Cílem tohoto článku je analyzovat a hodnotit organizačně právní postavení českých nemocnic a jeho vývoj v kontextu současných evropských a světových trendů vývoje nemocniční péče se zaměřením na syntézu těchto poznatků. Hlavními metodami použitými v práci jsou metody analýzy veřejné politiky - zejména metoda analýzy vybraných událostí veřejné politiky, morfologická analýza, analýza aktérů, modelování a analýza právního rámce. Nadnárodní vývojové trendy nemocniční péče jsou ovlivněny měnícími se faktory (demografické změny, změna skladby nemocí, změny rizikových faktorů, změny očekávání veřejnosti, technologické změny, politické a sociální změny). Současné vývojové trendy nemocničního sektoru směřují ke zvyšování autonomie nemocnic, korporatizaci, privatizaci veřejných nemocnic, zavádění prvků Public Private Partnership (PPP) a vzrůstající konkurenci. Tyto trendy jsou inspirované teoretickými koncepty New public management, neoklasickou ekonomií, monetarismem, chicagskou ekonomickou školou a liberální teorií spravedlnosti. To koresponduje se zájmy Světové obchodní organizace a postoji Světové banky. Na druhé straně aktéři jako OECD, Světová zdravotnická organizace a OSN rozvíjejí koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb. V České republice byly organizační změny nemocničního sektoru provedeny za nedostatečně rozvinutého právního rámce (především v oblasti zajištění kvality a odpovědnosti), často s převahou zjednodušujících tržně orientovaných konceptů. Globální a nadnárodní trendy vývoje nemocničního sektoru s sebou nesou rizika negativních sociálních důsledků - redukce kvality zdravotní péče v širším smyslu, zejména v parametrech ekvity a dostupnosti péče a zvyšování nákladů na péči. Tyto negativní důsledky mohou být eliminovány sledováním (formou veřejné správy a nezávislého výzkumu) důsledků tržně orientovaných reforem a vytvářením pevného institucionálního rámce pro nemocnice., The aim of this article is to analyse the organizational and legal status of Czech hospitals in context of current European and supranational trends in the hospital sector with orientation to synthesis of these pieces of knowledge. The main methods used in this work are methods of public policy analysis - first of all method of selected events analysis, morphological analysis, policy network analysis, modelling and analysis of legal regulations. Supranational developmental trends of hospitals are affected by pressures for changes (demography, changing pattern of disease, changing risk factor, changing public expectation, changing technology and clinical knowledge and political and social changes). Current developmental trends of hospital sector lead to market style reform, autonomization, corporation, privatization of public hospitals, concept of Public Private Partnership (PPP) and extending competition. These trends are inspired by theoretical concepts of new public management, neoclassic economy, monetarism, Chicago school and liberalism justice theory. It corresponds with interests of WB and WTO. On the other side OECD, WHO, UN develop concepts of long-term sustainability through enforcing effectiveness, efficiency and quality of hospital performance. In the Czech Republic the reform organizational changes (decentralization, privatization) were made under insufficient legal framework (especially quality assurance and responsibility) and resulted in generally prevailing very simplified market oriented alternatives. Global and supranational developmental trends of hospital sector bring risks of negative social impact - reduction of health care quality in wider meaning, primarily in equity parameters and accessibility of health care, and cost escalation. Many of these negative consequences could be avoided by looking at (independent research) the impact of the marketizing reform and by creating institutional framework for hospitals., Pavla Mašková-Hanušová, Petr Háva, and Lit.: 150
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125