Sledovali jsme soubor 1 006 osob v preseniorském věku 50?64 let, které v průběhu 1 rokunavštívily svého praktického lékaře. V této věkové kategorii dochází ke změnám dosavadních stereotypů, k přípravě na odchod ze zaměstnání, mění se zdravotní stav a způsob života. V předdůchodovém období je nezbytná příprava na stáří, především je důležité rozvíjet nejrůznější formy náhradních aktivit, protože profesionální pracovní aktivita s věkem klesá. Ze sledovaného souboru byla zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen starších 60 let. Zdravotní stav výrazně ovlivňuje kvalitu života ve stáří. 82 % sledovaných osob hodnotilo svoje zdraví jako velmi dobré, vcelku dobré či přiměřené věku. Ve věku 60?64 let bydlí 1/3 žen osaměle. Mají však rodinu a přátele v blízkosti bydliště. Ve sdělení je uveden způsob trávení volného času, pohybová aktivita a také názory na způsob zajištění péče v případě nesoběstačnosti. Osoby ve věkové kategorii 50?64 let spadají do předpolí stáří. Jeho aktivní prožití, zdravotní stav, nároky na péči určují kvalitu života ve stáří., Helena Zavázalová, Květuše Zikmundová, Vladimír Zaremba, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 14
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7