The ability to predict the success or failure of smoking cessation efforts will be useful for clinical practice. Stress response is regulated by two primary neuroendocrine systems. Salivary cortisol has been used as a marker for the hypothalamuspituitary- adrenocortical axis and salivary α-amylase as a marker for the sympathetic adrenomedullary system. We studied 62 chronic smokers (34 women and 28 men with an average age of 45.2±12.9 years). The levels of salivary cortisol and salivary α-amylase were measured during the period of active smoking, and 6 weeks and 24 weeks after quitting. We analyzed the men separately from the women. The men who were unsuccessful in cessation showed significantly higher levels of salivary α-amylase over the entire course of the cessation attempt. Before stopping smoking, salivary cortisol levels were higher among the men who were unsuccessful in smoking cessation. After quitting, there were no differences between this group and the men who were successful in cessation. In women we found no differences between groups of successful and unsuccessful ex-smokers during cessation. In conclusions, increased levels of salivary α-amylase before and during smoking cessation may predict failure to quit in men. On the other hand, no advantage was found in predicting the failure to quit in women. The results of our study support previously described gender differences in smoking cessation., M. Dušková ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Intrahepatic cholestasis of pregnancy (ICP) is a frequent liver disorder, mostly occurring in the third trimester. ICP is not harmful to the mothers but threatens the fetus. The authors evaluated steroid alterations in maternal and mixed umbilical blood to elucidate their role in the ICP development. Ten women with ICP were included in the study. Steroids in the maternal blood were measured by Gas Chromatography-Mass Spectrometry (GC-MS) (n=58) and RIA (n=5) at the diagnosis of ICP, labor, day 5 postpartum, week 3 postpartum and week 6 postpartum. The results were evaluated by ANOVA consisting of the subject factor, between subject factors ICP, gestational age at the diagnosis of ICP and gestational age at labor, withinsubject factor Stage and ICP × Stage interaction. The 17 controls were firstly examined in the week 36 of gestation. ICP patients showed reduced CYP17A1 activity in the C17,20 lyase step thus shifting the balance between the toxic conjugated pregnanediols and harmless sulfated 5α/β-reduced-17-oxo C19 steroids. Hence, more toxic metabolites originating in maternal liver from the placental pregnanes may penetrate backward to the fetal circulation. As these alterations persist in puerperium, the circulating steroids could be potentially used for predicting the predisposition to ICP even before next pregnancy., P. Šimják, M. Hill, A. Pařízek, L. Vítek, M. Velíková, M. Dušková, R. Kancheva, J. Bulant, M. Koucký, Z. Kokrdová, K. Adamcová, A. Černý, Z. Hájek, L. Stárka., and Obsahuje bibliografii
Při zjištění tumoru v pánvi se nalézáme před problémem stanovení jak jeho origa, tak i biologického chování. Možnost predikovat biologické chování pánevních tumorů již před léčbou je klíčem ke zvolení individuálního přístupu, který zatíží pacientku úměrně k maximálnímu možnému léčebnému efektu. V článku se dále zabýváme pouze gynekologickými nádory. Hlavní prognostické a prediktivní pooperační faktory dobře známé a rutinně používané jsou histologický typ nádoru, stádium onemocnění, stupeň diferenciace, přítomnost lymfangioinvaze, postižení lymfatických uzlin a pooperační nádorové reziduum. Při předoperační predikci biologického chování gynekologických pánevních tumorů vycházíme z anamnézy, klinických ukazatelů - věku a přidružených chorob nemocné (performance status), dále ze stanovení markerů z krve, grafických vyšetření (zejména sonografie) a charakteristik nádoru stanovených na základě histologického, imunohistochemického či molekulárně-genetického vyšetření tkáně získané z excize, laparoskopie či tru-cut biopsie. Mezi prediktivně-prognostické biomarkery, které mohou pomoci předpovídat úspěšnost naší léčby a je možné je využít v triage pacientek před léčbou, je možné zařadit například markery z periferní krve CA125, HE4, ROMA index, přítomnost BRCA 1/2 mutace, předoperační trombocytózu, neutrophil-to-lymphocyte ratio, a dále tkáňové markery, jako je mutace p53, Her2/Neu pozitivitu, přítomnost ER/PR, pozitivitu L1CAM, dále panel 9 proteinových markerů PROVAR, intraepitelální tumor-infiltrující lymfocyty, stanovení proliferační aktivity pomocí proteinu Ki67 (MIB1), genové expresní profily, proteiny rezistence atd. Tyto biomarkery budou v následujícím textu probrány. Pacientka, daný tumor a zvolený léčebný přístup tvoří vždy individualitu, jakési jedinečné spojení, jehož chování a z toho plynoucí QoL (Quality of life - kvalita života), DFI (Disease free interval - období bez nemoci) a OS (Overall survival - celkové přežití) je obtížné predikovat. Proto žádné z dosud používaných vyšetření ani žádný v současnosti známý marker nedokáže lékaři ani pacientce přesně odpovědět na tyto základní existenciální otázky, které si pacientka a její nejbližší pokládají nejčastěji., When we detect a tumor in the pelvis we find ourselves faced with the problem of determining both the origin, and biological behavior. The possibility to predict biological behavior of pelvic tumors already before treatment is the key to individual patient management with least patient burden proportional to potentially attainable goal. In the article below we deal only with the gynecological tumors. The main postoperative prognostic and predictive factors such as staging, grading, histological type of tumor, lymph node involvement (as included in staging) and postoperative tumor residue are well known and routinely used. However, if we focus on the possibility of preoperative prediction of tumor biological behavior, it can be based on several factors. These include clinical indicators such as patient age at time of diagnosis, patient performance status, blood “markers” assessment, imaging studies results (particularly ultrasound) and processing of biopsy samples obtained by excision from the tumor during laparoscopy or tru-cut biopsy, etc. Other predictive biomarkers that can generally predict success of our therapy include, e.g. CA125, HE4, ROMA index, presence of the BRCA 1/2 or p53 mutation, Her2/neu, ER/PR or L1CAM positivity, PROVAR (a panel of 9 protein markers), intraepithelial tumor-infiltrating lym - phocytes, preoperative thrombocytosis, neutrophil-to-lymphocyte ratio, Ki67 positivity rate (MIB1), gene expression profiles, protein of resistance, etc. These biomarkers will be discussed below. Since the patient, her tumor and the therapeutic approach always form a unique combination, the resulting QoL (Quality of life), DFI (Disease free interval) and OS (Overall survival) are difficult to predict. Therefore, none of the tests used so far and no currently known marker can provide an accurate answer to these basic existential questions that a patient as well as her closest ask the most frequently., Jiří Presl, Lucie Šefrhansová, Iva Sedláková, Pavel Vlasák, Jiří Bouda, Alena Bartáková, Zdeněk Novotný, and Literatura
Cíle. Dosavadní výzkumy osobnostních korelátů a prediktorů generativity jsou převážně založeny na pětifaktorovém modelu osobnosti. Méně pozornosti je věnováno jiným osobnostním modelům. Jako další vhodný se jeví Cloningerův model osobnosti, který rozlišuje temperamentové a charakterové rysy osobnosti.
Soubor. Dva aspekty generativity – zájem (Loyola Generativity Scale) a jednání (Generative Behavior Checklist) – byly predikovány u souboru osob ve střední dospělosti (N = 83, 58 % žen, průměrný věk 53 let) na základě osobnostních rysů zjišťovaných o deset let dříve.
Hypotézy. Autoři předpokládali, že generativní zájem a generativní jednání budou předpovídány rysy vyhýbání se poškození, vyhledávání nového a sebepřesažení.
Statistická analýza. Data byla analyzována postupy korelační a regresní analýzy s využitím bootstrappingu.
Výsledky. Generativní zájem i generativní jednání mohou být predikovány na základě osobnostních rysů, nicméně v případě generativního zájmu ani jeden z prediktorů nevykazoval samostatný statisticky významný vliv. Signifikantním prediktorem generativního jednání byla dimenze sebepřesažení. Rys sebepřesažení definovaný jako představa o vlastní účasti ve světě jako celku nemá v rámci pětifaktorového modelu obdobu, výsledky tudíž vhodně doplňují dosavadní poznatky o osobnostních souvislostech generativity.
Limitace. Studie má dvě limitace: za prvé, výzkum byl proveden s relativně nízkým počtem osob, za druhé, jak generativita, tak osobnostní rysy byly v průběhu longitudinální studie zjišťovány pouze jednou, na různých věkových stupních. and Objectives. The research of personality correlates and predictors of generativity is largely based on five-factor model of personality. Less attention is paid to other personality models. One of another suitable models is Cloninger’s model of personality, which distinguishes temperament and character traits of personality.
Sample and setting. Two aspects of generativity, concern (Loyola Generativity Scale) and action (Generative Behavior Checklist), were predicted in a group of middle-aged people (N = 83, 58% women, mean age 53 years) based on personality traits ten years earlier.
Hypotheses. Authors assumed that generative concern and generative action would be predicted by the traits of harm avoidance, novelty seeking, and self-transcendence.
Statistical analysis. Data was analyzed using the correlation and regression analysis with the use of bootstrapping.
Results. Generative concern and generative action can be predicted on the basis of personality traits, but in the case of generative concern, none of the predictors showed a separate statistically significant effect. A significant predictor of generative action was the dimension of self-transcendence. The self-transcendence, defined as the concept of own participation in the world as a whole, is not included within the five-factor model, and the results thus suitably complement the existing knowledge of personality factors of generativity.
Study limitation. The study has two limitations: first, the research was performed with a relatively small sample size, and second, both generativity and personality traits were assessed only once during the longitudinal study, at different age levels.
Studie ukazuje kontrast mezi ekonomickým přístupem jdoucím ve šlépějích Garyho Beckera a přístupem behaviorální ekonomie. Důraz je kladen na metodologické srovnání obou alternativ a vyhodnocení potenciálu, který má behaviorální ekonomie pro uskutečnění paradigmatické změny na půdě ekonomického myšlení. Ukazuji, že behaviorální ekonomii se dosud nepodařilo nabídnout teoretickou alternativu homo economicus. Také její potenciál pro dlouhodobé překonání teorie racionální volby v oblasti predikčního úspěchu, který je pro ekonomy standardním kritériem vyhodnocování teorií, může být omezený., The study shows a contrast between the Beckerian economic approach and behavioral economics. The methodological comparison of both alternatives is emphasized as well as the assessment of behavioral economics' potential to cause a paradigm shift in economic thinking. I argue that behavioral economics was unable to offer a theoretical alternative to homo economicus so far. Also, its potential to overcome the rational choice theory in the long run predictive success that is the standard benchmark for theory evaluation in economics may be limited., and Petr Špecián.
Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu "formální epistemologie“. Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených – především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních., The aim of the article is to provide a critical analysis of predictions that concern the future of social sciences suggested by Ladislav Kvasz as a part of his project “formal epistemology”. In relation to the issue of paradigm change Kvasz’s model of dynamics in the scientific field offers an alternative to Kuhn’s theory of scientific revolutions. The article inquires the nature of the mechanism of changes in the field and what can therefore be predicted from such model – especially concerning social sciences. This is achieved with the help of Michel Foucault’s historical method, which emphasizes the need to avoid false continuities in explaining the development of a scientific discipline, which is going through deep discontinuities on its epistemic level. Special attention is given to the connection between predictions and the possibility of distinguishing epistemologically and sociologically graspable features of science. The adequacy of working with social sciences using tools Kvasz had developed focusing on formal disciplines is therefore identified as a decisive point., and Markéta Patáková.
Addiction to tobacco results in an imbalance of endocrine homeostasis in both sexes. This can also have impacts on fertility problems. The male reproductive system is less susceptible than that of females, with a worsening spermiogram in smokers, the most cited effect in the literature. However, the literature is inconsistent as to the effects of smoking on steroid hormone levels in men, and there is very little data on the effects of quitting smoking in men. In this study we followed 76 men before quitting smoking, and then after 6, 12, and 24 weeks and 1 year of abstinence. We measured basic anthropomorphic data and steroid hormone levels along with steroid neuroactive metabolites using GC-MS. We demonstrate lower androgen levels in men who smoke, and these changes worsened after quitting smoking. There was a drop in SHBG already in the first week of non-smoking, and levels continued to remain low. Male smokers have lower androgen levels compared to non-smokers. The lower the initial level of androgen, the lower the likelihood of success in quitting smoking. Changes in steroid hormones proved to be a promising marker for the prediction of success in quitting smoking., H. Jandikova, M. Duskova, K. Simunkova, B. Racz, M. Hill, E. Kralikova, K. Vondra, L. Starka., and Obsahuje bibliografii
Medical genetic research achieved in last decade many efforts leading to better understanding of inherited basis of human diseases. This will not be possible without the participation of patients and controls. However, the general understanding of the background and possibilities of genetic association studies is very low. It was confirmed by study of university of students. Because of the fair of misuses of the individual genetic information, significant part of participants refused the use of already donated blood samples for genetic testing but agreed with using of buccal swabs for the same analysis. To enhance the general knowledge’s of the population, leading to realistic expectations not just about genetic predictive power but also about the eventual risks in behind will be the major mission in the next years., V. Adámková ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zabývá vztahem mezi mírou prožívané smysluplnosti života a osobnostními rysy. Většina dosud provedených výzkumů má korelační charakter a nevypovídá proto o příčinnosti vztahů. Autoři využili data z Brněnské longitudinální studie celoživotního vývoje člověka a hledali nejen současné koreláty životní smysluplnosti, ale i její antecedenty. Analyzovány byly údaje od 72 dospělých (41 žen) ve věku 41 – 44 let, kteří vyplnili Logo-test E. Lukasové a Cloningerův TCI. Dále byly od respondentů k dispozici Eysenckův dotazník MPI, který respondenti vyplnili v 16 letech svého věku, a posouzení jejich temperamentu ve věku 12 – 30 měsíců. Míra prožívané smysluplnosti života souvisí pozitivně s úrovní persistence a sebeřízenosti respondentů, s extraverzí v 16 letech a dětskou disinhibovaností a negativní afektivitou.