Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy. and The idea of the hierarchy of the sciences has a strong tradition especially in the sociology of science. It is shown that organisations of sciences according to various criteria are very similar: “hard”, exact and theoretical disciplines are always placed at one end of the continuum, and “soft”, social or applied sciences at the other end. The aim of this study is to find connections between a position of a science at the hierarchy and personality traits of its representatives. The research sample consists of 132 experts from Palacký University in Olomouc who have been administrated three personality inventories (NEO-FFI, PSSI, SSI). The results suggest that representatives of the “soft sciences” incline to extraversion, openness to experience, and emotional expressivity more than representatives of the exact disciplines. “Soft sciences” experts also score relatively high on the PSSI-scale ambitious/narcissistic and endearing/histrionic style, and low on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Research findings are interpreted in the context of Baron-Cohen E-S theory and the psychology of science.
Objectives. The aim of the study was to assess the psychometric properties of a Czech adapta-tion of the Humor Structure Appreciation Scale (HSAS) which measures appreciation of two structural dimensions of humor: incongruity-resolution (INC-RES), and nonsense (NON). Differences in humor structure appreciation were investigated between a Czech and a Mac-edonian sample, and measurement invariance was tested.Participants and setting. Two online studies were conducted. After a back-translation of the scale, the first proposal of the Czech version of the HSAS was given to 145 participants from the Czech Republic. In the second study, the HSAS-CZ was completed by a Czech sample of 346 subjects. A measure of the need for closure was also completed to assess construct valid-ity. The Macedonian sample comprised of 562 subjects filled in only the original version of the HSAS.Results. Principal component analysis showed that the sum of variance explained by the two dimensions was 60.8%, and the factor loadings were satisfactory. The second study confirmed the factor structure of the scale. The results of the Confirmatory factor analyses showed that the two-factor model had acceptable fit (RMSEA = .053 [.034, .072], CFI = .986, TLI = .981). The standardized factor loadings were high for INC-RES (λ = .62 to .79), as well as for NON humor (λ = .57 to 80). Initial construct validity was obtained. The HSAS-CZ scales were theoretically related to the need for closure. The jokes were found funnier by the Macedonian sample in comparison to the Czech by one third to one half standard deviation. Finally, strict measurement invariance model comparing the Czech and Macedonian versions of the test showed an acceptable fit. However, significant differences were found in factor loadings as well as in residual variances.Limitations. The main limitation of the study is the use of convenience samples. and Cíle. Cílem studie bylo posoudit psychometric-ké vlastnosti české adaptace Škály hodnocení struktury humoru (HSAS), která měří ocenění dvou strukturálních dimenzí humoru: inkon-gruence-vyřešení (INC-RES) a nesmyslnost (NON). Hodnocení struktury humoru bylo srov-náváno mezi českým a makedonským vzorkem a dále byla testována invariance měření.Účastníci a prostředí. Byly realizovány dvě on-line studie. První návrh české verze HSAS-CZ vytvořený s pomocí zpětného překladu byl ad-ministrován 145 účastníkům z České republiky. Ve druhé studii vyplnilo HSAS-CZ 346 subjektů z ČR spolu se Škálou potřeby kognitivního uza-vření k posouzení konstruktové validity. A dále 562 respondentů z Makedonie, kterým byla ad-ministrována pouze původní verze HSAS.Výsledky. Analýza hlavních komponent nalez-la dvoufaktorové řešení, které vysvětlovalo 60,8 % rozptylu položkových skórů a posky-tovalo uspokojivé faktorové zátěže. Druhá studie tuto faktorovou strukturu potvrdila. Výsledky konfirmační faktorové analýzy uká-zaly, že dvoufaktorový model má přijatelnou shodu s daty (RMSEA = 0,053 [0,034, 0,072], CFI = 0,986, TLI = 0,981). Standardizované faktorové zátěže byly vysoké pro dimenzi INC-RES (λ = 0,62 až 0,79) i pro NON humor (λ = 0,57 až 0,80). Přítomnost konstruktové va-Přítomnost konstruktové va-lidity naznačuje fakt, že škály HSAS-CZ byly teoreticky spojeny s potřebou kognitivního uza-vření. Vtipy byly shledány vtipnějšími u make-donského vzorku ve srovnání s českým o třetinu až polovinu směrodatné odchylky. Při analýze národnostních skupin byla nalezena přijatelná shoda u modelu striktní invariance měření, při srovnání s modely s méně restrikcemi je nicmé-ně rozdíl v nábojích i reziduálních rozptylech statisticky významný.Omezení. Hlavním omezením studie je použití nepravděpodobnostních metod sběru dat.
Záměry. Studie si klade za cíl zkoumat rozdíly v sociální inteligenci a osobnostních stylech u představitelů exaktních a humanitních věd, kteří učí na Palackého univerzitě v Olomouci, a u mužských a ženských účastníků výzkumu.
Soubor a metody. Zkoumaný vzorek sestával ze 107 odborníků z Přírodovědecké fakulty UP a ze 78 představitelů humanitních věd z Filozofické a Teologické fakulty UP, kterým byl administrován český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI) a česká verze Inventáře stylů a poruch osobnosti (PSSI).
Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: Odborníci na humanitní vědy skórují v celkové škále Inventáře sociálních dovedností (SSI) signifikantně výš než odborníci na exaktní vědy. Ženy mají v celkové škále inventáře SSI statisticky významně vyšší skór než muži. Odborníci na exaktní vědy mají signifikantně vyšší skór ve škále rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti dotazníku PSSI než odborníci na humanitní vědy.
Statistická analýza. Saphiro-Wilkův test normality, Leveneův test homogenity rozptylů, dvoufaktorová analýza rozptylu (ANOVA), Mann-Whitneyův U-test aj.
Výsledky. Mezi představiteli exaktních a humanitních věd není signifikantní rozdíl v celkové škále SSI. Ženské účastnice výzkumu mají v této škále signifikantně vyšší skór než muži. Mezi odborníky na exaktní vědy není statisticky významný rozdíl ve škály rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti.
Omezení studie. Malý a nereprezentativní výzkumný vzorek. and Social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences
Objectives. The study was aimed to explore the differences in social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences teaching at Palacký University in Olomouc and between male and female research participants.
Subjects and methods. The research sample consisted of 107 experts from the Faculty of Science of PU and 78 representatives of the human sciences from the Philosophical Faculty and the Faculty of Theology of PU who were administrated the Czech translation of the Social Skills Inventory (SSI) and the Czech version of the Inventory of Personality Styles and Disorders (PSSI).
Hypotheses. The following hypotheses were verified: Experts in human sciences score significantly higher than experts in exact sciences on the Social Skills Inventory (SSI) total scale. Female research participants have significantly higher scores than males on the SSI total scale. Experts in exact sciences are significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Statistical analysis. The Shapiro-Wilk test for normality, the Levene test for equality of variance, the two-way analysis of variance (ANOVA), and Mann-Whitney U-test were used. Results. Experts in human sciences did not score signifiantly higher than experts in exact sciences on the SSI total scale. Female research participants received significantly higher scores than males on this scale. Experts in exact sciences were not significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/ schizoid style.
Study limitation. The small and non-representative research sample.