Rychlost fotosyntézy není přímé ani jediné kritérium pro cílené změny výnosu u rostlin. Ukazuje se, že větší výnos mají rostliny s větší otevřeností a vyšší hustotou průduchů, což vyžaduje zvýšený přísun vody. Vyšší produkce dosáhneme pravděpodobně zvýšením fotosyntetické fixace CO2 tak, že zvýšíme poměr CO2/O2. Cestu nám ukazují C4 rostliny svými CO2 koncentračními pumpami a C4 fotosyntézou. and The rate of photosynthesis is neither the immediate nor the only criterion of targeted changes in plant yield. It has emerged that a higher yield can be obtained in plants with more open and dense stomata, which requires a higher supply of water. Higher production can be obtained through a higher photosynthetic fixation of CO2, which can be achieved through enhancement of the CO2/O2 ratio. This strategy has evolved in C4 plants through their CO2 concentration pumps and C4 photosynthesis machinery.
Evoluční odpovědí rostlin na snížení koncentrace CO2 v atmosféře byla změna tvaru (zvětšení poměru velikosti povrchu k objemu) a zvýšení hustoty a velikosti průduchů. Hustota průduchů je relativně spolehlivým svědectvím antropogenních změn koncentrace CO2 v atmosféře. Správné rozmístění a množství průduchů odpovídající prostředí, kde rostlina roste, je věc přenosu informací mezi atmosférou v okolí listu a jádrem buňky. Další mechanismy, které řídí přenos informací mezi orgány rostlin dosud neznáme. and Change in leaf form, the proportional enhancement of density and a decrease in the size of stomata are the evolutionary reaction of plants to the lowering of CO2 concentration in the atmosphere during the geological history. The density of stomata is a relatively reliable witness of CO2 concentration changes in the atmosphere caused by man’s activities. The correct spatial distribution and quantity of stomata corresponding to the environment in which a plant is growing involves information transfer between the atmosphere around a leaf and a cell nucleus. Other mechanisms regulating the transfer of information among plant organs have recently been revealed.
V návaznosti na naše předchozí články tento příspěvek shrnuje a osvětluje pozoruhodné až rekordní vlastnosti vodních masožravých rostlin bublinatek (Utricularia, Lentibulariaceae) na úrovni ekofyziologické, biofyzikální i molekulárně genetické. Patří mezi ně velice rychlý vrcholový růst prýtu, rekordně vysoká rychlost fotosyntézy a velmi účinná reutilizace N a P ze starých prýtů, ale nikoliv K. Byl prokázán velmi rychlý průběh spuštění pastí, jejich spontánní spouštění bez mechanického podnětu po určité době, rozsáhlé vylučování organických látek do tekutiny pastí k podpoře pasťových mikrobních komenensálů i komplexní regulace tvorby pastí., As a follow-up to our previous papers, this paper summarises and elucidates remarkable and record-breaking eco-physiological, biophysical, and molecular characteristics of aquatic carnivorous bladderworts (Utricularia, Lentibulariaceae). These include the very rapid apical shoot growth, record high photosynthetic rate, and very effective N and P (but not K) reutilization in old shoots. Moreover, an extremely rapid time-course of trap firing, their spontaneous firing without any mechanical stimulus after certain time periods, extensive secretion of organic substances to the trap fluid to support microbial trap commensals, and a complex regulation of trap production are shown and discussed here., and Lubomír Adamec, Dagmara Sirová, Jaroslav Vrba, Jiří Bárta, Jiří Šantrůček, Karel Šimek.