Demence představují syndrom závažný svou prognózou, dobou trvání i socioekonomickými dopady. Onemocnění, která demenci způsobují, jsou zatím v naprosté většině nevyléčitelná. Možný je pouze management demence, tedy takový postup, který zpomalí progresi onemocnění, zlepší soběstačnost v mezích základního onemocnění, zvládne případnou komorbiditu, problémové chování a další problémy, které demence ve svém průběhu přináší. Kromě relativně dobře prozkoumaných farmakologických přístupů máme v managementu demencí k dispozici také nefarmakologické metody, jejichž význam nebyl podle našeho názoru dosud doceněn. Tyto metody, mezi které patří i výše popsaná taneční terapie, mohou významně ovlivnit soběstačnost, emotivitu a celkovou kondici pacientů s demencí a zmírnit tak nejen břemeno péče a výši nákladů na ni, ale zejména zlepšit kvalitu života pacientů s demencí a lidí, kteří se o ně starají., For patients with dementia, the most appropriate form of dance therapy session is the one which takes place in a circle. In this way, they can watch one another and follow and imitate the therapist, who is a part of the circle. Adopting an individual approach to each dancer is very important in the course of the therapy. We have investigated the effect of dance therapy on health, quality of life and depressivity among residents of residential houses in the randomized controlled trial. Our first results prove that dance therapy may be effective also in persons with dementia and, in addition, may improve their mobility., Petr Veleta, Iva Holmerová, Kateřina Pánková, Hana Vaňková, and Lit.: 16
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7