Constructive narrative processing of negative personal events is an important condition for coping with the event and achieving an optimal psychological state. The aim of this study is to provide an overview of research on narrative processing of difficult life events, both from the perspective of the partial processes involved and from the perspective of integration into the con text of the overall life story and autobiographi cal reasoning.Some of the most common constructs that are examined in relation to adaptive narrative pro cessing include exploratory narration, positive resolution (including redemptive sequences), agency, communion and coherence. An equally fruitful perspective on narrative processing offer qualitative studies of narrative construction. and „Dobrý“ životní příběh nevyhnutelně obsahuje i negativní nebo těžké životní zkušenosti. Typické ve vyprávění o těchto zážitcích jsou silné negativní emoce jako zklamání, bezmoc, zoufalství, ztrácí se „předvídatelný a bezpečný svět“ a často přichází dramatická změna nebo bod obratu v životě. Příběhy o těžkých událostech mají také větší pravděpodobnost, že budou vyprávěny. Cílem této studie je podat přehled výzkumů narativního zpracování negativních životních událostí, a to jak z hlediska dílčích procesů, které se na tomto zpracování podílejí, tak i z pohledu začlenění události do kontextu celkového životního příběhu a procesu autobiografického zdůvodňování. Konstruktivní narativní zpracování negativních osobních událostí je důležitou podmínkou pro zvládnutí události a dosažení optimálního psychického stavu. Strukturování negativních událostí do narativní formy, a to jak vyprávěním, tak také psaním, umožňuje kromě jiného integraci a lepší regulaci emocí, konsolidaci stop autobiografické paměti, lepší porozumění proběhlé situaci a otevírá také možnost přehodnocení, změny perspektivy, popřípadě také post-traumatického růstu. Mezi nejčastější konstrukty, které jsou zkoumány v souvislosti s narativním zpracováním, patří tzv. explorativní vyprávění, konstrukce pozitivního řešení, aktérství a koherence. Neméně plodný pohled na narativní zpracování nabízejí kvalitativní studie narativní konstrukce.
Objectives. This study aims to better understand peak experience and their varieties (PEV), as a key concept in understanding positive human experience, in the context of a specific adventurous recreational pursuit. Sample and settings. Interviews with the 14 crew members of the historical sailing vessel Oesterscheldewere held at the end of a 38-day crossing of the Indian Ocean. A rigorous qualitative hermeneutical – narrative approach in analysing interviews was utilised. Results. The results were based on a qualitatively different cross-section of PEV that could be seen as a mixture of already thematised varieties of peak experience. The PEV were presented on three levels: the level of action, the level of feeling and the level of reflection; as such, they consisted of the interplay between specific challenges (situations) and responses (reactions). Alongside original methodology and analysis, the authors suggested the importance of studying the participant’s response to PEV. The response to PEV is seen as a crucial component in this study and to PEV itself. Finally, it was suggested that PEV could be projected into the future as a private and useful model of participation in life. Limitations. The study has a number of limitations commonly connected to the qualitative approach: a small number of participants, language bias (all interviews were held in English), the bias of question structure (“what did you feel?”), the participation of a researcher on the voyage, and the professionalism of the main crew that could bias the interviews. and Cílem této studie bylo lépe porozumět vrchol-ným zážitkům a jejich variacím (PEV), jakožto klíčovému konceptu pro pochopení pozitivních lidských prožitků, v kontextu specifického dob-rodružného rekreačního vyžití. Rozhovory se 14 členy posádky historické plachetnice Oester-schelde se uskutečnily na konci 38denní plav-by přes Indický oceán a k jejich analýze autoři využili kvalitativní hermeneuticko-narativní přístup. Výsledky vycházely z kvalitativně odlišného průřezu PEV, který lze považovat za směs již te-matizovaných variací vrcholného zážitku. PEV byly prezentovány ve třech rovinách: v rovině jednání, v rovině pocitů a v rovině reflexe; jako takové se skládaly ze souhry konkrétních výzev (situací) a reakcí (odpovědí). Kromě originální metodiky a analýzy autoři zdůrazňují význam studování odpovědí účastníků na PEV. Reakci na PEV považují za klíčovou složku této studie i PEV samotné.Studie má řadu omezení běžně spojených s kvalitativním přístupem: malý počet účastníků, jazykové zkreslení (všechny rozhovory probíha-ly v angličtině), zkreslení dané strukturou otá-zek rozhovoru a také faktem, že tazatel se také účastnil plavby.
Cílem studie je popsat narativní charakteristiky vyprávění o změně u klientů skupinové psychoterapie, kteří dosáhli klinicky významné změny. Studie byla součástí tříletého projektu, zaměřeného na výzkum efektivity a faktorů psychoterapie v denních stacionářích pro léčbu úzkostných poruch a deprese. Léčba trvala 3 měsíce, klienti docházeli do stacionáře vždy v pracovní dny. Sběr dat probíhal v letech 2014 až 2016, z celkového počtu n = 220 klientů (celkově 21 skupin v délce trvání 12 týdnů) v kvantitativní části projektu se opakovaných rozhovorů v kvalitativní části (uprostřed léčby, na jejím konci a 9 až 10 měsíců po ukončení léčby) účastnilo 32 klientů.
Prezentovaná studie pracuje s užším výběrem osmi klientů, kteří absolvovali nejméně dva rozhovory a dle objektivních ukazatelů měření změny v psychoterapii dosáhli klinicky významné změny. Data byla analyzována pomocí kategorické narativní analýzy za užití narativních kategorií: témata změny; aktérství; narativní pozice; hodnoty a přesvědčení. Ukazuje se, že u některých klientů dochází v průběhu procesu změny ke „zrodu“ aktérství, k jakési re-autorizaci vlastního jednání. Objevují se zde dvě varianty aktérství, systematicky režisérský typ a uvolněnější, otevřenější typ. V kategorii narativní pozice se klienti vymezují k ostatním členům skupiny jako i vůči celé skupině a také jako skupina vůči „zbytku světa“. V kategorii hodnoty a přesvědčení se ukazuje hodnotový a normativní aspekt dosažení změny v psychoterapii. and The main goal of the study is to describe narrative characteristics of stories of change in psychotherapy group, narrated by clients, who reached clinically significant change. The current study was a part of a three-year project, focused on the research of efficiency and curative factors of therapy in daily treatment centres specialized at treatment of depression and anxiety disorders. From the total participants n=220 (21 groups) in the quantitative part of the project, 32 clients took part in repeated qualitative interviews (in the middle, at the end of treatment, and 8 – 9 months after treatment). The present study involves eight participants who participated in at least two interviews and reached a clinically significant change. Data were analysed by means of categorical narrative analysis, using the following narrative categories: thematic lines; agency; positioning; values, and beliefs. Results indicate, that some clients develop the agentic capacity only during the process of change, it is a certain „re-authorisation“ of one´s action. There appear to be two types of agency, a systematic, directive type and more relaxed, open type. In the category of positioning, clients tend to the narrative delimitation toward other members of group and also toward the group as a whole. In the category of values and beliefs, clients describe normative and moral aspects of reaching the change in psychotherapy.