Rozvoj oblasti eHealth představuje kromě zřetelných společenských a ekonomických přínosů také významnou příležitost pro dodavatele informačních a komunikačních technologií. Jejich úspěšné uplatnění se v rostoucí konkurenci na rozvíjejícím se evropském trhu eHealth však předpokládá cíleně orientovaný vývoj zaměřený na potřeby uživatelů - zdravotníků, pacientů i systémových institucí z oblasti zdravotnictví. Ve snaze zmapovat tuto příležitost připravilo Technologické centrum AV ČR studii, jejímž cílem je srovnat možnosti výzkumu a vývoje v oboru ICT v ČR s potřebami aplikační sféry a přinést tak informace, které přispějí k efektivnímu řízení výzkumu a vývoje v oblasti eHealth jak na úrovni řídicí sféry, tak na úrovni jednotlivých výzkumných a vývojových institucí a podniků.V rámci studie bylo provedeno terénní šetření, které proběhlo formou řízených rozhovorů s vybranými zástupci uživatelů a dodavatelů. Studie byla realizována ve druhé polovině roku 2007 v rámci výzkumného záměru Strategické studie pro výzkum a vývoj., Further development in the eHealth area means beside the straightforward social and economical benefits also a significant opportunity for suppliers of information and communication technologies. Nevertheless, their success in the increasing competition on the evolving European market demands the target-oriented development focused to the needs of users - medics, patients and health care system institutions. With the effort to map this opportunity Technology Centre AS CR prepared the study, which goal is to compare the R&D possibilities in the ICT area in the Czech Republic with the needs of the application domain and to provide information useful for effective eHealth R&D management at the system level as well as at the level of particular R&D institutions and enterprises. In the scope of this study the field research based on interviews with selected representatives of users and suppliers was done.The study was realized in the 2nd half of 2007 in the scope of the research objective Strategic Studies for Research and Development., Martin Faťun, and Lit.: 4
Zdravotní status evropských občanů se v posledních dekádách zlepšil vzhledem k lepším životním a pracovním podmínkám a kvalitnější zdravotní péči. Přesto existují značné nerovnosti ve zdravotním stavu obyvatel žijících v různých oblastech, zemích a mezi různými skupinami obyvatel. Systém zdravotní péče může zlepšit zdraví obyvatel a zmenšit nerovnosti za předpokladu, že zdravotní systémy jsou pružné a citlivě reagují na specifické potřeby a očekávání všech, včetně chudých lidí, seniorů, legálních nebo ilegálních přistěhovalců, invalidů, etnických menšin atp., The health status of European citizens has improved in the last decades due to better living and working conditions and health care, however, there are still important inequalities in health among various regions, countries and groups of inhabitants. Health care systems can improve health and thus decrease inequalities in health, provided that they are flexible and responsive to specific needs and expectations of all, including poor, people, seniors, legal or illegal immigrants, the handicapped, ethnic minorities and others., Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková, and Lit.: 14
Výsledkem činnosti projektu Ministerstva zdravotnictví "Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví" se stala Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví ČR. Článek přináší hypotézy o pokračování projektu a současně si klade otázky, zda se osud tzv. "Mátlovy komise" bude ubírat stejnou cestou jako Bezděkova komise, která měla připravit vládě podklady k provedení důchodové reformy. Autoři dokládají nezbytnost silnějšího propojení zdravotně sociální péče zejména v době probíhajících reforem zdravotních a sociálních. Důraz kladou na demografický vývoj se současným trendem geriatrizace společnosti, ke kterému musí být v uskutečňovaných reformách přihlíženo. Jako příklad současného přirozeného propojení zdravotní a sociální péče vidí činnost posudkového lékaře. Závěrem vyslovují domněnku, že nastává čas sociálních reforem i zdravotních reforem, jejichž úspěšnost závisí na uskutečnění sociálně zdravotních a zdravotně sociálních reforem., The Report on state, development and future prospects of Czech Health System has been a result of Ministry of Health project "Round table about future financing of Czech Health System". The article brings up hypothesis about continuing of the project and in the same time asks whether the destiny of so called Mátl Commission would be the same as of Bezděk Commission that should have provided the Government with the basic facts for carrying out Pension reform.Authors bring evidence for a necessary stronger connection of health social care especially in the time of current social and health reforms. They emphasize the fact of a demographic development where there is a trend of geriatrization of society which must be taken into account when carrying out the reform. An example of a current natural connection is an assessment doctor work. In conclusion they say there is a time of social and health reforms now whose success depends on carrying out social health and health reforms., Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, and Lit.: 9
Zdravotní péče a dlouhodobá péče jsou důležité součásti procesu sociální ochrany a sociální inkluze. V České republice není dlouhodobá péče legislativně definována.Tato situace je jedním z hlavních problémů při koordinaci zdravotní a sociální péče., Healthcare and long-term care are important components of the process of social protection and social inclusion. However, in the Czech Republic, longterm care has not been defined by the legislation yet. This situation represents one of the main problems for the coordination and interface of health and social care., and Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125
Pád komunistického režimu otevřel české hranice pro dovoz moderních technologií (přístroje, léky, výpočetní technika). Následná reforma zdravotnictví byla doprovázena rychlým pokrokem v technologickém vybavení, který kromě zlepšení kvality zdravotnických služeb znamenal rovněž vyšší finanční nároky. Vyšší podíl výdajů na zdravotnictví po zavedení veřejného zdravotního pojištění a rostoucí hospodářství v posledních letech částečně omezily finanční napětí ve zdravotnickém systému. I když Češi často kritizují úroveň rozvoje české ekonomiky či českého zdravotnictví ve srovnání s Německem či Rakouskem, je třeba si uvědomit, že z globálního pohledu patří Česká republika mezi vyspělé země světa s relativně dostatečnými lidskými, organizačními a finančními zdroji. Lékaři a další odborníci pracující ve zdravotnictví mají zkušenosti s vědeckým výzkumem a klinickými studiemi, mají přístup k nejnovějším poznatkům ze zahraničí, zdravotnický management již pro ně není neznámou. Kapacity pro programy hodnocení zdravotnických technologií tedy v zemi existují, přesto však nejsou takové programy realizovány. To, co chybí, je „zákazník“, který by měl povědomost o HTA a na implementaci HTA do praxe by měl zájem. Existující kroužky nadšenců v různých akademických institucích a nemocnicích nemohou zavést HTA bez pod- půrných organizačních a finančních zdrojů. K tomu musí pomoci silný partner (ministerstvo? pojišťovny?). Důležité je financování z veřejných zdrojů, neboť problémem posuzování nových technologií je nestrannost toho, kdo tyto studie provádí a zpracovává (kým je placen). Zanedbání HTA v minulosti lze snad omluvit tím, že v uplynulých letech šlo především o skokové dohánění Západu v oblastech, kde jsme zaostali. Zaváděny přitom byly v praxi na Západě již ověřené technologie. Není vůbec překvapením, že takový vývoj byl nekriticky vítán lékaři i pacienty se zkušenostmi se socialistickým zdravotnictvím. V současnosti jsou mnohá domácí pracoviště na nejvyšší špičkové úrovni.To jednak znamená vyšší nároky na finanční zdroje a jednak vyšší nároky při rozhodování o zavádění nových, ještě ne zcela ověřených technologií (účinnost, bezpečnost, náklady). Z tohoto hlediska již není možné pomalý rozvoj HTA v ČR dále omlouvat., By health technologies we understand a wide range of products, processes, methods, and organizational measures. Health technologies are drugs, medical devices and equipment, as well as clinical guidelines and organizational systems that create the framework in which health care is provided. In the Czech Republic, health technology assessment is not sufficiently developed. On one hand, the drugs, as one type of technology, are subject to standard evaluation procedures, on the other hand, no institution investigates the use of technologies in medical practice, and other than medical impacts they have on patients, and what social, financial, and structural impacts technologies have on the health system.National policy of health technology assessment should be introduced to increase quality of services and contain health care cost., Martin Dlouhý, Miroslav Barták, Antonín Hlaváček, Peter Kokavec, Antonín Malina, and Lit.: 11
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13