Smyslem sdělení je vyhodnotit úroveň dat o referenčních intervalech u dvou vybraných skupin analytů srovnáním s kritérii plynoucími z teorie referenčních intervalů. U vybraných základních analytů krevního séra (glukóza, cholesterol, kreatinin, ALT, celkový protein, albumin) byla konstatována obecně přílišná šíře intervalů dolních a horních referenčních limitů neslučitelná s existencí návaznosti u těchto analytů, nedostatečné respektování pohlavního dimorfi smu (ALT a kreatinin), nerespektování evropských diagnostických doporučení (cholesterol) a přenos dat, pocházejících z výběru nevhodné referenční populace do českých podmínek (ALT). U devíti imunochemických stanovení byla posouzena úroveň specifi kace referenčních populací. Ve většině případů nebylo poskytnuto dostatek demografi ckých a geografi ckých údajů. Pracovní návody producentů běžně pracují s různými jednotkami měření, a poskytují tak možnost vydávání zcela různých numerických výsledků totožných analýz. To zvyšuje riziko chyb při diagnóze a léčbě pacientů., We assessed level of information on reference intervals provided by manufacturers for clinical laboratories. Theory of reference intervals based on IFCC approach served as criterion to this assessment. In case of selected routine analyte of blood serum (cholesterol, glucose, creatinine, ALT, total protein, albumin) different manufacturers appear to provide too broad interval of lower and upper reference limits for these analytes as compared with with established metrological traceability of results. Partitioning according to sex is not introduced in three manufacturers for creatinine and two for ALT. The data provided for ALT correspond to Scandinavian reference population but not to Czech healthy persons. Values derived from American diagnostic recommendations were used for cholesterol instead of European recommended values. Data on reference population were assessed for nine immunochemical analytes, produced by two manufacturers. Especially the lack of demographic and geographic information was found. Working protocols of manufacturers use in most cases more different measurement units and even provided more numerical values for the same analyses. This fact strongly increases the risk in the health care. Providing the reference intervals including information on reference population is obligation of manufacturers given by Directive IVD 98/79. Despite this fact many manufacturers require establishment of their own reference intervals in users’ laboratories., Friedecký Bedřich, Vávrová J., Kratochvíla J., and Lit.: 17
Článek poskytuje stručné recentní literární informace o závažných změnách, ke kterým dochází v současné době při laboratorní diagnóze a sledování diabetu. Týká se změn v postanalytické fázi glukózy a glykovaného hemoglobinu. U plazmatické glukózy nalačno jsou popsány přetrvávající problémy s nestabilitou analytu ve vzorcích krve a problémy s kritérii způsobilosti laboratoří v programech externích hodnocení kvality. Jsou komentovány názory na nedostatečnou kvalitu glukometrů při sledování diabetiků a jiných pacientů v kritickém stavu. Je zmíněna nadějná možnost monitorování glukózy minimálně invazivními metodami s aplikací podkožních senzorů. U glykovaného hemoglobinu je shrnut současný stav standardizace, návaznosti a vydávání výsledků měření. Je uvedena informace o nové roli HbA1c jako nástroje laboratorní diagnózy diabetu. U obou analytů je zhodnocena současná úroveň jejich analytického měření a kritéria analytické způsobilosti klinických laboratoří. Publikace je zamýšlena jako pramen informací pro pracovníky laboratoří, oddělení, ambulancí a také jako zdroj dat k případné inovaci soudobého již zastaralého doporučení o laboratorní diagnostice a terapii diabetu., Short communication deals with recent information on significant changes in diagnosis and managing the diabetes. Instability of sample for measurement fasting plasma glucose, different and unsuitable criteria for external quality assessment, low analytical quality of personal glucometers and possibilities for continual monitoring the glucose in interstitial fluid are objectives of presentation. New measurement units after finished standardization and newly proposed using the HbA1c as diagnostic tool for diabetes are introduced. By means of results in some EQA schemes are also demonstrated levels of precision, bias and state of used control limits., Friedecký B., Vávrová J., Kratochvíla J., and Lit.: 15