Cílem práce je zachytit posun v referování
seriózního vydavatelského formátu v rámci bulvarizace na
příkladu drogové problematiky. Prostředkem k tomu je analýza
obsahů mediálních sdělení o drogové problematice a definice
pojmů seriózní, bulvární a bulvarizace. Z hlediska
metodologie v první části hledámindikátory bulvárního
referování o událostech, a následně vybírám relevantní jevy,
na kterých se indikátory projeví. Základními indikátory jsou
provinčnost, personalizace a skandalizace událostí spojených
s drogami a sklon k tomu zdůrazňovat negativní zprávy.
Konkrétní zpravodajský vzorek čerpám z Lidových novin, které
jsou v kontextu českého trhu seriózním deníkem. Zdrojem
zpráv je mediální databáze Annopress. V závěru přináším
takové zobecnění, které potvrdí nebo vyvrátí hypotézu, že
Lidové noviny jako seriózní vydavatelský formát podlehly v
časovém rozmezí od roku 1997 do roku 2004 procesu
bulvarizace.
Autor v abstraktu disertační práce uvádí: "Cíl: Řada
drogových problémů je jak v aréně veřejné politiky, tak i
mezi experty považována za kontroverzní otázky. Rozdílné
způsoby zarámování užívání drog nesou důležité důsledky pro
agendu drogové politiky. V této disertační práci popisuji
konkurenční rámce drogového problému rozvíjené skupinami
expertů ve třech tematických oblastech: česká drogová
politika v roce 1998, analýza PAD z roku 2001 a kontrola nad
užíváním cannabis. Alternativní vedení o drogách v ní
posuzuji z hlediska jejich potenciálních důsledků pro
veřejnou politiku. Dále označuji příležitosti pro upevnění
rámce kontrolovaného užívání cannabis..."
Cílem práce bylo shrnout, co je doping a co drogy, a
jak jsou tyto dva pojmy propojeny. Autor konstatuje, že
drogy a doping jsou navzájem propojeny. Jejich hlavní rozdíl
shledává v motivační charakteristice: "Doping je zneužíván
ke zlepšení výkonosti v reálném životě, kdežto drogy se
berou za účelem vymanit se z reálného života." Práce
zahrnovala dotazník, který vyplnilo 457 respondentů
(studenti gymnázia a sportovci z různých sportovních
oddílů). Dotazník je v příloze práce.
Práce přináší teoretický pohled na nastolování
agendy a metodologii jeho výzkumu, na vztah politiky a médií
a na mediální obraz drog a jeho determinanty, s cílem
vytvořit podklad pro analýzu politického nastolování drogové
problematiky do médií (MF DNES, Právo) v období tři měsíce
před volbami do Parlamentu Poslanecké sněmovny ČR v letech
1996, 1998, 2002 a 2006. V praktické části práce stanovuje
kvalitativní studií rámce, jejichž výskyt je předmětem
kvantitativní analýzy. Závěrem analýzy je, že politické
strany nastolují rámce drogové problematiky do médií v
předvolebním období, což nebylo potvrzeno srovnáním rámců ve
volebním a předvolebním období, nicméně srovnání rámců v
mediálním a politickém diskursu tuto hypotézu potvrdilo, s
výjimkou roku 2006, kdy média vytvořila specifický rámec
vztahu drog a politiky – osobní zkušenost politika s drogou.
Kvalitativní studie zároveň zjistila, že ve třech ze čtyř
předvolebních období hrála drogová problematika v politice a
potažmo v médiích významnou roli díky iniciaci a přijetí
přísnější drogové legislativy (1996, 1998) a díky volební
kampani politické strany (2006).
Práce se zabývá ekonomickou teorií, výzkumem a
ekonometrickými modely v oblasti nabídkové strany drogových
trhů. Meta-analýza literatury ukazuje na základní východiska
ekonomické teorie, které se v drogových trzích uplatňují,
stejně jako na ekonomické teorie, které se k drogovým trhům
explicitně vztahují. V oblasti empirického výzkumu rozděluje
drogové trhy na primární, které jsou určeny zemědělskou
produkcí surovin na výrobu nelegálních drog v rozvojových
zemích, a na koncové, na kterých se v západním světě
nelegální drogy z různých oblastí světa střetávají. Třetí
rovinou výzkumných prací jsou modely drogových trhů, které
pracují s minimálními daty a které poskytují predikce pro
drogové politiky. Práce přináší základní doporučení pro
výzkum drogových trhů, zarámované do metodologie ekonomické
vědy, kontextu dostupných dat, základních výzkumných otázek
a možností primárního výzkumu.
Autor v úvodu diplomové práce uvádí: "Práce je
rozčleněna do navazujících kapitol tak, aby čtenář mohl
získat podrobné informace o problematice drogové prevence na
taneční scéně. Přes teoretické východiska preventivní práce
na taneční scéně a přiblížení aktuálně fungujícího projektu
v teoretické části se dostane autor v praktické části k
evaluaci současných služeb, která ukáže další možnosti
vývoje. V první části jsou vysvětleny základní pojmy a
vysvětleny obecná východiska preventivní práce na taneční
scéně. Ve druhé části je ukázáno, jak souvisí preventivní
služby na taneční scéně se sociálními službami a jaké jsou
jejich charakteristiky. Ve třetí části jsou představeny
východiska pro drogovou prevenci v prostředí tanečních akcí
a nočního života. Ve čtvrté části jsou představeny současné
preventivní aktivity Terénního programu CPPT, o.p.s. na
taneční a klubové scéně. V páté části shrnuje autor
současnou spolupráci nízkoprahových programů na taneční
scéně v ČR a v poslední kapitole teoretické části ukazuje
další obecné možnosti vývoje koncepce služeb drogové
prevence v prostředí taneční scény a v prostředí nočního
života v ČR. Hlavní důraz je kladen na praktické zkušenosti
a možnosti praktického využití zjištěných informací.
Praktická část této práce poslouží autorovi a organizaci
CPPT, o.p.s. jako východisko pro další rozvoj služeb na
taneční scéně tak, aby tyto služby vyhovovali lépe jak
samotným klientům, tak i ostatním klíčovým subjektům.
Zaměření dle jejich potřeb povede k efektivnějšímu
vynakládání veřejných prostředků a účinnějšímu předcházení
rizik na taneční scéně a v prostředí nočního života."
Úvod k výzkumné zprávě NTORS - Po pěti letech (NTORS
- After Five Years) "Užívání drog a drogová závislost
představují závažný problém pro jednotlivce i společnost. Ve
vztahu k jednotlivým osobám jsou zdrojem značného neštěstí a
zdravotních rizik, přičemž společnost musí vynakládat
obrovské výdaje na řešení problémů v oblasti zdraví a
trestné činnosti, které se s užíváním drog pojí. Prioritou
je nalezení efektivních způsobů řešení těchto problémů.
Jedním ze zakořeněných mýtů ohledně závislostí je, že léčba
těchto poruch je neefektivní. Tento mýtus přetrvává i
navzdory rozsáhlému a stále rostoucímu korpusu prokázaných
skutečností svědčících o opaku. Projekt NTORS vznikl za
účelem shromažďování tuzemských informací o výsledcích léčby
z rozsáhlého výběrového souboru uživatelů drog, kteří
absolvovali léčení v rámci stávajícího národního systému
léčebných služeb. Tato zpráva představuje stručný
informativní přehled o realizaci této studie a zaměřuje se
na hlavní zjištění zaznamenaná v rámci pětiletého sledování.
Čtenáře, kteří mají hlubší zájem o tuto problematiku, je
možné odkázat na dřívější souhrnné zprávy o tomto projektu a
také odborné referáty k této studii."
Nestátní organizace jsou klíčovými poskytovateli
služeb v oblasti prevence a léčby uživatelů drog. Jsou
průkopníky nových forem služeb o závislé, jak v terciální
tak v sekundární prevenci. Svými aktivitami výrazně
podporují také prevenci primární. Stěžejní význam má
kontaktní charakterjejich činnosti, který tvoří základ pro
veškeré další protidrogové snahy na poli léčby a
resocializace. Permanentní kontakt s uživateli drog zároveň
poskytuje pracovníkům nízkoprahových zařízení výsadu dobré
informovanosti a možnosti monitorování drogového problému,
což přispívá ke zkvalitnění a zvýšení efektivity zařízeními
poskytovaných služeb, ale i cílenosti protidrogové politiky
obecně. V rámci spolupráce na centrální úrovni založily
organizace zastřešující Asociaci nestátních organizací,
která má fungovat jako jejich zástupce a partner státu;
rovnocenného partnerství však prozatím nedosáhly. Fungující
partnerství mezi nestátními organizacemi a státem by výrazně
posílilo dosažení společenského konsenzu ve vnímání
drogového problému. Toho lze v praxi docílit všestrannou
podporou odbornosti v přistupování k drogové problematice
Práce představuje kvalitativní výzkum, který se
zaměřuje na zjišťování současných možností léčby drogové
závislosti pro romské uživatele drog. Šetření je založeno na
semistrukturovaných interview s romskými uživateli drog -
klienty kontaktního centra Stage 5 v Praze 5 a odborníky z
oboru adiktologie, kteří se léčbě uživatelů drog dlouhodobě
věnují a současně tyto poznatky konfrontuje s dosavadními
poznatky publikovanými v odborné literatuře. Pro realizaci
výzkumu byla použita metoda zakotvené teorie. Otázky, o
jejichž zodpovězení výzkum usiluje, jsou dnešní možnosti
léčby pro romské uživatele drog, jejich zkušenosti s účastí
v ambulantním či pobytovém zařízení léčby nebo názory na
nastavení současných programů v systému adiktologických
služeb. Dále se výzkum pokouší zjišťovat, zda lze v praxi
vypozorovat nějaké rozdíly v přístupu romských klientů ke
službám na rozdíl od těch z majoritní společnosti. V
neposlední řadě zjišťuje zkušenosti a názory odborníků z
oboru adiktologie na otázku počtu romských klientů v
léčebných programech, způsoby léčby závislosti u Romů a zda
je přístup k této skupině uživatelů drog v něčem jiný či zda
by se měl v něčem změnit a případně v čem. Výsledky
naznačují, že romských klientů je v programech léčby méně,
než by to odpovídalo z odhadu počtu problémových uživatelů
drog z řad Romů a data o nich nejsou evidována. Zdá se, že
tito klienti většinou odcházejí z léčebných programů
předčasně a jejich retence v programech je nízká. To vede k
závěru, že by se stávající přistup k nim i nastavení služeb
mělo změnit. Výsledky z výzkumu nazančují, že by mohlo
pomoci, pokud by došlo k prohloubení spolupráce personálu
léčebných programů s rodinou uživatelů drog, zaměstnávání
romských pracovníků v léčebných týmech a určité změně
pravidel. Všechny tyto aktivity by měly probíhat ve
spolupráci romských i neromských pracovníků a odborníků
Práce se pokouší pomocí fenomenologické metodologie,
která vychází z konceptů Edmunda Husserla, popsat zkušenost
bytí bez televize. Významnou součástí práce je také popis
zkušenosti s televizí (jako technologií, objektem i médiem),
jak se jeví v myslích těch, kteří televizi nevlastní. Obě
zkušenosti jsou pevně provázané a nelze je od sebe oddělit.
Výzkum využívá semi-strukturovaných rozhovorů s příslušníky
jedenácti rodin, které mají děti a žijí bez televize. Mezi
hlavní zjištění patří fakt, že lidé žijící bez televize tuto
svoji jinakost v běžné každodennosti nereflektují. Zkušenost
bytí bez televize se zvýznamňuje až při konfrontaci se
společenskou normou, společnost na lidi žijící bez televize
pohlíží jako na deviantní jedince a vyvíjí na ně tlak, aby
si televizi pořídili. Klíčovými složkami zkušenosti bytí bez
televize jsou pocit svobody či osvobození (od manipulace,
televizí podporovaného konzumerismu a neustálého vyjednávání
o tom, kdo, kdy a na co se bude dívat) a získaný čas.
Zohlednění zkušenosti lidí, kteří žijí bez televize,
problematizuje teorii funkcionálních alternativ užívání
médií a doplňuje teorie, podle nichž slouží televize v
moderní společnosti jako zdroj ontologického bezpečí.
Práce představuje indikátor QALYs (Quality Adjusted
Life Years), metodologii jeho konstrukce a jeho aplikace v
oblasti závislostí, se zaměřením na COI studie (Cost of
Illness Study) užívání návykových látek v populaci. Práce
identifikuje kritické přístupy k indikátoru QALYs a
metodologické nejasnosti při volbě vhodného nástroje,
zejména s ohledem na oblast závislostí, a přináší výsledky
zahraničních studií, jak pokud jde o náklady na QALYs tak
pokud jde o identifikaci QALYs v celé populaci. V praktické
části práce vyjadřuje náklady na jeden QALY získaný léčbou k
abstinenci v terapeutické komunitě přepočtem
pre-existujících dat o kvalitě života klientů v první fázi v
terapeutického programu a v kontrolním souboru (v běžné
populaci 18 – 34 let). Programem léčby závislostí lze za
předpokladu, že je mortalita uživatelů drog desetinásobná
oproti běžné populaci, získat 28 QALYs u jednoho klienta -
muže, respektive 29,3 QALYs u jedné klientky – ženy. Náklady
na jeden získaný QALY při předpokládané úspěšnosti trvalé
abstinence u 21% klientů a předpokládaných nákladech na
léčbu jednoho klienta ve výši 120 000 korun jsou potom
přibližně 20 000 korun, v případě trvalé abstinence u 70%
klientů mohou klesnout až na 6 000 korun v cenách roku 2005.