Studie je věnována teorii časoměrné poezie v latinsky psané gramatice češtiny českého jezuity Joanna Drachovia (1577--1644), vydané posmrtně v Olomouci roku 1660. Nejprve je bez nároku na úplnost představena tradice starší české časoměrné tvorby v 16. a 17. století (I). Další oddíl tvoří přehled dosavadního bádání o časomíře (II). Centrální partie tlumočí prozodická pravidla, jak je Drachovius, současník Comeniův, stanovil pro češtinu (III). "Závěr" přináší podněty, jak by se v bádání o starší české časoměrné poezii dalo pokračovat (IV). Autor nechce představit projekt časoměrné básnické tvoby jako bizarní slepou uličku v historii české literatury, nýbrž jako její integrální součást, učenou a exkluzivní formu staré poezie -- nebo aspoň jako její možnost, její projekt. Součástí studie je přehled časoměrných veršů a strof uváděných Drachoviem ("de generibus carminum") a jako příloha je uveřejněn český překlad Drachoviových zásad měření délky slabik pro metrické účely." and This article considers the theory of Classical metre in the Jesuit Joannes Drachovius’s (Jan Drachovský, 1577–1644), grammar of Czech, which was written in Latin, and posthumously published in Olomouc in 1660. First of all, without any claim to completeness, it presents the tradition of Middle Czech writing in Classical metres in the sixteenth and seventeenth centuries. The next section provides an overview of the state of research on Classical metre. The central part of the article interprets the rules of prosody, as Drachovius, a contemporary of Comenius’s, established them for Czech. The conclusion proposes ways in which research on old Czech writing in Classical metre can be fruitfully continued. The author presents the project of writing verse in Classical metre as an integral part of that history, as an exclusive, erudite form of old‑fashioned poetry – or at least as its possibility, its project, not as some strange, back street in the history of Czech literature. The article also includes an overview of lines and stanzas in Classical metre which were given by Drachovius (‘de generibus carminum’). The article is followed by a Czech translation of Drachovius’s principles of measuring syllable length for the purposes of metre.
Motivated by the concept of tangent measures and by H. Fürstenberg’s definition of microsets of a compact set A we introduce micro tangent sets and central micro tangent sets of continuous functions. It turns out that the typical continuous function has a rich (universal) micro tangent set structure at many points. The Brownian motion, on the other hand, with probability one does not have graph like, or central graph like micro tangent sets at all. Finally we show that at almost all points Takagi’s function is graph like, and Weierstrass’s nowhere differentiable function is central graph like.