Search

Start Over Creator Černá, Marie Harvested from CDK Harvested from CDK Data provider National Medical Library/Národní lékařská knihovna

12. M. Bezpečnost a efektivita mechanické trombektomie pomocí stentu Solitaire AB provedené co nejdříve po iniciální intravenózní trombolýze u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou

Creator:
Köcher, Martin, Šaňák, Daniel, Černá, Marie, Buřval, Stanislav, Prášil, Vojtěch, Veverka, Tomáš, and Král, Michal
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
trombektomie--využití, bezpečnost, stenty, trombolytická terapie, ischemie mozku--terapie, cévní mozková příhoda--terapie, katetrizace centrálních vén, koronární angiografie, výsledek terapie, heparin, statistika jako téma, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), časové faktory, mladiství, dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Cíl. Ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) jsou stále jednou z nejčastějších příčin mortality a morbidity postihující i mladší populaci v produktivním věku. Klíčovým faktorem ovlivňujícím prognózu po iCMP je včasná rekanalizace uzavřené mozkové tepny s obnovením perfuze v postižené mozkové tkáni. Cílem práce bylo zhodnocení bezpečnosti a efektivity kombinované revaskularizační terapie sestávající z iniciální intravenózní trombolýzy a přímo navazující mechanické trombektomie u pacientů s akutní iCMP a uzávěrem mozkové tepny. Metoda. Do souboru pacientů byli zařazeni všichni po sobě jdoucí pacienti s akutní iCMP a prokázaným uzávěrem střední mozkové tepny v úseku M1-2 nebo distální části arteria carotis interna nebo uzávěrem arteria basilaris, a to v období od června 2010 do dubna 2012. Všichni nemocní byli léčeni kombinovanou revaskularizační terapií, tzn. iniciální intravenózní trombolýzou a přímo navazující mechanickou trombektomií systémem Solitaire. Iniciální stupeň neurologického deficitu byl stanoven pomocí NIHSS skóre. Výsledný klinický stav byl zhodnocen po 90 dnech pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS). Výsledky. Do souboru bylo podle kritérií zařazeno 50 pacientů (průměrný věk 66, 8 ? 14,6 roku) se vstupním mediánem NIHSS skóre 18,0 (8-32). Rekanalizace (TICI 2A, B a 3) bylo dosaženo u 94 % pacientů, kompletní rekanalizace (TICI 3) u 72% pacientů. Průměrný rekanalizační čas (čas od začátku symptomů do dosažení maximální rekanalizace) byl v našem souboru 244,2 ? 87,9 minut. Symptomatické intracerebrální krvácení se vyskytlo u 6 % pacientů. Medián mRS po 90 dnech byl v našem souboru 1, 60 % pacientů mělo devadesátidenní klinický výsledek dle mRS hodnocen jako dobrý (mRS 0-2). Tříměsíční mortalita byla ve sledovaném souboru 14 %. Závěr. Kombinovaná revaskularizační terapie akutní iCMP sestávající z iniciální intravenózní trombolýzy a přímo navazující mechanické trombektomie je bezpečná a efektivní. Okamžité provedení mechanické tromektomie po iniciální intravenózní trombolýze vede k výraznému zkrácení rekanalizačního času, který je rozhodující pro dobrý klinický výsledek u pacientů intervenovaných pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu., Aim. Ischemic stroke is today one of the leading causes of mortality and morbidity and affects even a younger population of working age. A key factor influencing prognosis after ischemic stroke is early recanalization of close cerebral artery and reperfusion in the affected brain tissue. The aim of our study is to evaluate the safety and effectiveness of re-vascularization combined therapy consisting of initial intravenous thrombolysis and immediately after that performed mechanical thrombectomy in the treatment of patients with acute ischemic stroke. Methods. Consecutive non-selected acute ischemic stroke patients with baseline CTA or MRA documented occlusion of middle cerebral artery (MCA) (segment M1-2) or distal part of internal carotid artery (ICA) or basilar artery (BA) and treated between June 2010 and April 2012 at our stroke center were included in the study. All patiens were treated by combined therapy consisting of initial intravenous thrombolysis and immediately after that performed mechanical thrombectomy by Solitaire stent. Stroke severity was assessed using National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS), 90-day clinical outcome using modified Rankin Scale (mRS). Results. Fifty enrolled patients (mean age 66.8 ? 14.6 years) had baseline median NIHSS 18.0 (8-32). Overall recanalization (TICI 2A, B and 3) was achieved in 94% of patients, complete (TICI 3) in 72% of patients. The mean time from stroke onset-to-maximal recanalization was 244.2 ? 87.9 min. Symptomatic intracerebral hemorrhage occurred in 6% of patients. The median mRS score at 90 days was 1 and 60% patients had good outcome (mRS 0-2). Overall 3-month mortality was 14%. Conclusion. Combined revascularization therapy of acute ischemic stroke consisting of initial intravenous thrombolysis and immediately after that performed mechanical thrombectomy is safe and effective. Immediate performing of the mechanical thrombectomy after initial intravenous thrombolysis leads to a significant reduction of recanalization time, which is critical for good clinical outcome in patients treated for acute ischemic stroke., Köcher M, Šaňák D, Černá M, Buřval S, Prášil V, Veverka T, Král, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

13. Pozdní endoleak II. typu po implantaci stentgraftu pro subrenální aneuryzma břišní aorty

Creator:
Černá, Marie, Köcher, Martin, Utíkal, Petr, Dráč, Petr, Prášil, Vojtěch, Bachleda, Petr, Buřval, Stanislav, and Zapletalová, Jana
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
endoleak--klasifikace--patofyziologie--terapie, aneurysma, embolizace terapeutická, aorta abdominalis--patofyziologie, endovaskulární výkony--metody--škodlivé účinky--trendy, stenty, angiografie, výsledek terapie, retrospektivní studie, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Černá M, Köcher M, Utíkal P, Dráč P, Prášil V, Bachleda P, Buřval S, Zapletalová J. and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

14. Pozdní komplikace a reintervence po implantaci stentgraftu pro subrenální aneuryzma břišní aorty

Creator:
Černá, Marie, Köcher, Martin, Utíkal, Petr, Dráč, Petr, Bachleda, Petr, Buřval, Stanislav, and Zapletalová, Jana
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
aneurysma břišní aorty--diagnóza--komplikace--terapie, endovaskulární výkony--metody--využití, kardiovaskulární chirurgické výkony--využití, stenty--škodlivé účinky, pooperační komplikace--diagnóza--terapie, terapie opakovaná, endoleak--klasifikace--komplikace--terapie, ischemie--klasifikace--komplikace--terapie, trombóza--klasifikace--komplikace--terapie, katétrové infekce--komplikace--terapie, prasklé aneurysma--komplikace--terapie, tomografie rentgenová počítačová--metody--využití, angiografie--metody--využití, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), statistika jako téma, lidé, and stentgraft
Language:
Czech and English
Description:
Cíl. Cílem práce je zhodnotit výskyt pozdních komplikací a reintervencí po endovaskulární léčbě subrenálního aneuryzmatu břišní aorty stentgraftem. Materiál a metoda. Od dubna 1996 do prosince 2011 bylo na našem pracovišti léčeno 270 pacientů s aneuryzmatem břišní aorty implantaci stentgraftu, z toho bylo 233 mužů a 37 žen ve věku od 49 do 91 let. Věkový průměr byl 68,7 let. Nejméně rok po léčbě byli sledováni 204 pacienti, u nich byl hodnocen výskyt pozdních komplikací (ruptura, migrace stentgraftu, endoleak, ischemické komplikace a zánětlivé komplikace) a reintervencí. Výsledky. V souboru 204 nemocných bylo zjištěno 25 pozdních komplikací, tj. 12, 3% (25/204), a bylo provedeno 21 reintervencí, tj. 10,3 % (21/204). Z 25 komplikací byl zjištěn endoleak I. typu 5krát, endoleak II. typu se zvětšeným vakem aneuryzmatu 3krát, endoleak III. typu 4krát, endotension 3krát, migrace stentgraftu 4krát, ischemické komplikace 5krát a infekce lkrát. Endoleaky I. typu a migrace byly řešeny implantaci prodlužujícího segmentu a migrace u jednoho nemocného chirurgickou konverzí. Endoleaky III. typu byly léčeny implantaci stentgraftu a endoleaky II. typu podvazem nebo embolizací zdroje. Endotension byla řešena perkutánní punkcí vaku aneuryzmatu s aspirací jeho obsahu. U trombózy raménka byla provedena lkrát trombektomie, 2krát byl našit femoro-femorální zkřížený bypass, 1krát byla léčba konzervativní a 1krát byla provedena amputace končetiny. Infekce stentgraftu byla řešena chirurgickou konverzí. Závěr. Endovaskulární léčba aneuryzmatu břišní aorty je v našem souboru spojena s výskytem pozdních komplikací a reintervencí v 12,3 %, resp. v 10,3 %, což se shoduje s literárními údaji. Většinu těchto pozdních komplikací lze řešit endovaskulárně., Aim. To evaluate the incidence of late complications and reinterventions after endovascular treatment of subrenal abdominal aortic aneurysm with stentgraft. Material and method. From April 1996 to December 2011 we treated 270 patients with abdominal aortic aneurysm endovascularly with stentgraft implantation at our department. There were 233 men and 37 women aged from 49 to 91 years. The average age was 68.7 years. 204 patients were followed for at least a year after treatment. In these patients incidence of late complications (rupture, migration, endoleak, ischemic complications and inflammatory complications) and reintervention were evaluated. Results. In a group of 204 patients 25 late complications were found, i.e. 12.3% (25/204) and 21 reinterventions were performed, i.e. 10.3% (21/204). From 25 complications there were endoleak type I 5x, endoleak type II with sac enlargement 3x, endoleak type III 4x, endotension 3x, stentgraft migration 4x, ischemic complications 5x and infection 1x. Type I endoleaks and migrations were treated with cuff implantation and with surgical conversion in 1 patient with migration. Endoleaks III were managed by stentgraft implantation and type II endoleaks with sac enlargement by ligation or embolization of source. Endotension was solved by percutaneous puncture of the aneurysm sac with content aspiration. The stentgraft arm thromboses were managed by thrombectomy 1x, femo-femoral crossover bypass was created 2x, conservative treatment 1x and leg amputation was performed 1x. Stent graft infection was managed by surgical conversion. Conclusion. Endovascular treatment of abdominal aortic aneurysm is associated with the occurrence of late complications and reintervention in 12.3% and 10.3%, which correlates with literature. Most of these late complications can be managed endovascularly., Marie Černá, Martin Köcher, Petr Utíkal, Petr Dráč, Petr Bachleda, Stanislav Buřval, Jana Zapletalová, and Literatura 20
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

15. Ruptura aneuryzmatu abdominální aorty

Creator:
Černá, Marie, Köcher, Martin, and Utíkal, Petr
Type:
model:article, article, Text, přehledy, kongresy, and TEXT
Subject:
urgentní lékařství--metody--přístrojové vybavení--trendy, nemoci aorty--diagnóza--chirurgie, ruptura aorty--diagnóza--chirurgie--komplikace, aneurysma břišní aorty--diagnóza--chirurgie--klasifikace, popis nemoci, fyzikální vyšetření--využití, ultrasonografie--využití, tomografie rentgenová počítačová--využití, digitální subtrakční angiografie--využití, cévní chirurgie--metody--využití, angioplastika--metody--využití, stenty--trendy--využití, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Marie Černá, Martin Köcher, Petr Utíkal and Lit.: 39
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

16. Současný stav v diagnostice primárního hyperaldosteronismu

Creator:
Čtvrtlík, Filip, Köcher, Martin, Černá, Marie, Václavík, Jan, and Hartmann, Igor
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:
nemoci nadledvin--diagnóza--etiologie--terapie, hyperaldosteronismus--diagnóza--etiologie--terapie, adenom kůry nadledviny--diagnóza--etiologie--terapie, adrenalektomie--metody--trendy--využití, hypertenze--diagnóza--etiologie--komplikace, farmakoterapie--metody--využití, spironolakton--terapeutické užití, hyperplazie--diagnóza--komplikace, kongenitální adrenální hyperplazie--diagnóza--etiologie--terapie, nádory nadledvin--diagnóza--komplikace--terapie, popis nemoci, diagnostické zobrazování--metody--využití, magnetická rezonanční tomografie--metody--využití, multidetektorová počítačová tomografie--metody--využití, venae renales--patofyziologie--patologie, arteria renalis--patofyziologie--patologie, katetrizace--metody--využití, lidé, adenom nadledviny, katetrizace nadledvinných žil, and výpočetní tomografie
Language:
Czech and English
Description:
Primární hyperaldosteronismus (PA) je jednou z nejčastějších příčin sekundární arteriální hypertenze. Rozlišení obou nejčastějších příčin PA, tedy adenomu nadledviny od bilaterální hyperplazie nadledvin je zásadní pro další terapeutický postup. Adenom nadledviny je indikován k adrenalektomii, kdežto bilaterální hyperplazie je léčená medikamentózně. Laboratorní rozlišení mezi formami PA není možné a výsledky CT či MRI nadledvin jsou mnohdy zavádějící. Zlatým standardem pro rozlišení obou forem PA je separovaná katetrizace nadledvinných žil s odběrem vzorků krve na stanovení hladin aldosteronu a kortizolu, která zodpoví otázku, zdali se jedná o hormonální nadprodukci unilaterální či naopak oboustrannou. Autoři v přehledném článku prezentují rozdělení jednotlivých forem PA, jeho klinický obraz, laboratorní diagnostiku a možnosti zobrazovacích metod. Detailně je popsána úloha katerizace adrenálních žil. Je zmíněna technika jejího provedení a kritéria správné selektivity odběru vzorků krve pro stanovení hladin hormonů. Článek uzavírá popis možností terapie., Primary hyperaldosteronism (PA) is one of the most frequent causes of secondary arterial hypertension. Distinguishing the two major causes of PA, i.e. adrenal adenoma from bilateral adrenal hyperplasia, is essential for further therapeutic strategy. Adrenal adenoma is indicated to adrenalectomy whereas bilateral hyperplasia is treated medically. Laboratory distinction between the forms of PA is not possible and the results of adrenal CT or MRI scans are often misleading. The gold standard for distinguishing both forms of PA is adrenal vein catheterization with sequential blood sampling to determine aldos-terone and cortisol levels in order to address the question whether hormone overproduction is unilateral or bilateral. In their review article, the authors present the classification of individual forms of PA, its clinical presentation, laboratory diagnosis, and options of imaging techniques. The role of adrenal vein catheterization is described in detail. The performance technique and the criteria for appropriate selectivity of blood sampling to determine hormone levels are discussed. The article is concluded with a description of treatment options., Filip Čtvrtlík, Martin Köcher, Marie Černá, Jan Václavík, Igor Hartmann, and Literatura 28
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

17. Stresová odezva prolaktinu u nemocných se systémovým lupus erythematodes (SLE), revmatoidní artritidou (RA) a u zdravých kontrol

Creator:
Dostál, Ctibor, Hušáková, Markéta, Lacinová, Zdeňka, Černá, Marie, Moszkorzová, Ludmila, Marek, J., and Zvárová, Jana
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
psychický stres--krev, revmatoidní artritida--imunologie--krev, systémový lupus erythematodes--imunologie--krev, prolaktin--krev, výzkum - podpora finanční - jako téma, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Ctibor Dostál, M. Fortíková, Z. Lacinová, M. Černá, L. Moszkorzová, Jana Zvárová, J. Marek and Lit.: 30
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public