Principem transmisní radiografie je sledování změn ve vlastnostech svazku pronikavého záření, které prochází zkoumaným vzorkem. Tyto změněné vlastnosti jsou registrovány zobrazovacími detektory umístěnými zpravidla za zkoumaným vzorkem. Na základě zaznamenaných změn ve vlastnostech svazku je zpětně usuzováno na struturu či složení vzorku. Použití kvalitních zobrazovacích detektorů záření hraje v transmisní radiografii spolu s kvalitou svazku klíčovou roli. Vlastnosti současných polovodičových pixelových detektorů dnes již v mnoha ohledech předstihují tradiční zobrazovací prvky založené na analogové integraci náboje, např. CCD. Pixelové detektory umožňují s vysokou účinností, velkou snímací rychlostí a v podstatě neomezeným dynamickým rozsahem registrovat jednotlivé částice ionizujícího záření a rozlišit je podle energie., Jan Jakůbek, Jiří Dammer, Tomáš Holý, Michal Platkevič, Josef Uher, Zdeněk Vykydal., and Obsahuje bibliografii
Techniky zobrazování rentgenovým zářením prodělaly za poslední období velký vývoj, kdy jsou tradiční systémy nahrazovány digitálními technologiemi, zejména založenými na rentgenech s mikroohniskem a digitálních pixelových detektorech. Autoři popisují jejich praktické využití při studiu biologických objektů. and X-ray radiation examination, projection and screening techniques have recently seen dramatic developments, with traditional approaches replaced by digital technologies, particularly those based on microfocus X-ray devices and digital pixel detectors. The authors present their practical use in various biological studies.
Techniky zobrazování pomocí rentgenového záření jsou dostupné již více než 100 let a jsou dodnes používány pro studium vnitřní struktury živých biologických vzorků. Rentgenová transmisní radiografie je založena na zeslabení rentgenového záření při průchodu látkou. Část záření je zobrazovaným materiálem pohlcena a zbývající část záření je detekována vhodným detektorem. Obrázek rozložení intenzity záření po průchodu vzorkem se nazývá radiogram a odpovídá rozložení absorbující hmoty ve vzorku.
Při zobrazování měkkých tkání v biologických vzorcích má absorpce záření ve všech částech vzorku téměř stejnou hodnotu. Pořízení radiografických snímků schopných zachytit strukturu měkké tkáně je tedy velice obtížné. Pixelové detektory počítající jednotlivé částice záření umožňují díky v podstatě neomezenému dynamickému rozsahu pořídit kontrastní snímky i za takto ztížených podmínek. V tomto textu se zaměříme na aplikace polovodičového pixelového detektoru Midipix2 v oblasti rentgenové mikroradiografie a mikrotomografie biologických vzorků., Jiří Dammer, Jan Jakůbek, Daniel Vavřík., and Obsahuje bibliografii
V článku jsou popsány různé moderní techniky, které lze využít pro studium biologických objektů v jantaru. Jde především o digitální fotografii v denním a infračerveném světle, skenování ve stolních skenerech, optickou a elektronovou mikroskopii, konfokální mikroskopii, mikroradiografii a rentgenovou mikrotomografii. Kombinace těchto technik může přispět k hlubšímu poznání fosilních inkluzí v jantaru., This paper describes various modern techniques used to study biological objects in amber. Those techniques include digital photography in daylight and in near-infrared light, scanning in desktop scanners, optical and electron microscopy, confocal microscopy, microradiography and X-ray microtomography. A combination of these techniques could contribute to a deeper understanding of fossil inclusions in amber., and František Weyda ... [et al.].