Jednou z klíčových kategorií v medicíně je zdraví; zdraví je ovšem třeba chápat šířeji než jen jako pouhé fungování jednotlivých orgánů či organismu vcelku. Pokus o vymezení zdraví přijatý WHO má ovšem také své vady a je třeba pojmout zdraví hlouběji. Snahy vymezit zdraví ve vztahu k momentálnímu prožitku v praxi selhávají tím, že postrádá pro člověka tak významný vztah k budoucnosti a též že je příliš psychologického rázu. Je třeba najít ontologické předpoklady zdraví a na základě toho vytvořit adekvátní definici aplikovatelnou v praxi klinické péče., Jan Payne, and Lit.: 12
Autor reflektuje aktuální poměry českého zdravotnictví a tento fenomén pokládá za východisko dalších úvah o sanaci špatného stavu. Hlavní příčinu tuší ve špatném školství obecně a zejména pak lékařském, které klade důraz na šablonovité dovednosti a znalosti. Z neurofyziologie je ovšem známo, že takové schopnosti nejsou výkonem těch nejvyspělejších částí mozku. Bylo by třeba pěstovat hlavně funkci frontální kůry mozkové, která člověku poskytuje řadu výjimečných schopností a tou klíčovou je schopnost mít úctu k autonomii druhých lidí, což je základem etického chování., The author reflects the actual state of affairs in the Czech health care and accounts this phenomenon a point of departure for further proposals concerning a cure of it. He assumes that the main source dwells in the bad educational system in general and particularly in that of physicians which still emphasizes a template like skills and knowledge. From neurophysiology we know that such capacities are not functions of the most developed parts of the brain. There would be appropriate to cultivate primarily the function of the frontal cortex that bestows upon humans a set of exceptional abilities while the crucial one is the ability to regard autonomy of other people which is a ground of ethical behavior., Jan Payne, and Lit.: 12