Hledání extrasolárních planet je poměrně mladým a velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím astronomie. Od prvního objevu roku 1995 bylo nalezeno 117 extrasolárních planet a řádově stovky hnědých trpaslíků. Současná teorie vzniku planet z protoplanetárních disků ukazuje, že vznik planet není ve vesmíru ničím výjimečným, zároveň však mnohé objevy extrasolárních planet naznačují, že tato teorie má doposud značné mezery. Planety mohou vznikat i přímou fragmentací zárodečného oblaku vlivem gravitačních nestabilit. Stručně jsou shrnuty základní poznatky o vzniku a vývoji planetárních systémů a hnědých trpaslíků, je uveden popis nejpoužívanějších detekčních metod., Jakub Rozehnal., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. Dosavadní výzkumy osobnostních korelátů a prediktorů generativity jsou převážně založeny na pětifaktorovém modelu osobnosti. Méně pozornosti je věnováno jiným osobnostním modelům. Jako další vhodný se jeví Cloningerův model osobnosti, který rozlišuje temperamentové a charakterové rysy osobnosti.
Soubor. Dva aspekty generativity – zájem (Loyola Generativity Scale) a jednání (Generative Behavior Checklist) – byly predikovány u souboru osob ve střední dospělosti (N = 83, 58 % žen, průměrný věk 53 let) na základě osobnostních rysů zjišťovaných o deset let dříve.
Hypotézy. Autoři předpokládali, že generativní zájem a generativní jednání budou předpovídány rysy vyhýbání se poškození, vyhledávání nového a sebepřesažení.
Statistická analýza. Data byla analyzována postupy korelační a regresní analýzy s využitím bootstrappingu.
Výsledky. Generativní zájem i generativní jednání mohou být predikovány na základě osobnostních rysů, nicméně v případě generativního zájmu ani jeden z prediktorů nevykazoval samostatný statisticky významný vliv. Signifikantním prediktorem generativního jednání byla dimenze sebepřesažení. Rys sebepřesažení definovaný jako představa o vlastní účasti ve světě jako celku nemá v rámci pětifaktorového modelu obdobu, výsledky tudíž vhodně doplňují dosavadní poznatky o osobnostních souvislostech generativity.
Limitace. Studie má dvě limitace: za prvé, výzkum byl proveden s relativně nízkým počtem osob, za druhé, jak generativita, tak osobnostní rysy byly v průběhu longitudinální studie zjišťovány pouze jednou, na různých věkových stupních. and Objectives. The research of personality correlates and predictors of generativity is largely based on five-factor model of personality. Less attention is paid to other personality models. One of another suitable models is Cloninger’s model of personality, which distinguishes temperament and character traits of personality.
Sample and setting. Two aspects of generativity, concern (Loyola Generativity Scale) and action (Generative Behavior Checklist), were predicted in a group of middle-aged people (N = 83, 58% women, mean age 53 years) based on personality traits ten years earlier.
Hypotheses. Authors assumed that generative concern and generative action would be predicted by the traits of harm avoidance, novelty seeking, and self-transcendence.
Statistical analysis. Data was analyzed using the correlation and regression analysis with the use of bootstrapping.
Results. Generative concern and generative action can be predicted on the basis of personality traits, but in the case of generative concern, none of the predictors showed a separate statistically significant effect. A significant predictor of generative action was the dimension of self-transcendence. The self-transcendence, defined as the concept of own participation in the world as a whole, is not included within the five-factor model, and the results thus suitably complement the existing knowledge of personality factors of generativity.
Study limitation. The study has two limitations: first, the research was performed with a relatively small sample size, and second, both generativity and personality traits were assessed only once during the longitudinal study, at different age levels.
Periodická tabulka prvků, jež je jedním z vrcholných systemizačních počinů celé přírodovědy, je tradičně spojována se jménem Mendělejevovým. U příležitosti jejích stopadesátých narozenin je kromě nezpochybnitelných, široce známých a uznávaných zásluh tohoto ruského učence namístě připomenout i nezanedbatelný podíl jeho předchůdců, současníků a následovníků., Aleš Lacina., and Obsahuje bibliografické odkazy
Limitations in photosystem function and photosynthetic electron flow were investigated during leaf senescence in two field-grown plants, i.e., Euphorbia dendroides L. and Morus alba L., a summer- and winter-deciduous, shrub and tree, respectively. Analysis of fast chlorophyll (Chl) a fluorescence transients and post-illumination fluorescence yield increase were used to assess photosynthetic properties at various stages of senescence, the latter judged from the extent of Chl loss. In both plants, the yield of primary photochemistry of PSII and the content of PSI remained quite stable up to the last stages of senescence, when leaves were almost yellow. However, the potential for linear electron flow along PSII was limited much earlier, especially in E. dendroides, by an apparent inactivation of the oxygen-evolving complex and a lower efficiency of electron transfer to intermediate carriers. On the contrary, the corresponding efficiency of electron transfer from intermediate carriers to final acceptors of PSI was increased. In addition, cyclic electron flow around PSI was accelerated with the progress of senescence in E. dendroides, while a corresponding trend in M. alba was not statistically significant. However, there was no decrease in PSI activity even at the last stages of senescence. We argue that a switch to cyclic electron flow around PSI during leaf senescence may have the dual role of replenishing the ATP and maintaining a satisfactory nonphotochemical energy quenching, since both are limited by hindered linear electron transfer., C. Kotakis, A. Kyzeridou, Y. Manetas., and Obsahuje bibliografii