Článek prezentuje výsledky pylové analýzy východočeské nížinné lokality Na bahně u Hradce Králové ve srovnání s analýzou rozsáhlého souboru archeologických záznamů z velké oblasti východních Čech. Radiokarbonové datování umožnilo synchronizaci výsledků pylové analýzy s vývojem osídlení od mladší doby železné (doby laténské) do současnosti. Křivky rozsahu osídlení a průměrného zastoupení antropogenních indikátorů vzájemně korespondují. Poprvé se tak pro území České republiky podařilo prokázat úbytek lidského tlaku na krajinu v době stěhování národů. V průběhu raného a především počátkem vrcholného středověku naopak dochází k výrazné synatropizaci krajiny a během novověku k postupné její proměně až po současný stav. and This article presents the results of pollen analyses at the East Bohemian lowland site of Na bahně near Hradec Králové, in comparison with analyses of the extensive archaeological assemblages from a wide area in eastern Bohemia. Radiocarbon dating has made it possible to synchronise the results of pollen analyses with settlement evolution from the later Iron Age (La Tène period) to the present. The curves of settlement extent and the average representation of anthropogenic indicators mutually correspond. For the first time in the Czech Republic, it has thus been possible to demonstrate the decrease in human impact on the landscape during the Migration Period. During the Early and (in particular) the High Middle Ages, on the hand, the pronounced synatrophisation of the landscape is clear, while during the Modern period there is a gradual transformation to the present situation.
Počátky existence vesnic a jejich plužin na Šumavě jsou úzce spojeny s nástupem nových středověkých zemědělských technologií. Předmětem studie je hydropedologie terasových polí dvou vybraných vesnic, příklady dalších polních systémů jsou sledovány z hlediska krajinné archeologie. Dlouhý a kontinuální vývoj orných ploch je determinován fyzikálními vlastnostmi půdy. Humus byl v procesu půdního třídění a odnosu přemísťován a akumulován na hranách terasových polí. Hlavním cílem práce je popsat jejich vodní režim. Bilance vodního režimu půdy byla sledována od srpna 2001. U dvou vybraných komplexů terasových polí byly do půdy instalovány tenzometry. Byly sledovány srážky, transpirace a výtok vody z půdy a tyto parametry zachyceny do kumulativních diagramů. V práci je diskutován vodní režim středověkých a novověkých zaniklých polí. Především je sledován a diskutován proces změny středověkých a raně novověkých polí na pastviny v souvislostech s klimatickými změnami v 17. století. and The origins of the Bohemian Forest villages are broadly connected with medieval arable technological improvement. The hydropedology of two village field systems is studied, three other examples support the study from the perspective of landscape archaeology. The long and continual development of arable land has influenced the physical properties of the soil. Hand-in-hand with soil skeleton sorting and removal, the humic topsoil had been translocated and accumulated at the field edges. Main aim is to describe the soil water regime on the terraced field complexes. The soil water balance has been observed since August 2001. Soil water tensiometers have been installed on four places in two field systems. The precipitation, transpiration and leakage totals, depicted in the charts in cumulative form, show the soil water regime stages. The interpretation of former arable field terraces in the system of the Medieval and Early Modern period are discussed. The process of functional change from arable fields into pastureland probably started in connection with climate deterioration in the 17th century.