A one-dimensional two-zone mathematical model, comprising a pair of advection-dispersion equations coupled by a mass exchange term, is proposed to study longitudinal dispersion in channels with sequences of pools and riffles. An implicit finite-difference numerical scheme is employed, and its effectiveness is assessed with reference to known analytical solutions. Moreover, sets of longitudinal dispersion experiments were performed on various simple geometries of sequences of pools and riffles developed in a laboratory flume. The results were compared with corresponding numerical solutions to calibrate the two-zone model. and Pro studium podélné disperze v korytech s opakující se soustavou tůní a prahů byl navržen jednorozměrný dvouzónový matematický model. Model zahrnuje dvojici rovnic pro advektivní disperzi doplněných výrazem pro přenos hmoty. Byl použit implicitní model konečných diferencí a jeho vhodnost ověřena porovnáním se známým analytickým řešením. Navíc, v laboratorním žlabu byla provedena série měření podélné disperze pro různé jednoduché geometrie koryta se střídajícími se tůněmi a prahy. Pro kalibraci dvouzónového modelu byly výsledky měření porovnány s odpovídajícími matematickými řešeními.
Derek Walcott’s colonial schoolhouse bears an interesting relationship to space and place: it is both a Caribbean site, and a site that disavows its locality by valorizing the metropolis and acting as a vital institution in the psychic colonization of the Caribbean peoples. Th e situation of the schoolhouse within the Caribbean landscape, and the presence of the Caribbean body, means that the pedagogical relationship works in two ways, and that the hegemonic/colonial discourses of the schoolhouse are inherently challenged within its walls. While the school was used as a means of colonial subjugation, as a method of privileging the metropolitan centre, and as a way of recreating that centre within the colonies, Walcott’s emphasis on place complicates and ultimately rewrites colonial discourses and practices. While the school attempts to legitimize colonial space, it in fact fosters what Walter Mignolo has termed “border thinking.”, Koloniální škola Dereka Walcotta s sebou nese zajimavý vztah mezi prostorem a místem: je to jak místo v Karibiku, tak i místo, které své locality vzdává tím, že zvyšuje hodnotu metropole a jedná jako nepostradatelná instituce v psychické kolonizaci karibského lidu. Poloha školy v karibské krajině a přítomnost karibského těla znamenají, že pedagogický vztah působí dvěma způsoby a že hegemonické/ koloniální diskursy školy jsou uvnitř jejích zdí z vlastní podstaty zpochybňovány. Přestože škola byla používána jako prostředek koloniálního podmanění, jako metoda pro privilegování metropolitního centra a jako způsob znovuvytváření tohoto centra uvnitř kolonií, Walcottův důraz na místo komplikuje a v konečném důsledku přepisuje koloniální diskursy a praktiky. Zatímco škola usiluje o legitimizaci koloniálního prostoru, ve skutečnosti pěstuje to, co Walter Mignolo nazval “hraničním myšlením”., and Ben Jefferson.
The study relating to the history of ethnology assesses the importance of a significant memory institution, the Masaryk University Archives in Brno, for the investigations aimed at the research into ethnographical activities developed within 1945-1989 in Moravia, especially in Brno. The essay submits an overview of particular collections which offer a plenty of noteworthy documents about the department of ethnography at the Faculty of Arts at Brno University, its history, educational and research work, leading personalities and study of numerous graduates. Special attention is paid to the personal estate of Professor Antonín Václavík, the larger part of which is stored there.