Pískovcové sousoší: "Paetus" se dívá nahoru a zabíjí se dýkou, levici má na ruce svojí manželky "Arrii" ženy zhroucené u jeho nohou., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Sousoší je variace na antický sochařský typ zobrazující sebevraždu Gala a jeho ženy, který byl v 18. století interpretován jako Paetus a Arria (srov. Exemplum, Paetus a Arria). Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší: Nahá žena (diadém na čele) shlíží dolů a drží za paži nahého muže (křídla), který jí klečí u nohou a vzhlíží vzhůru., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Poche sousoší vyložil jako alegorii Věrného manželství. Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší: nahý Boreas (vousy, křídla) zdvihá nahou Óreythii. U jeho nohou sova, symbol Athén., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Skupina Boreás a Oreithyia byla vykládána také jako Pluto a Persefoné či Čas unáší Krásu, ale přítomnsot sovy dokazuje, že se jedná o únos athénské princezny Óreithyie. Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší: nahý Čas (vousy) přistupuje zezadu k Pravdě se závojem na hlavě. Čas ukazuje levicí vzhůru, kam také hledí Pravda, pravicí se chystá Pravdě semout závoj z hlavy., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcová socha: Faun (kozí nohy, věnec z květů na krku) s thyrsem ? ve zdvižené ruce., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší nahé stojící ženy a nahého sedícího muže s hrozny vína., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší: nahý Merkur (okřídlená čapka a boty) hraje na flétnu, klečící Hersé mu objímá nohy., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Žena byla označována jako Andronika (Vítěz nad muži), jež do českého dějepisu umění vstoupila jako Merkurova družka (důvody nejsou známé). Z antického Řecka a Říma žádnou Androniku neznáme, později proslula pouze věštkyně z Ariostova eposu Orlando Furioso, která však s Merkurem nikde nevystupuje. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcové sousoší: nahý Perseus (křídlená čapka) v levé zdvižené ruce drží hlavu Gorgony, pravou rukou osvobozuje nahou Andromedu, která před ním sedí s nahama spoutanýma okovy na řetězu., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě. O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.
Pískovcové sousoší: nahý Boreas (vousy, křídla) zdvihá nahou Óreythii. U jeho nohou sova, symbol Athén., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Až do požáru valečského zámku v roce 1976 byl v zámeckém parku vystaven soubor soch, o jejichž uspořádání podává svědectví Emanuel Poche: "Jižně od zámeckého stavení ... Na západním konci terasy je skupina Merkura hrajícího na flétnu klečící Andronice ... vedle poškozená skupina Persea a Andromedy, dále k východu pak alegorie nešťastného manželství, Boreas unášející Oreithyii, dvě sedící ženské figury s maskami, alegorie Čas odhaluje Pravdu, alegorie šťastného manželství, Venuše a Amor, Bacchus a Pan, Únos Proserpiny. Pod zámkem Flora, Meleager, v parku Čtvero ročních počasí, Satyr hrající na syrinx, Ověnčený satyr" (Poche 1965, 117-118). Dnes jsou sochy v Lapidáriu kladrubského kláštera.