« Previous |
121 - 127 of 127
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
122. Zdravotní politika visegrádských zemí
- Creator:
- Háva, Petr and Mašková, Pavla
- Format:
- 12-20
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- ekonomika a organizace zdravotní péče, zdravotní politika--trendy--zákonodárství a právo, řízení zdravotnictví--trendy--zákonodárství a právo, sociálně ekonomické faktory, mezinárodní spolupráce, reforma zdravotní péče--trendy--zákonodárství a právo, internacionalita--dějiny--zákonodárství a právo, politické systémy--dějiny, vládní programy--metody--trendy--zákonodárství a právo, financování organizované, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
123. Zdravotní politika visegrádských zemí
- Creator:
- Háva, Petr and Mašková, Pavla
- Format:
- 70-78
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- politika zdravotní - programy--ekonomika--organizace a řízení--zákonodárství a právo, reforma zdravotní péče--metody--organizace a řízení--trendy, Světová zdravotnická organizace, mezinárodní agentury, Evropská unie, lidé, and financování organizované
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
124. Zdravotnické technologie v ČR
- Creator:
- Dlouhý, Martin, Barták, Miroslav, Hlaváček, Antonín, Kokavec, Peter, and Malina, Antonín
- Format:
- 136-138
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- technologie lékařská and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Pád komunistického režimu otevřel české hranice pro dovoz moderních technologií (přístroje, léky, výpočetní technika). Následná reforma zdravotnictví byla doprovázena rychlým pokrokem v technologickém vybavení, který kromě zlepšení kvality zdravotnických služeb znamenal rovněž vyšší finanční nároky. Vyšší podíl výdajů na zdravotnictví po zavedení veřejného zdravotního pojištění a rostoucí hospodářství v posledních letech částečně omezily finanční napětí ve zdravotnickém systému. I když Češi často kritizují úroveň rozvoje české ekonomiky či českého zdravotnictví ve srovnání s Německem či Rakouskem, je třeba si uvědomit, že z globálního pohledu patří Česká republika mezi vyspělé země světa s relativně dostatečnými lidskými, organizačními a finančními zdroji. Lékaři a další odborníci pracující ve zdravotnictví mají zkušenosti s vědeckým výzkumem a klinickými studiemi, mají přístup k nejnovějším poznatkům ze zahraničí, zdravotnický management již pro ně není neznámou. Kapacity pro programy hodnocení zdravotnických technologií tedy v zemi existují, přesto však nejsou takové programy realizovány. To, co chybí, je „zákazník“, který by měl povědomost o HTA a na implementaci HTA do praxe by měl zájem. Existující kroužky nadšenců v různých akademických institucích a nemocnicích nemohou zavést HTA bez pod- půrných organizačních a finančních zdrojů. K tomu musí pomoci silný partner (ministerstvo? pojišťovny?). Důležité je financování z veřejných zdrojů, neboť problémem posuzování nových technologií je nestrannost toho, kdo tyto studie provádí a zpracovává (kým je placen). Zanedbání HTA v minulosti lze snad omluvit tím, že v uplynulých letech šlo především o skokové dohánění Západu v oblastech, kde jsme zaostali. Zaváděny přitom byly v praxi na Západě již ověřené technologie. Není vůbec překvapením, že takový vývoj byl nekriticky vítán lékaři i pacienty se zkušenostmi se socialistickým zdravotnictvím. V současnosti jsou mnohá domácí pracoviště na nejvyšší špičkové úrovni.To jednak znamená vyšší nároky na finanční zdroje a jednak vyšší nároky při rozhodování o zavádění nových, ještě ne zcela ověřených technologií (účinnost, bezpečnost, náklady). Z tohoto hlediska již není možné pomalý rozvoj HTA v ČR dále omlouvat., By health technologies we understand a wide range of products, processes, methods, and organizational measures. Health technologies are drugs, medical devices and equipment, as well as clinical guidelines and organizational systems that create the framework in which health care is provided. In the Czech Republic, health technology assessment is not sufficiently developed. On one hand, the drugs, as one type of technology, are subject to standard evaluation procedures, on the other hand, no institution investigates the use of technologies in medical practice, and other than medical impacts they have on patients, and what social, financial, and structural impacts technologies have on the health system.National policy of health technology assessment should be introduced to increase quality of services and contain health care cost., Martin Dlouhý, Miroslav Barták, Antonín Hlaváček, Peter Kokavec, Antonín Malina, and Lit.: 11
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
125. Zdravotnictví v sociálním a hospodářském rozvoji z hlediska přístupu "Investice pro zdraví"
- Creator:
- Dlouhý, Martin and Havelková, Jana
- Format:
- 10-15
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- veřejné zdravotnictví--ekonomika--metody--trendy, vládní programy--ekonomika--zákonodárství a právo, Světová zdravotnická organizace, investice--ekonomika--normy--trendy, sociální péče--ekonomika--statistika a číselné údaje--trendy, zdravotní stav - ukazatelé, zdravotní péče - zařízení, personál a služby, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
126. Zkušenosti s hodnocením tělesné zdatnosti seniorů metodou "Senior Fitness Test"
- Creator:
- Macháčová, Kateřina, Bunc, Václav, Vaňková, Hana, Holmerová, Iva, and Veleta, Petr
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- staří, stárnutí--fyziologie--psychologie, pohybová aktivita--fyziologie, tělesná zdatnost--fyziologie--psychologie, zátěžový test--metody--využití, výzkumný projekt--normy--statistika a číselné údaje, financování organizované--využití, and interpretace statistických dat
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
127. Zpráva o hodnocení specifických zdravotních potřeb vulnerabilních skupin obyvatelstva
- Creator:
- Janečková, Hana
- Format:
- 16-21
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- zranitelné populace--psychologie--statistika a číselné údaje--zákonodárství a právo, sociální identifikace, osoby s přechodným pobytem a migranti--zákonodárství a právo, lidé bez domova--psychologie--statistika a číselné údaje--zákonodárství a právo, Světová zdravotnická organizace, vládní organizace--organizace a řízení--využití--zákonodárství a právo, tuberkulóza--diagnóza--prevence a kontrola--terapie, plošný screening--metody--využití--zákonodárství a právo, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Zpráva byla zpracována jako výstup projektu, který proběhl na základě Dvouleté smlouvy o spolupráci BCA 04-05 mezi MZČR a WHO k Prioritě č. 5: Rozvoj systému zdravotnictví s důrazem na řízení lidských zdrojů pro zdravotnictví a přístup ohrožených skupin k zdravotní péči. Zpráva se zaměřuje na zmapování nejdůležitější zdravotních potřeb a rizik existujících ve vulnerabilních sociálních skupinách s cílem přinést rámcová doporučení pro zdravotní a sociální politiku ČR. Vulnerabilní skupiny jsou definovány jako skupiny osob vystavené zvýšenému riziku, v našem případě zejména riziku onemocnění TBC a jinými infekčními chorobami. Zpráva, která se zabývá zdravotními potřebami sociálně slabých skupin, zejména bezdomovců, problematických uživatelů drog, migrantů a romských komunit, čerpala zejména z národních programů a zpráv, a také z nepublikovaných materiálů Národní jednotky pro dohled nad tuberkulózou. Přináší též přehled metod, které tato jednotka užívá při identifikaci zdrojů infekčních onemocnění. Chudoba a nízké vzdělání představují podle nejrůznějších epidemiologických studií nejdůležitější sociální determinantu zdraví. V důsledku nepříznivých sociálních i materiálních podmínek žijí příslušníci deprivovaných sociálních skupin kratší dobu, mají vyšší úmrtnost a jsou častěji nemocní než lidé s vysokými příjmy, kvalitním vzděláním a dobře sociálně začlenění. Nedostatečné dodržování hygienických zásad, problematická výživa, konzumace legálních i nelegálních drog a rizikové sexuální chování, tedy celkově nezdravý způsob života, přinášejí nejrůznější zdravotní problémy, mj. též závažná infekční onemocnění, která představují riziko také pro veřejné zdraví. Včasná identifikace nemocných jedinců, rizikového chování a rizikových životních podmínek, spolu s reálnou dostupností zdravotní a sociální péče, se musí stát součástí zdravotní a sociální politiky., The Report presents a result of the project realised in the frame of the Biennial Collaborative Agreement BCA 04-05 between the Ministry of Health of the Czech Republic and the Regional Office for Europe of the WHO. The Report maps the most important health needs and health risks of vulnerable social groups. The aim is to bring recommendations for health and social policy of the CR. Vulnerable groups are defined as groups threatened by higher health risks, in this case first of all by the risk of TBC and other infectious diseases. The health needs of socially deprived groups like homeless people, drug abusers, migrants and Roma communities are discussed. The information was taken mainly from the National Reports and Programmes, as well as from the research reports and unpublished resources of the National Unit for the TBC Control. The methods used by this Unit to identify the source of infection are also mentioned. Poverty and low education represent the most important social determinants of health according many epidemiological studies. Due to unfavourable social and material conditions the members of the deprived social groups live shorter, have higher mortality and are more often ill compared to people with higher income, good education and well socially integrated. Various health problems including serious infectious diseases, representing high risk also from the public-health point of view, are caused by insufficient hygiene, disputable nutrition, legal and illegal drug consumption and risky sexual behaviour, generally by the whole way of life of the members of the vulnerable social groups. Early identification of ill individuals, risky behaviours and risky life conditions, together with assurance of accessibility of the health and social care, must become the part of the health and social policy., Hana Janečková, and Lit.: 33
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public