Předmětem práce jsou rozdíly v přístupech aktérů k formulaci agend a reforem zdravotní politiky a od nich odvozených cílů.V politické praxi české zdravotní politiky po roce 1990 dochází často k dominanci ekonomických otázek a zájmů a opomíjení ostatních společensky podstatných dimenzí, jako jsou vývoj zdravotního stavu a jeho determinant, nerovnosti ve zdraví, zdraví sociálně vyloučených skupin, veřejná správa a veřejná politika, kvalita produkce a dostupnosti služeb, řízení rizika výskytu nemoci formou veřejného pojištění, výzkum péče o zdraví a zdravotnických služeb, objektivizace existujících problémů. Z hlediska mezinárodního srovnání je však patrné, že v zahraničním diskursu je věnována větší pozornost sociálnímu kontextu reforem a jejich etických dimenzí. Cílem práce je upozornit na nevyužité možnosti reflexe tvorby a realizace české zdravotní politiky s využitím konceptu etických dimenzí., This paper examines the differences in the approach of actors to framing the health care policy agenda/objectives and reforms and the goals derived there from. In Czech health policy after 1990, economic and particular interests have often been the dominating factors. Other substantial policy dimensions, like health status development, determinants of health and disease, inequalities in health, health of excluded minorities, public administration, public interests, quality of health care services, access to health care services, justice of public health insurance,independent research into existing problems, and objectification of existing problems are usually neglected.An international comparison shows that abroad, discourse devotes higher attention to those topics and to their social context, including ethical dimensions. The objective of this article is to draw attention to the possible use of ethical dimensions in Czech health policy and to discuss in this framework the objectives of Czech health policy after the 1990 that have been formulated thus far., Petr Háva, and Lit.: 62
Automaty obsahující z hlediska zdravé výživy nevhodné potraviny a nápoje jsou dnes běžně umisťovány ve školách, nemocnicích a téměř ve všech veřejně přístupných budovách. Jsou typickými atributy celosvětově se rozmáhající fast-foodové kultury, která je jednou z příčin pandemie obezity, a to včetně alarmujícího nárůstu obezity u dětí. Automaty umisťované ve školách jsou v tomto kontextu velmi nebezpeč- né. Nejenomže posilují u dětí nesprávné výživově zvyklosti, ale také zásadně zpochybňuji důvěryhodnost výchovy ke zdraví. Z těchto důvodů v některých zemích dnes již existuje buď úplný zá- kaz automatů ve školách vůbec nebo je zavedena přísná regulace jejich obsahu. Článek podává stručný přehled o situaci ve vybraných zemích, a to s důrazem na země EU, včetně informace o vývoji a nejnovějších politických iniciativách v ČR., Vending machines containing inappropriate foods and beverages in terms of healthy eating are routinely placed in schools, hospitals and almost in all public buildings. They are typical attributes the growing and worldwide fast-food culture, which is one of the causes of obesity pandemic, including the alarming rise in obesity among children. In this context, vending machines placed in schools are very dangerous. Not only enhance children incorrect nutritional habits, but also fundamentally challenged the credibility of health education in schools. Therefore, in some countries today there is either a complete ban on sale „junge food“ and placement of vending machines in schools or there is a strict regulation of their content. The article gives a brief overview of situation in selected countries, with an emphasis on EU countries, including information on the latest developments and relevant policy initiatives in the Czech Republic., Helena Hnilicová, and Literatura
Práce se zabývá řízením péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života pod - míněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života., This work deals with coeliac disease management. The analytical framework of this work is the multilevel Innovative Care for Chronic Conditions Framework. Crucial is the interaction between health care team that represents health care system, community partners and patients with their families. In the case of coeliac disease it is necessary to include also the role of representatives of market with gluten free products. The interaction of these participants takes place in wider political context, whose state influences this interaction fundamentally and reflects so in final results state of patients and quality of their live. Using the evaluation of the quality of life tool SF-36, it has been ascertained, that the quality of life of coealiac patients is lower in comparison with European standard of healthy population and that the causes of the problem have to be searched and systematically removed at all levels of the system of chronic health care. The findings validate the theoretic presumption, that the chronic health care is still considerably underestimated and that it does not reply to the needs of chronic ill patients, which reflects just on general quality of life., Kristýna Přibylová, and Literatura