The intenzity of illumination of a solar panel depends on the angle between its normal and the direction of the solar beam and it can be, consequently, enhanced for the panel tracked towards the sun. The aim of the paper is to compare the intensity of illumination of the fixed (non-tracking) panel and illumination of the panel with one or two tracking axes. The annual irradiation and irradiation in individual months was determined using the coefficient of contamination Z = 4 characterizing the atmosphere in towns. The data of the sun elevation and azimuth during one year for the latitude 50° N were utilized for the calculation. and Intenzita ozáření slunečního panelu závisí na úhlu, který svírá jeho normála se směrem slunečních paprsků a může se proto zvýšit, bude-li se panel natáčet za sluncem. Cílem této práce je porovnat intenzitu ozáření pevného (nenatáčeného) panelu a panelu natáčeného za sluncem kolem jedné, případně dvou os. Byla určena iradiace panelu za celý rok i pro jednotlivé měsíce při koeficientu znečištění atmosféry Z = 4, který charakterizuje atmosféru ve městech. Pro výpočet byla využita data výšky slunce nad obzorem a azimutu v průběhu roku pro 50. stupeň severní šířky.
The methods used for simulation of electron-optical systems with high beam current are briefly summarized, with the focus on the methods used at the Institute of Scientific Instruments of the Czech Academy of Sciences. It is possible to apply these methods on the entire electron optical system from the cathode surface to the working plane. The vicinity of the cathode is simulated with the particle-in-cell method, and the rest of the system is treated using our novel method based on the evaluation of an aberration polynomial. This method provides a significant improvement in accuracy of the computation without higher requirements on the computation time. and Předkládáme popis elektronově optických systémů s vysokým proudem ve svazku a metod, které se používají pro jejich simulaci. Blíže se pak zaměříme na algoritmus vyvinutý na Ústavu přístrojové techniky, který je použitelný ve všech oblastech simulovaného systému od povrchu katody až po pracovní rovinu. Bezprostřední okolí katody je simulováno známou metodou particle-in-cell, zatímco ve zbytku systému se k výpočtu rozložení hustoty prostorového náboje využívá nová metoda založená na vyhodnocení aberačního polynomu.