Článek se zabývá problémem, že takzvaně duševně nemocní lidé nemají svobodný vztah ke svým emocím. Tento nedostatek u nich omezuje kontakt s jejich životními možnostmi. Zkoumá se tu složitá souvislost mezi životním naladěním a pocity. Zjišťuje se, že smyslem pocitu je zpráva o tom, jak se naplňuje možnost jedince být autenticky sám sebou. Autor uvádí konkrétní psychoterapeutický postup jak uvolňovat pocity a jejich projev. Článek zdůrazňuje pozitivní vliv skupiny při této terapii. Práce s pocity v rámci daseinsanalýzy nemá charakter pouhé psychologické techniky.