V rámci projektu bylo tradiční „papírování“ spojené s prováděním hematologických testů, psychologických testů a se stanovováním medikamentózních interakcí nahrazeno bezdrátovou sítí Cisco, pěti tablet PC značky Fujitsu Siemens, dvěma serverovými aplikacemi a jednou aplikací běžící přímo na tablet PC. Tablet PC byly přiděleny čtyřem dětským onkologům a jednomu dětskému psychologovi. Přidělené počítače lékaři využili k sledování výsledků hematologických testů, k přístupu do informačního systému nemocnice a do aplikace Evidence Based Medicine (aplikace pro léčbu založenou na důkazech), jejichž prostřednictvím ověřovali případné interakce ředepisovaných léčiv. Dále jejich pomocí prováděli důležité testy, jež umožňovaly přesně zjistit psychický stav pacientů. V rámci vyhodnocování pilotního projektu Mobile Point of Care (MPoC) však bylo zjištěno, že pět tablet PC bylo zbytečně mnoho. Jako optimální se ukázaly tři počítače.V důsledku toho byly do konečného výpočtu zlepšení dosažených v rámci pilotu, včetně finančních a produktivních přínosů, zahrnuty pouze tři počítače a data zjištěná během studie. Testované postupy vedly k tomu, že dětští onkologové denně ušetřili dvě hodiny svého času a zvýšili tak produktivitu práce o 9 %, zatímco hodina ušetřeného času týdně v případě psychologa představovala zvýšení produktivity o 2 %. Další přínos, který není patrný na první pohled, je zvýšení bezpečnosti pacientů, zvýšení spokojenosti pacientů i zaměstnanců a zlepšení kvality poskytované péče. Jedním z důležitých psychologických faktorů je např. informovanost rodičů o léčbě dětí. Lékaři měli nejen víc času na pacienty, ale zároveň mohli rodičům podávat přesnější informace. Toto zlepšení poskytované péče mělo za výsledek znatelné zkrácení pobytu v nemocnici ze 7,5 na 7 dnů. Z ekonomického pohledu projekt vykázal čistou současnou hodnotu (ČSH) ve výši 46 743 eur, bodu obratu bylo dosaženo za šest měsíců a návratnost investice činila 632 procent. Zatímco hodnota ČSH se zdá relativně nízká, je třeba ji vnímat v kontextu platů a nákladů, které jsou na Slovensku ve srovnání se západní Evropou podstatně nižší. Při aplikaci shodné metody měření se počáteční investice do MPoC jeví jako relativně vysoká. V rámci pilotního projektu se však ukázalo, že efektivitu by bylo možno dále zvýšit, pokud by se na tabletové počítače nahrálo více aplikací a pokud by byla využita volná kapacita bezdrátové sítě. Pilotní projekt prokázal, že řešení v podobě MPoC může sehrát pozitivní roli s dalekosáhlými přínosy v rámci zlepšování pracovních toků klinické práce, jež ve svém důsledku vedou nejen k modernizaci lékařské péče, ale i k jejímu zkvalitnění. Pilotní projekt rovněž jasně ukázal, jakým způsobem může model hodnocení přínosu IT řešení v rámci lékařské péče pomoci zdravotnickým zařízením s nastavováním benchmarků, vyhodnocováním investic do informačních technologií a ujasněním způsobu, jímž technologie mohou zdokonalit poskytování zdravotní péče., A Cisco wireless network, five tablet PCs from Fujitsu Siemens Computers, two server-based applications and a tablet PC-based application replaced the traditional paper-based processes used for haematology test results, medication interaction and psychological testing. The tablet PCs were given to four paediatric oncologists and a paediatric psychologist. However, when assessing the results of the Mobile Point of Care (MPoC) trial it became clear that five tablet PCs were actually too many. Three was the optimal configuration. As a result, all the benefits of the MPoC pilot, including financial and productivity gains, were calculated based on the use of three tablet PCs and data gathered during the trial. The pilot demonstrably revealed that MPoC solutions can have a positive and farreaching role in improving clinician workflows which in turn not only modernises the delivery of health care but enhances the quality of care. The MPoC pilot also clearly revealed how the Intel® healthcare IT value model can help healthcare organisations establish benchmarks, evaluate the value of their IT investments and gain a clear understanding of how technology can help improve the delivery of care., Igor Jenčo, Steve McGuirk, Pavel Kubů, Padraig Coakley, Mike McDonnell, and Lit.: 3
Verejné zdravotné poistenie je založené na princípe solidarity.Autori v článku analyzujú desaťročné obdobie využívania indexov rizika nákladov v prerozdeľovacom mechanizme zdravotného poistenia v Slovenskej republike. Z výsledkov analýzy je zrejmý postupný nárast indexu rizika nákladov oproti roku 1999 v najvyšších vekových skupinách, v ktorých platiteľom poistného je štát a teda i nárast finančných prostriedkov, vynakladaných na poskytnutú zdravotnú starostlivosť v týchto vekových skupinách.Táto skutočnosť má význam aj z dôvodu prognóz vývoja stavu obyvateľstva, nakoľko trend vývoja populácie ukazuje starnutie obyvateľstva. Jeden z najprepracovanejších systémov prerozdeľovania poistného je zavedený v Spolkovej republike Nemecko a okrem veku a pohlavia zohľadňuje aj ďalšie parametre. V Českej republike bol systém nákladových indexov podľa pohlavia a 18 vekových skupín, členených po 5 rokoch zavedený od roku 2005. V porovnaní so Slovenskou republikou využíva aj prerozdeľovanie podľa výskytu poistencov, za ktorých bola zdravotnými poisťovňami uhradená zvlášť nákladná zdravotná starostlivosť. Finančne spravodlivejší solidárny systém v Slovenskej republike je teda možné dosiahnuť zavedením ďalšieho parametra do systému prerozdeľovania poistného., Public health care system is based on the solidarity. The authors of the article analyzed a decade during which the cost risk indices were applied to redistribution mechanism of the health care insurance in Slovak Republic. Conclusions of the analysis yield significant gradual increase in cost risk index as compared to the year 1999 in the group of elderly, whose insurance fees are covered by the state, as is the financial package supplied to the system for the provided health care in this group of patients. This finding has a prognostic significance given the fact that the general population is getting old. One of the most complexes of redistribution mechanism known is the system used in Germany. The German system adjusts for additional markers besides the age and gender. In the Czech Republic, the cost index system, being used since 2005, reflects the gender and 18 age groups - each age group being five years apart. Unlike Slovak Republic, the Czech system redistributes the finance flow depending on the distribution of health care participants and the most cost demanding health care covered by the insurance companies. The solidarity system in Slovak Republic could be improved by adjusting for additional marker, thus making the system financially fair., Viera Švihrová, Eduard Kováč, Tibor Baška, Henrieta Hudečková, and Lit.: 11
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125