkové šetření za účelem zmapování stávajících problémů financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Nejzávažnějším zjištěním bylo, že zdravotní pojišťovny odmítají některé zdravotní výkony uhradit, jiné hradí pouze částečně. Pobytová zařízení sociálních služeb jsou však povinna poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační péči v plném rozsahu a tak ji jsou nucena financovat z běžných neinvestičních nákladů, tj. na úkor ostatních klientů. Dalším závažným problémem je nedostatečná pozornost, věnovaná rehabilitaci jak ze strany zdravotních pojišťoven, tak i samotných klientů zařízení. Pro nápravu současného stavu doporučujeme především v přijetí jednotné závazné metodiky pro úhradu ošetřovatelské a rehabilitační péče jednotlivými zdravotními pojišťovnami, dále lze uvažovat i o vlastních finančních zdrojích poskytovatelů rezidenčních sociálních služeb (například použití příspěvku na péči). Pro větší využívání rehabilitace by pomohlo přijetí zákona o rehabilitaci. Klíčová slova: zařízení sociálních služeb, pobytová zařízení sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb zdravotní péče, rehabilitace, zdravotní pojišťovny, příspěvek na péči., According to law, social care establishments must provide health care to persons to whom they tender services. Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA) performed a questionnaire-based survey in 2008 on funding of health care and rehabilitation care in long-term social care establishments. We found, that health insurance companies refuse to cover some care and that some care they cover only partially. So social service establishments cover it from current noncapital expenditures, i.e. at the expense of other clients. There is also lack of attention and support given to rehabilitation, both by health insurance companies and the clients of the establishments., Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Věra Jeřábková, and Lit.: 7