Účelem této úvahy je stručně seznámit čtenáře s filosofickými základy pojmu kauzalita a porovnat tyto základy s koncepcí využívanou v deliktním právu. Z tohoto důvodu je nejprve využita deskriptivní metoda spočívající ve stručném shrnutí některých základních filosofických konstrukcí formulovaných v klíčových filosofických dílech. Článek proto poukazuje na historické pozadí vývoje pojmu kauzalita, jenž se v první fázi objevil v antickém Řecku. V druhé části se autor vyrovnává s některými současnými teoriemi, které vytyčily debatu v právní teorii a filosofii. Pojem příčiny a následku, příčinné souvislosti je zde pojímán v právním kontextu jeho využití. Autor odkazuje také na rozličný přístup k faktické a normativní kauzalitě a jejich využití v právní vědě i praxi. Posledním úkolem práce by mělo být vytyčení směrů, kterými by se legislativa při normotvorném procesu a justice při aplikaci práva, měly vydat., The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to Causality in Tort Law. This Article uses firstly historical and descriptive method in order to find crucial theories on Causation in famous philosophical works. In brief it deals with historical background to many of the issues and disputes surrounding causation that concern philosophers today. Causation´s role has been recognized since the ancient Greeks. The second part deals with the leading theories that have been the focal points of contemporary debate in the philosophy of law. In this part is central point the notion of “cause” as used in legal context. The distinction between factual and normative causation and its consequences is also mentioned. In the last part author thinks about directions legislation and justice application should proceed., and Adam Doležal
Účelem tohoto eseje je nastolení filosofického základu do myšlenek týkajících se finanční satisfakce v případě zásahu do osobnostních práv, a to zejména s ohledem na ty ze zásahů, které mají podobu zásahů do fyzické integrity člověka. Článek si před sebe klade několik otázek, na které chce nalézt odpovědi, případně pouze načrtnout možné úvahy, kterými by se měl soudci, ale i zákonodárci při interpretaci a tvorbě právních norem regulujících ochranu osobnosti a případnou finanční satisfakci zabývat. Autoři se zabývají jednak historickou rovinou a komparací jednotlivých úprav v českém právním řádu a dále komparací se zahraničními úpravami, samozřejmě s ohledem na recentní právní literaturu i judikaturní závěry. Stále aktuální z tohoto hlediska se jeví i otázka promlčitelnosti peněžitých nároků plynoucích z osobnostních práv. K této otázce byla již vyřčena řada názorů, nicméně do jisté míry většinou vycházejí pouze z praktických hledisek, nikoliv z širšího filosoficky-právního odůvodněného názoru. Práce poukazuje na současný trend v judikatuře, ale zároveň se snaží poukázat i na teleologické aspekty, které je nutné při chápání institutu promlčení v oblasti uplatnění nároků finanční satisfakce vzít v úvahu. Poslední problémem, který se v širokých aspektech dotýká i nové úpravy, je otázka srovnání uplatnění nároků podle § 444 a § 13 odst. 2, resp. otázka po srovnání otázka škody na zdraví a imateriální újmy. Závěrem by pak měly být zejména zdůrazněny jednotlivé systematické nedostatky a úvahy, jakým směrem by se de lege ferenda měla česká legislativa v této oblasti pohybovat., The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to financial satisfaction in the case of interference with personal rights, especially with respect to those of the interferences, which have a form of interferences with a physical integrity of a man. The article raises several questions, to which it wants to find answers, or merely outline potential considerations, which should be dealt with by both judges, as well as legislators during interpretation and development of legal rules regulating protection of personal rights and prospective financial satisfaction. The authors are partly concerned with a historical perspective, partly with the comparison of individual regulations in the Czech legal order and furthermore with the comparison of foreign regulations, of course, with respect to recent legal literature and judicial decisions. From this point of view the issue of a statutory bar on pecuniary claims resulting from personal rights is still up to date. A whole number of opinions was expressed as to this issue, however to a certain extent they mostly come only from practical standpoints, not from the broad philosophically and legally justified opinion. The work indicates contemporary trends in judicature, but at the same time it tries to point out also theological aspects, which must be considered, when understanding the statutory bar in the area of assertion of claims to financial satisfaction. The last issue, which also touches the last regulation in broader aspects, is the question of comparison of assertion of claims pursuant to Section 444 and Section 13 (2), or the question of damage to health and immaterial damage. In the conclusion, especially individual systematic deficiencies should be emphasized, as well as considerations, in what direction the designed law should proceed., Adam Doležal, Hana Kameníková, and Literatura 12
Článek se zabývá problematikou wrongful life a wrongful birth žalob na základě etických a právních úvah. Základním cílem je nalézt odpověď na otázku, zda by tyto žaloby měly zavedeny do právního řádu či nikoliv. Autor se nepokouší nalézt definitivní odpověď na filosofické otázky, ale spíše se pokouší podat návrhy řešení s ohledem na kulturní a převládající rámec v konkrétní společnosti. Článek se snaží shromáždit argumentační rámec jak zastánců, tak i odpůrců tohoto typu žalob a to jak v morální, tak i v právní rovině. Jsou zde nastíněny základní morální otázky a právní otázky, ke kterým je přiložena argumentace pro a proti a to u jednoho i druhého typu žalob. V závěru se autor pokouší prokázat, že zatímco žaloby „wrongful birth“ mohou být při přijetí určitých etických pozic akceptovatelné, žaloby „wrongful life“ jsou nekonzistentní s teorií deliktního práva a není vhodné, aby byly nároky z nich uplatňované přiznávány., This article deals with the issue of wrongful life and wrongful birth action on the basis of ethical and legal reflections. The basic issue is to find out the answer whether this kind of actions should be established in legal order or not. Author doesn´t try to find out absolute answer on philosophical based questions, but rather tries to submit proposals for solutions considering cultural context in particular society. This article tries to gather ethical and legal arguments from both – proponents and opponents – of this type of actions. There could be find basic moral and legal issues and argumentation for and against it. Author demonstrates that while wrongful birth actions could be from some ethical angle acceptable, the wrongful life actions are inconsistence with principles of tort law and the claims arising therefrom should be denied., Adam Doležal, and Literatura