"The progress ot science is much more muddled thar is depicted in most history books. This is especially true of theoretic physics, partly because history is written by the victorious. Consequently, historians of science often ignore the many alternate paths that people wandered down, the many false clues they followed, the many misconceptions they had. These alternate points of view are less clearly developed than the final theories, harder to understand and easier forget, especially as these are viewed years later, when it all really does make sense. Thus reading history one rarely gets the feeling of the true riature of scientific development, in which the element of farce is as great as the element of triumph." This quotation from the Nobel Lecture of David Gross, who exemplified its meaning on the emergence of quantum chromodynamics is equally true for the emergence of quantum theory at the turn of 19th and 20th century. The article attempts to demonstrate this., Pokrok ve vědě jde často daleko složitějšími cestami, než jak se o tom dočítáme v knihách o historii vědy. To platí zvláště o teoretické fyzice, částečně proto, že dějny píší vítězové. Historikové často ignorují různé cesty, jimiž se vývoj ubíral, mnohé falešné stopy, po nichž fyzikové šli, a všechny chybné představy, jež měli. Četbou historických pramenů jen vzácně získáme správnou představu o skutečné podstatě vědeckého pokroku, do něhož patří fraška stejně jako triumf. Vznik a vývoj kvantové chromodynamiky je krásný příklad vývoje od frašky až k triumfu. David Gross, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 2004., and Jiří Chýla.