Search

Start Over Coverage Japonsko Harvested from CDK

2. Radiační ochrana zdravotnického personálu na PET/CT pracovištích

Creator:
Kohutová, Renáta, Jiřík, Vítězslav, and Ullmann, Vojtěch
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:
zdravotnický personál, radiační ochrana--metody--normy, pozitronová emisní tomografie--přístrojové vybavení--škodlivé účinky--trendy, tomografie emisní počítačová--metody--přístrojové vybavení--škodlivé účinky, dávka záření, monitorování radiace--metody--normy, DNA--normy--škodlivé účinky--účinky záření, čočka oční--účinky záření, kůže--účinky záření, pracoviště--normy, monitorování radiace--metody--normy--přístrojové vybavení, Evropská unie, zákonodárství jako téma--normy, statistika jako téma, retrospektivní studie, metaanalýza jako téma, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
V článku je podán přehled zpracované problematiky radiační ochrany pracovníků na odděleních nukleární medicíny. V úvodu jsou kromě současného počtu PET skenerů v ČR také představeny graficky zpracované údaje o celkovém počtu PET vyšetření na pracovištích naší republiky od roku 1999 do období roku 2014. V ČR je kromě osmi stávajících pracovišť schváleno pořízení dalších šesti nových PET/CT skenerů. Úroveň radiační ochrany při práci, kdy jsou aplikovány otevřené radionuklidové zářiče, byla v zahraničí zjišťována v mnoha studiích. V Polsku se zabývali vlivem IZ na DNA. V Irsku byla měřena dávka na oční čočku speciálním dozimetrem za účelem porovnání naměřených hodnot s hodnotou nově navrženého limitu pro oční čočku 20 mSv. Ve Španělsku byly posuzovány různé pracovní postupy a také v dalších zemích byla na základě studií provedena optimalizace. V ČR proběhly retrospektivní studie zejména na pracovištích, kde jsou lůžka k terapii 131I, a byl zde nárůst zpracovávané roční aktivity např. u 99mTc. Projekt ORAMED, jež proběhl v rámci 32 evropských zemí, byl zaměřen na radionuklidy 99mTc, 90Y a 18F. Výsledkem měření exponované kůže rukou na různých místech bylo doporučení ke změně pozice pro nošení prstového dozimetru a využívání korekčního faktoru pro výpočet dávky na kůži ruky. Bylo zjištěno, že největší dávka byla naměřena na špičce ukazováčku, zatímco prstový dozimetr je nošen na kořeni II., III. nebo IV. prstu více používané ruky. Podle doporučení by výpočet dávky s použitím korekčního faktoru vycházel z měření na kořeni ukazováčku. Z výsledků tohoto projektu vychází také práce, která je zaměřena na lokální ozáření kůže rukou pracovníků na odděleních nukleární medicíny v ČR., x, Renáta Kohutová, Vítězslav Jiřík, Vojtěch Ullmann, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public