Mediální dialog ztrácí některé rysy přirozeného dialogu tváří v tvář, který leží v jeho půdorysu, a získává rysy další, neboť komunikace tu přestupuje přes hranice primární řečové situace. Televizní dialog je dialog veřejný, který se vede před diváckým publikem a pro toto publikum. Divák je nejen svědkem, ale pravým cílem, k němuž je dialog směrován. Stať analyzuje komunikační situaci, při níž jsou ve studiu přítomni redaktor a dva hosté, představitelé různých profesí a názorových proudů (ekonom a ekoložka) i různých stanovisek k určité otázce (globalizace). Redaktor se obrací s otázkami střídavě k oběma. aby je vzájemně konfrontoval a spor vyhrotil. Dotazovaní hosté se snaží nejen odpovídat na otázky redaktora (to je jejich základní role v interview), ale i zpochybňovat či přímo vyvracet odpovědi druhého z hostí (role často neméně důležitá). Hosté komunikují nejen s redaktorem, ale komunikují i mezi sebou navzájem, ať už skrytě, či zjevně, s cílem získat diváka na svou stranu. Stať analyzuje toto interview v souvislosti s otázkou typologie debat a debat založených na konfliktu zájmů a konfliktu hodnot.