Cílem příspěvku je na základě zjištěných informací a výsledků srovnávání analyzovat vliv nakupování zdravotní péče na zkrácení čekacích dob a udržení kvality zdravotní péče. Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice potřebuje změnu, týkající se především úhradových mechanismů. Důležité je využívání takových úhradových mechanismů, které pomohou k větší efektivitě a budou obsahovat nějakou formu měření kvality. Právě nakupování zdravotní péče, které je charakterizováno v tomto článku nabízí řešení některých neefektivit, protože umožňuje plánování a tím stabilizuje systém. Nakupování péče je podrobněji rozebráno, včetně jeho výhod a nevýhod. Hlavní výhodou je pro všechny zúčastněné stany bezesporu předem známá struktura, objem a cena péče. Následuje charakteristika procesu nákupu péče, tak jak je nastaven v zahraničí. jsou zhodnoceny postupy jednotlivých zdravotních pojišťoven při nakupování zdravotní péče, jaké jsou jejich požadavky na poskytovatele před uzavřením kontraktu a jak je stanovována cena za péči. Je zřejmé, že způsob nákupu se u jednotlivých zdravotních pojišťoven poměrně liší, proto mohou vznikat rozdíly i ve výsledné kvalitě a dostupnosti poskytované péče. Vliv na kvalitu je analyzován právě pomocí srovnání postupů zdravotních pojišťoven při nákupu péče a rozboru zahrnutých měřítek kvality do těchto postupů. Vliv na délku čekacích dob je zjišťován prostřednictvím informací od odborníků z jednotlivých zdravotnických zařízení, kdy je analyzována skutečná čekací doba ve vztahu k použitému úhradovéu mechanismu. Součástí práce je i zhodnocení legislativního prostředí v ČR, které představuje kvůli své nestabilitě velkou hrozbu pro aktivní roli zdravotních pojišťoven a tím i pro plánování a realizaci plnohodnotného nákupu péče., Healthcare policies' aims are often closely connected with better access and quality of healthcare services issues that can be understood as ones of essential preconditions for healthcare systems efficiency and sustainability. There is a wide variety of tools that healthcare policies' makers can use in order to increase the access and quality of healthcare. One of these tools is so called “healthcare services purchasing”. The contribution aims to evaluate the influence of the healthcare services purchasing on waiting times and quality of healthcare services in the Czech Republic. At the beginning, the term of healthcare services purchasing is introduced and its (dis)advantages are discussed. Consequently in the second part, the process of healthcare services purchasing in the Czech Republic, Holland and the USA is studied. In the third part, based on interviews with representatives of six health insurance companies and fourteen healthcare providers, the influence of the healthcare services purchasing on the quality and access of healthcare services in the Czech Republic is analyzed., Kateřina Štolcová, Zuzana Darmopilová, and Literatura
Postavení plátce ve zdravotnictví je zajímavou a často diskutovanou problematikou v mnoha zdravotních systémech. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Již od roku 1993 se zde, méně či více bouřlivě, vedou debaty o tom, zda je, po vzoru národních služeb, lépe mít zdravotní systém s jedním plátcem či zda dát prostor vícero plátcům. Záměrem autorky je přispět do této polemiky a na základě poznatků literatury se zamyslet nad tím, jakou roli by vlastně plátci ve zdravotnictví měli plnit. Následně k tomu vymezit a diskutovat, jaké podmínky musí být splněny, aby tyto role plátci plnit skutečně mohli. Jinými slovy, cílem článku je specifikovat role plátců ve zdravotních systémech a vymezit a diskutovat podmínky vedoucí k tomu, aby tyto role plnit mohli., The role of payers in the healthcare systems is an interesting and often discussed issue in many countries. The Czech Republic is not an exception. Since 1993, there has been a debate, more or less heated, of whether it is better to have a single payer system (like NHS) or whether the pluralistic system should take place. The purpose of the author is to contribute to this polemics and based on the literature review, to think about what is/should be the role of the payer in the healthcare systems and, in accordance to this, to specify and to discuss the conditions that must be fulfilled to accomplish those roles. In other words, the aim of the contribution is to specify roles/objectives of payers in healthcare systems in general and to define and discuss conditions that must be fulfilled to attain those objectives., Zuzana Darmopilová, and Literatura
Cílem práce je identifikace nejvlivnějších aktérů působících v českém zdravotnickém systému a posouzení šance na úspěšné prosazení vybraných reformních opatření z pohledu podpory těchto nejvlivnějších aktérů. Autoři se domnívají, že podpora nejdůležitějších hráčů může být jednou z podmínek pro úspěšnou zdravotní reformu a přijetí odpovídající zdravotní politiky. V první části článku, představují výsledky empirické studie uskutečněné na jaře roku 2009. Autoři shromáždili na základě řízených rozhovorů a dotazníkového šetření data, která dále analyzovali. Výsledkem jejich práce bylo posouzení deseti nejvlivnějších hráčů podle jejich relativního vlivu, vyjednávacího potenciálu a broker potenciálu. V druhé části práce autoři na základě volebních programů šesti nejsilnějších politických stran vymezili 23 nejčastěji se v koncepcích opakujících navrhovaných opatření a identifikovali reakce jednotlivých aktérů k těmto opatřením. Byly nalezeny tři oblasti (opatření), které shodně podporují všichni zkoumaní aktéři a bylo identifikováno 13 opatření, která aktéři celkově podporují i když každý jinou měrou. Autoři zkoumají též míru uspokojení zájmů jednotlivých aktérů. Vymezují tak oblasti charakterizované určitou mírou konsenzu ale i oblasti charakteristické antagonistickými zájmy., The aim of the paper is to find out the most powerful groups in the Czech healthcare arena and to determine their position towards selected reform measures. Authors believe that the support of the most important players can be one of the conditions for a successful health (reform) policy implementation. In the first part of the paper, authors represent results from an empirical study effectuated during spring 2009. Managed interviews with elite representatives of selected interest groups were conducted; followed by an electronic questionnaire. Both parts of this research consisted of structured and semi-structured questions that gathered information about influence reputations, informal communications, coalitions, and other strategic behaviour. In the second part of the paper, the position of the most powerful players towards the selected reform measures is searched and the level of their satisfaction is measured., Zuzana Darmopilová, Ivan Malý, and Lit.: 19