Fenomén týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů v ústavních zařízeních není v současnosti v domácím kontextu dostatečně zpracován a systematicky sledován a bylo by třeba provést v těchto zařízeních rozsáhlejší reprezentativní šetření. Podle průzkumu agentury STEM je týrání a zanedbávání seniorů vnímáno veřejností jako problém. Podle dostupných informací jsou případy fyzického týrání v ústavech, kromě omezování, zřejmě poměrně vzácné. Častější je podle poznatků autorů týrání psychické a nerespektování důstojnosti obyvatel, a zejména pasivní zanedbávání a hmotné zneužívání, drobné krádeže a ztráty osobních věcí seniorů. Značným problémem je rovněž finanční zneužívání příbuznými. Podle posledních výzkumů Jihočeské univerzity činí prevalence násilí na seniorech v závislosti na typu násilí cca 5-20 %. Specifika elder abuse v ČR, jež je třeba ještě dále zkoumat, jsou zejména malé povědomí o této problematice a její podceňování, celková pasivita seniorů a specifické problémy v souvislosti se zaměstnanci těchto zařízení, jejich odbornou přípravou i sociálním statutem. Z aktérů problematiky elder abuse hrají největší úlohu pracovníci a management zařízení, při uvědomování veřejnosti pak organizace na obranu lidských práv a sdělovací prostředky. Stávající a nové právní předpisy ani standardy kvality MPSV problematiku elder abuse dostatečně neřeší, přestože představují významný posun k respektování lidské důstojnosti., The subject of this article is elder abuse and neglect in the institutional settings for the elderly in the Czech Republic and issues concerning relevant main actors and events of the public policy. The article begins by presenting the general framework and history of the problem of elder abuse. The theoretical framework of elder abuse and neglect is described, and some working models are mentioned. The problem is placed in the wider context of violence in the workplace. In the second part of the article, the current situation in the Czech Republic regarding elder abuse is analysed, some specific cases are mentioned. In the Czech Republic, no systematic representative study in this area exists, and there is very little data available. Partial findings show that elder abuse is a serious sociological problem. The main actors in terms of dealing with elder abuse are listed and discussed in relation to the most important developments in public and social policy in the Czech Republic over the last years, including the new Law on Social Services (No. 108/1996 Coll.) and the standards on quality of care drawn up by the Czech Ministry of Labour and Social Affairs. Some specific ways of remedying the problem of elder abuse are proposed, focusing on formation of the staff and information of the public. A realisation of a representative survey on elder abuse in institutional settings is recommended and problems related to the collection of data are discussed., Pavel Habart, Petr Háva, and Lit.: 29
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125