The aim of this study was to investigate the existence of prospective differences in factors of verbal and figural creativity, like fluency, flexibility and elaboration, between pupils who read books in their free time and those who do not read. The next aim was to determine the extent of influence of reading in free time on verbal and figural creativity. Totally 169 pupils from elementary schools participated in this research. Number of those who read in their free time was 63 (37,28%). In the group there were totally 89 (52,66%) boys and 80 (47,33%) girls. Participants ranged in age from 10 to 15 years (M= 13,08; SD= 0,82). Data were collected with using Torrance Test of Creative Thinking – figural part and some adapted tasks from tests of verbal creativity from Guilford and Torrance. The results show that there are significant differences between readers and non-readers in verbal and figural creativity. Differences were also demonstrated in the most factors of creativity, the only exception was figural fluency. Further analysis of data showed more significant influence of reading on score in verbal than in figural creativity, where the influence is negligible. and V rámci tohoto výskumu bola pozornosť venovaná zisťovaniu rozdielov vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, ktorými sú fluencia, flexibilita a elaborácia medzi čítajúcimi adolescentmi a ich rovesníkmi, ktorí sa tejto aktivite nevenujú, ako aj vplyvu čítania na verbálnu a neverbálnu tvorivosť. Výskumný súbor tvorilo 169 respondentov z druhého stupňa základných škôl, z čoho čitateľov bolo 63 (37,28 %). Chlapcov bolo 89 (52,66 %) a dievčat 80 (47,33 %). Vek respondentov sa pohyboval v rozmedzí 10 až 15 rokov (M= 13,08; SD= 0,82). Dáta boli zozbierané prostredníctvom Torranceho figurálneho testu tvorivého myslenia a upravených testov Guilforda a Torranceho určených na meranie verbálnej tvorivosti. Výsledky poukazujú na to, že medzi čítajúcimi a nečítajúcimi žiakmi sa nachádzajú signifikantné rozdiely vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, pričom výnimku predstavuje len figurálna fluencia. Ďalšia analýza poukázala na to, že čítanie má významnejší vplyv na verbálnu tvorivosť v porovnaní s neverbálnou, na ktorú je vplyv minimálny.
Studie je replikací experimentu, který přinesl podporu pro hypotézu, že lidé představující si konzumaci jídla sní následně méně jídla než lidé, kteří si konzumaci jídla nepředstavovali. Replikace byla provedena na vzorku 77 vysokoškolských studentů, kteří byli náhodně rozděleni do tří skupin podle různých druhů imaginace. V porovnání s replikovanou studií byl pro analýzy použit větší zkoumaný soubor, byla ověřována úspěšnost manipulace s nezávislou proměnnou a zkoumaným osobám za účast ve výzkumu nebyla nabízena žádná odměna. Na rozdíl od replikované studie nebyl zaznamenán statisticky významný vliv druhu imaginace konzumace jídla na jeho pozdější skutečnou konzumaci. Výsledky nepodporují výsledky původního experimentu a ukazují, že původní výsledky mohly být jen důsledkem náhody. Jsou potřeba další replikace, aby bylo zřejmé, zda je efekt imaginace konzumace na zkonzumované množství jídla skutečný. and This study is a replication of an experiment that has supported a hypothesis that people imagining a consumption of food before its real consumption eat less food than without the prior imagination. The sample consisted of 77 university students who were randomly assigned into three groups varying by amount of imagined objects being consumed. A larger sample has been collected, the level of predictor variable manipulation has been controlled and a no compensation has been offered to the participants in comparison to the replicated study. On the contrary to the primary study, no significant effect of the type of imagined consumption on the consecutive consumption has been found. Results do not support results of the original study and suggest the original study’s outcome might have been achieved at random. More replication is necessary to be able to assess whether the effect of imagination on food consumption is real.
Lidé s vyšší mírou sebehodnocení vykazují nízkou míru neuroticismu a vysokou míru přívětivosti, svědomitosti, extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti, což by mohly být ideální předpoklady pro pozici výchovného pracovníka na dětském táboře. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl v sebehodnocení a rysech osobnosti u výchovných pracovníků a běžnou populací. Výzkumu se dobrovolně účastnilo 1153 respondentů (18 – 40 let), z toho 563 výchovných pracovníků a 590 respondentů z běžné populace. Data byla získávána pomocí online dotazníku, který se skládal z demografických otázek, RSES a BFI – 44. K analýze výsledků jsme využili deskriptivní statistiku a T–test pro nezávislé výběry. Výchovní pracovníci vykazují vyšší hodnotu sebehodnocení, a všech faktorů kromě neuroticismu, zde byly hodnoty nižší. Vedoucími se častěji stávají bývalí účastníci dětských táborů. Výsledky lze uplatnit při výběru vhodných vedoucích na pozice výchovných pracovníků. and People with a higher level of self-esteem show a low level of neuroticism and a high level of friendliness, conscientiousness, extraversion, and openness to experience, which could be ideal preconditions for the position of an educator at a children's camp. This work aims to find out whether there is a difference in self-esteem and personality traits between educators and the general population. 1,153 respondents (18–40 years) participated in this research, where 563 were educators and 590 were respondents from the general population. Data were obtained using an online questionnaire, which consisted of demographic questions, RSES and BFI-44. Data were analyzed by basic descriptive statistics and T-test for independent selections. Educators show a higher value of self-esteem and of all other factors except for neuroticism, where lower values were recorded. Former participants in children's camps became educators more often. The results can be applied in the selection of suitable leaders for the positions of educators.