Half of this year‘s Nobel Prize in Physics was awarded to American cosmologist James Peebles "for theoretical discoveries in physical cosmology". In this article we describe the emergence of the BigBang model of the Universe, recall the people who made decisive contributions to its formulation, emphasize the crucial importance of the discovery of Cosmic Microwave Background radiation, and outline the contribution James Peebles made for the understanding of our Universe. and Jiří Chýla.
"The progress ot science is much more muddled thar is depicted in most history books. This is especially true of theoretic physics, partly because history is written by the victorious. Consequently, historians of science often ignore the many alternate paths that people wandered down, the many false clues they followed, the many misconceptions they had. These alternate points of view are less clearly developed than the final theories, harder to understand and easier forget, especially as these are viewed years later, when it all really does make sense. Thus reading history one rarely gets the feeling of the true riature of scientific development, in which the element of farce is as great as the element of triumph." This quotation from the Nobel Lecture of David Gross, who exemplified its meaning on the emergence of quantum chromodynamics is equally true for the emergence of quantum theory at the turn of 19th and 20th century. The article attempts to demonstrate this., Pokrok ve vědě jde často daleko složitějšími cestami, než jak se o tom dočítáme v knihách o historii vědy. To platí zvláště o teoretické fyzice, částečně proto, že dějny píší vítězové. Historikové často ignorují různé cesty, jimiž se vývoj ubíral, mnohé falešné stopy, po nichž fyzikové šli, a všechny chybné představy, jež měli. Četbou historických pramenů jen vzácně získáme správnou představu o skutečné podstatě vědeckého pokroku, do něhož patří fraška stejně jako triumf. Vznik a vývoj kvantové chromodynamiky je krásný příklad vývoje od frašky až k triumfu. David Gross, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 2004., and Jiří Chýla.
Ve čtvrtek 22. 9. 2011 večer obletěla svět zpráva, že v italské laboratoři Gran Sasso vědci provedli měření, které ukazuje, že neutrina, jedny ze základních částic mikrosvěta, se pohybují rychleji než světlo ve vakuu. Pokud se ukáže, že mají pravdu, bude to vskutku bomba, neboť podle jednoho ze dvou pilířů moderní fyziky, Einsteinovy teorie relativity, se žádný objekt nemůže ve vakuu pohybovat rychleji než světlo. Ve vakuu světlo předběhnout nelze. V prostředí, jako je například voda či vzduch, v nichž se světlo šíří pomaleji než ve vakuu, však ostatní částice světlo předběhnout mohou., Jiří Chýla., and Obsahuje bibliografii
Je tomu více než půl roku, co svět obletěla zpráva, která mnohým, veřejnosti i odborníkům, vyrazila dech: zdá se, že Einstein se mýlil a světlo lze i ve vakuu (v prostředí to není problém) předběhnout., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury