Stanovení FreeLite Chains (FLC) nachází v klinické praxi stále širší uplatnění. Stává se vedle elektroforézy bílkovin séra a imunofixační elektroforézy součástí diagnostiky, prognostiky a monitorování terapie u monoklonálních gamapatií. Vlastní stanovení FLC má však zatím četná metodická úskalí a je snaha o jejich postupné odstranění. Touto snahou byly také vedeny Česká myelomová skupina a Česká společnost klinické biochemie, když organizovaly studii, při které šest laboratoří center léčby mnohočetného myelomu v České republice současně vyšetřilo 12 vzorků sér od nemocných monoklonálními gamapatiemi na stanovení FLC. Z této studie vyplývají tyto závěry: jednotlivé laboratoře sjednotí ředění sér podle pokynů výrobce, index kappa/lambda je stanovitelný s menší přesností, proto je doporučeno používat ve větší míře hodnot koncentrací FLC. Do kontrolního cyklu SEKK (www.sekk.cz) Gamapatie je od počátku roku 2010 pravidelně zařazováno stanovení FLC., Free monoclonal immunoglobulin light chains (FLC) quantification is recommended for diagnosis assessment and monitoring therapy for patients with monoclonal gammopathy. But there are numerous uncertainties regarding the detection, interpretation and FLC quantification. Our interlaboratory study showed that kappa/lambda ratio is strongly influenced by measurement errors and therefore we recommended the preferential use of FLC concentration values. Unified protocols are needed to minimise interlaboratory variability introduced by manual dilution or volume augmentation of clinical sample., Vávrová J., Tichý M., Friedecký B., Maisnar V., Hájek R., Čermáková Z., Dastych M., Gottwaldová J., Kučera P., Krotká J., Racek J., Ženková J., Schneiderka P., Lochman P., Büchler T., Zima T., Benáková H., Spáčilová J., Palička V., and Lit.: 14
Červencové číslo Clinical Chemistry (2008) přineslo v sekci Clinical case studies dvě kazuistiky z oblasti tyreoidální laboratorní diagnostiky [1, 2]. První z nich je od jihoafrických autorů (University of Cape Town) a pojednává o nálezu zvýšeného volného tyroxinu u eutyreoidní pacientky. Ve druhé kazuistice čtveřice autorů z Harvardské lékařské fakulty a Dětské nemocnice v Bostonu (Maryland, USA) popisuje zvýšené koncentrace celkového tyroxinu a trijodtyroninu při normálním TSH u mladistvé pacientky se strumou. Oba články doprovodili svými obsáhlými komentáři biochemik Larry J. Kricka (University of Pennsylvania, Philadelphia, USA) a endokrinolog Kenneth D. Burman (Georgetown University, Washington, USA). Kazuistiky i oba komentáře dokládají těsnou souvislost analytické a postanalytické fáze laboratorního cyklu a zásadní význam podrobného kvalifi kovaného pohledu na laboratorní výsledky včetně nutnosti okamžitého řešení zjištěných rozporů. V článku je krátký výtah z těchto článků., Section Clinical Case Studies in July issue of Clinical Chemistry (2008) brought two cases from the sphere of thyroid laboratory diagnostics [1, 2]. The fi rst one by South African authors (University of Cape Town) deals with elevated free thyroxine levels found in an euthyroid woman. Second case described by authors from Harvard Medical School and Children´s Hospital in Boston (MA, USA) discuss discrepancy between normal TSH and higher both total thyroxine and total triiodothyronine found in a girl patient with goiter. Both articles are widely commented by the biochemist Larry J. Kricka (Univ. of Pennsylvania, Philadelphia, PA), and the endocrinologist Kenneth D. Burman (Georgetown Univ., Washington, DC). Clinical cases and commentaries as well performs evidence for the tight connection between analytical and postanalytical phases of laboratory cycle, and a crucial importance of detailed and competent insight into laboratory results including immediate solution of all disagreements discovered. Here we bring a short digest from these articles., Schneiderka Petr, and Lit.: 2