Reklama na léky je v České republice upravena zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů. Reklama na volně prodejné léky muže být umístěna ve všech médiích, reklamu na léky na lékařský předpis je možno umístit pouze v komunikačních prostředcích, které jsou určeny odborníkům, tedy lékařům a lékárníkům. Poslanec EP Cabrnoch ve zřejmé návaznosti na požadavek farmaceutického průmyslu otevřel otázku rozšíření reklamy na léky pro veškerá média, bez ohledu na to, zda jsou to léky na předpis nebo ne. Podle stanoviska Mezinárodní společnosti lékových bulletinů (ISDB) průmysl není zdrojem spolehlivých a důvěryhodných informací a je chybou zaměňovat reklamu za informace., Vít Černý, and Lit.: 5
Článek se soustředí na hlavní požadavky a slabiny lékařské dokumentace v České republice. Analyzuje požadavky hlavních aktérů zdravotní politiky a také bere v úvahu profesionální a pacientský přístup k lékařské dokumentaci. Text se také zabývá zahraničními systémy vedení lékařské dokumentace., The article focuses on the main requirements and weak points in contemporary management of medical documentation in the Czech Republic. The issue is analyzed with regards to the main health policy actors and the analysis takes into account both the health professionals' and the patients' point of view.This study also deals with foreign systems of health information sharing and describes the origin and involvement of the main participants in the process. The public policy cycles of the health policy making is also underlined., and Jana Šnoplová
Článek připomíná, že časopis "Zdravotnictví v České republice" vychází letos desátým rokem. Je to málo ve srovnání s časopisy, které vycházejí přes sto let. Na druhé straně už tento časopis přežil mnohé jiné, které se první dekády nedočkaly. I hodnota jubilejí je relativní. Záleží na tom, z které strany se na jubileum díváme. Časopis vznikl z potřeb doby po roce 1989. Základním úkolem těch let bylo proměnit nepružnou strukturu zdravotnictví a vytvořit podmínky pro vyšší kvalitu a hospodárnost zdravotnických služeb (vč. zvýšení společenské prestiže zdravotníků), neboť : před komunistickým pučem 1948 měla ČR střední délku života na úrovni 12. země ve světě, v roce 1989 na úrovni 27 země, v roce 1948 zde bylo účinné zdravotnictví veřejné i soukromé, v roce 1989 jen nepružné centralizované státní zdravotnictví. Většina zdravotníků chtěla dosáhnout nových cílů co nejdříve a první vláda ČR po roce 1989 rozhodla zavést novou soustavu od 1.1.1992, tedy po dvou letech příprav. I vlády po roce 1948 byly opatrnější - proměnily zdravotnictví na "socialistické" řadou zákonů z let 1952 až 1966. Dalších 23 let do roku 1989 tuto soustavu fixovalo ve vědomí lidí jako "jedinou" možnou. Rychlý růst zvyšování příjmů zdravotníků a moderní přístrojové vybavenosti po roce 1990 předstihl možnosti financování už v letech 1991 a 1992. Národní hospodářství muselo nejdříve proměnit svou strukturu (omezit zbrojní výrobu, likvidovat mnohaleté neprodejné zásoby výrobků, založit nové výroby i obory). Tím došlo objektivně ke snížení tvorby HDP, ale už v roce 1992 došlo k "odražení od dna" a tvorba HDP začala rychle stoupat. V roce 1993 mohla nová vláda už zvýšit zdroje pro zdravotnictví meziročně o 53%. Ačkoliv výdaje na zdravotnictví se dostaly podílem na HDP už kolem roku 1995 zhruba na 10.místo mezi zeměmi, zdroje brzy začaly zaostávat za úrovní, kterou by vyžadovaly probuzené představy o růstu (růst očekávání byl rychlejší, než růst skutečně vytvářených zdrojů). Kolem roku 1995 vznikla intenzivní potřeba časopisu, který by na základě objektivních propočtů a konkretizovaných námětů vysvětloval žádoucí, ale i reálné možnosti zdravotnictví v ČR. Článek ukazuje hlavní problémy doby a hlavní úkoly, které se časopis snažil řešit během prvních deseti let. Všechno ve světě je relativní. S odstupem deseti let činnosti časopisu je však snad možné konstatovat, že přispíval k vysvětlování reálných možností rozvoje a snižoval nespokojenost, kterou podporuje informování o negativech vývoje, když toto informování není vedeno snahou o objektivnost, ale touhou po "senzačností" sdělení., The article reminds the tenth year of publishing of the journal "Zdravotnictví v České republice" ("Health Services in the Czech Republic", see www.zcr.cz) in this year.The journal originated from the needs of the time after 1989.The fundamental target of those years was changing the rigid structures of health services and to create conditions for higher qualities and economy of medical services (incl. increasing social prestige of employees in health services), because: Before the communist coup of 1948, Czechoslovakia had life expectancy (LE) on the level of 12th country, in 1989 of 27th country in the world; In 1948, there was an effective public and private health care in Czechoslovakia, in the year 1989 only inelastic centralized state health services. Most employees in health services wanted to achieve new targets as soon as possible and the first Czech government after 1989 decided to impose the new system already from 01. 01. 1992. After 1990, salaries in the health services and investments into medical technologies went up rapidly and the costs exceeded possibilities of financing already in years 1991-1992. In the next year (1993), thanks to an increase of VAT the new government was able to raise sources for health services about 53% in comparison with 1992. Around 1995, an idea emerged to establish a journal, which would comment upon desirable and at the same time realistic possibilities of health services in the Czech Republic, based on objective calculation and concrete topics.This article shows the main problems of the era, and the tasks self-imposed by the journal in the first ten years of its existence., and Zdeněk Papeš
Text rozebírá situaci, kdy pacient odmítající transfuzi krve vyhledá lékaře s žádostí o poskytnutí zdravotní péče, tedy s požadavkem předejít škodám na zdraví, upevnit zdraví nebo navrátit zdraví, a současně ale odmítá výkon, bez kterého nelze jeho požadavek splnit. I když v současné době existuje řada přípravků, které lze v terapii použít, žádný současný přípravek nemůže plně nahradit transfuzi krve. Autoři popisují možnosti řešení situace a jejich rizika. Docházejí k závěru, že různorodost názorů i postupů v praxi, a to v případě laiků, zdravotnické i právnické veřejnosti, vede k pocitu nejistoty jak na straně pacientů, tak na straně lékařů. Závěrem navrhují řešení. and Lubomír Vondráček, Vladimíra Nováková
Článek se zabývá vývojem veřejného zdravotnictví jako oboru od jeho počátků koncem 18.století až po současnost. Jsou zmíněny některé důležité trendy a faktory, které teorii i praxi oboru ovlivnily, včetně zmínky o některých významných, našich i zahraničních protagonistech, kteří se o rozvoj veřejného zdravotnictví zasloužili. Je stručně zmíněn celoevropský kontext, s důrazem na skutečnosti, které současnou podobu veřejného zdravotnictví u nás nejvíce poznamenaly., The article is dealing with a development of the public health from its beginning at the end of the 18th century to the present. Some of the most important trends and factors influencing theory and practice of public health are briefly outlined. Some of the international and local protagonists which contributed the most are mentioned. Relevant European context of the public health development is also shortly discussed., Helena Hnilicová, and Lit.: 21
XIV. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi : Praha, 16-19. září 2007 : sborník abstrakt
Zdravotní status evropských občanů se v posledních dekádách zlepšil vzhledem k lepším životním a pracovním podmínkám a kvalitnější zdravotní péči. Přesto existují značné nerovnosti ve zdravotním stavu obyvatel žijících v různých oblastech, zemích a mezi různými skupinami obyvatel. Systém zdravotní péče může zlepšit zdraví obyvatel a zmenšit nerovnosti za předpokladu, že zdravotní systémy jsou pružné a citlivě reagují na specifické potřeby a očekávání všech, včetně chudých lidí, seniorů, legálních nebo ilegálních přistěhovalců, invalidů, etnických menšin atp., The health status of European citizens has improved in the last decades due to better living and working conditions and health care, however, there are still important inequalities in health among various regions, countries and groups of inhabitants. Health care systems can improve health and thus decrease inequalities in health, provided that they are flexible and responsive to specific needs and expectations of all, including poor, people, seniors, legal or illegal immigrants, the handicapped, ethnic minorities and others., Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková, and Lit.: 14
Zdravotní péče a dlouhodobá péče jsou důležité součásti procesu sociální ochrany a sociální inkluze. V České republice není dlouhodobá péče legislativně definována.Tato situace je jedním z hlavních problémů při koordinaci zdravotní a sociální péče., Healthcare and long-term care are important components of the process of social protection and social inclusion. However, in the Czech Republic, longterm care has not been defined by the legislation yet. This situation represents one of the main problems for the coordination and interface of health and social care., and Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7