Stárnutí populace je považováno na celém světě za hlavní faktor, který je v pozadí růstu nákladů na zdravotní péči. V odborné literatuře se však poslední dobou množí důkazy, které naznačují, že stárnutí populace má jen malý vliv na růst těchto nákladů. Autoři textu předkládají rešerši literatury, analyzují náklady na zdravotnictví v České republice a upozorňují na oblasti zdravotní péče, které mají největší vliv na růst výdajů na zdravotnictví v ČR. V závěru konstatují, že v ČR je vliv stárnutí obyvatelstva na výdaje ve zdravotnictví relativně malý a podobá se situaci popsané v zahraniční literatuře. Vyslovují názor, že by centrálním mechanismem způsobujícím rychlý růst výdajů v ČR mohla být nabídkou indukovaná poptávka., Population aging is purported to be a major factor behind the rise of the health care cost worldwide. The increasing body of evidence available in the literature on the subject of aging population and its influence on health care cost suggests that demographic changes play a relatively minor role in driving up the health care bill. First, we review some available evidence. Second, we analyze the situation in the Czech Republic using financial and utilization data and demographic projections. Third, we point out main areas of health care responsible for health care expenditures growth in the Czech Republic, Ludwig Dittrich, Dana Stará, and Lit.: 12
Článek upozorňuje na posun k normalizaci (standardy péče), v sociálních a zdravotních službách a na značný pokrok v oblasti kvality péče, ale také identifikuje slabá místa a jednostranný přístup, který což někdy nedokáže uspokojit potřeby starších osoby s polymorbiditou a dezorientačními problémy. Standardy mají riziko formalizace a prohlubování emocionální vzdálenost mezi pečovateli a staršími osobami. Systém založený na standardech má být doplněn přístupem založeným na "pečující etice" (jak jí definovali Gilligan, Noddings). Autor doporučuje větší míře zohledňovat “pečující etiku” v sociálních službách., The article notes the real shift to standardisation (standards of care) in social and health services marking progress in terms of quality of care, but it also identifies weaknesses of a unilateral approach, which sometimes fails to meet the needs of the "frail elderly" with polymorbidity and disorientation problems. Standards have an inherent risk of formalisation and deepening affective distance between caregivers and elderly. The standards-based system is to be complemented by an approach based on "ethics of care" (in the sense of the term defined by Gilligan, Noddings). The question about modalities of ethics of care in the social and health services environment is raised and some of related structural problems are discussed. The informal role of volunteers and the difficulties they encounter are highlighted. The author recommends taking greater account of ethics of care in the social services and, that the complex approaches and new forms to be researched., Pavel Habart, and Lit.: 13