Riziko trombózy významně stoupá s věkem. U osob do 40 let se předpokládá incidence žilních tromboembolismů 1 na 10 000, u osob'nad 75 let se vyskytuje s četností 1 na 100 osob. Není zcela jasné, co nejvíce způsobuje závislost žilní trombózy a věku. Nejpravděpodobněji jde o kombinaci snížení mobility, poklesu svalového napěti, zvýšení morbidity a změn stěny cévní. K žilním tromboembolismům závislým na věku můžeme počítat i ty, které vznikly při hormonální terapii u postmenopauzálních žen. S věkem také stoupá koncentrace koagulačních faktorů, především faktoru VIII, II a IX. Vyšší věk je při antikoagulační léčbě rizikový ze dvou hledisek : a) nemocní ve vyšším věku mají významnější tendenci ke krvácení b) nemocní ve vyšším věku mají jinou toleranci antikoagulační léčby pro vyšší hladinu koagulačních faktorů a zároveň polymorbiditu (nádory, větší riziko arteriálních a žilních trombóz, kombinace kardiovaskulárních a metabolických onemocnení). Léčba musí být laboratorně kontrolována. Tzv. terapeutické rozmezí INR ohraničuje meze předpokládané terapeutické účinnosti a zároveň bezpečnosti léčby. Warfarin má dlouhý poločas účinku a není třeba ho rozdělovat do více denních dávek. Na předpokládaný antikoagulační efekt warfarinu má vliv řada vnějších a vnitřních faktorů a může působit kolísání hladiny INR. Kolísání INR může paradoxně působit protromboticky, protože antagonisté vitaminu K blokují i přirozené inhibitory koagulace (protein C a protein S)., The risk of thrombosis significantly increases with age. In people under 40 years the incidence of thromboembolism is presumed in 1 of 10 000 persons, while in people above 75 years it occurs in 1 of 100 persons. It is not quite clear what is the main cause of the relation between the venous thrombosis and the age. The most probably it is a combination of the decrease of mobility, the decline of muscular tension, the increase of morbidity and the changes of vascular wall. As the age-related venous thromboembolism can be considered also the cases of thromboembolism originated during the hormonal therapy in post-menopausal women. It is also the concentration of coagulative factors, especially the VIII, II and IX factor, which increases with ageing. There are two aspects why is the senior age at risk during the coagulative treatment-. a) there is more significant tendency to bleed in the senior patients b) the senior patients have a different tolerance of the anticoagulative treatment to the higher level of coagulative factor and to the polymorbidity at the same time (the tumours, higher risk of arterial and venous thromboses, the combination of cardiovascular and metabolic diseases) The treatment should be monitored in laboratory. So-called INR therapeutic range bounds the limits of the presumed therapeutic effectiveness and at the same time the safety of the treatment. Warfarin has a long effeaiveness half - life and it does not need to be divided into several daily doses. The presumed coagulative effect of Warfarin is influenced by the series of internal and external factors, which can cause the variance of INR level. The variance of INR can paradoxically have an antithrombotic effect since the vitamin K antagonists block the natural coagularion inhibitors (C and 5 proteins)., Jaroslav Malý, Petr Dulíček, Miroslav Pecka, Lit: 9, and Souhrn: eng
Cíl. Retrospektivně zhodnotit efekt a dlouhodobou průchodnost transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) u nemocných s trombózou jaterních žil. Metoda. V letech 1992-2011 jsme vytvořili TIPS celkem u 38 pacientů s trombózou jaterních žil nekontrolovatelnou medikamentózní léčbou. Léčeno bylo devět mužů a 29 žen ve věku 13-76 let (medián 33 let), v šesti případech se jednalo o děti. Predisponující trombofilní stav byl prokázán u 84,2 % osob. Klinická forma Buddova-Chiariho syndromu byla v šesti případech akutní, v 18 případech subakutní a ve 14 případech chronická. Indikací k výkonu byl u 31 nemocných ascites, u pěti pacientů jaterní selhání a u dvou krvácení do zažívacího traktu. Zákroky byly prováděny standardní technikou v analgosedaci nebo v celkové anestezii. U 17 pacientů jsme do kanálu TIPS implantovali nepotažený stent nebo kombinaci potaženého a nepotaženého stentu, u 21 nemocných jsme zkrat vyztužili pouze pro TIPS dedikovaným potaženým stentem (stentgraftem). Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách, při prokázané poruše průchodnosti byla provedena reintervence. Výsledky. Celková doba sledování souboru byla 8 dní - 207 měsíců (medián 52 měsíců). Technického úspěchu jsme dosáhli u 100% nemocných, hemodynamická úspěšnost výkonu byla 86,8 %, s poklesem mediánu portosystémového gradientu z 23 mm Hg na 8 mm Hg, klinicky bylo dosaženo ústupu obtíží u 89,5% nemocných. Významné komplikace jsme zaznamenali celkem u sedmi osob, žádný pacient nezemřel v přímé souvislosti se zákrokem. V průběhu sledování zemřelo celkem jedenáct nemocných (29 %), přežití souboru za 1 rok a za 5 let od TIPS bylo 85,3 % a 65,4 %. Během doby sledování jsme provedli celkem 50 reintervencí pro dysfunkci spojky, průměrný počet reintervencí přepočtený na jednoho nemocného za dobu 5 let byl 1,65 výkonu u pacientů se zkratem vytvořeným stentem a 0,67 výkonu u nemocných, u kterých byl primárně použit stentgraft. Ve skupině se zavedeným nekrytým stentem byla primární průchodnost 52,9% za 1 rok a 20 % za 5 let od výkonu, u skupiny s implantovaným potaženým stentem byla jednoletá primární průchodnost 80 % a pětiletá primární průchodnost 33,3%. V průběhu sledování jsme zároveň u osmi pacientů provedli angioplastiku dolní duté žíly pro její symptomatickou stenózu, u šesti z těchto nemocných byl do dolní duté žíly zaveden stent. Závěr. Vytvoření TIPS je velmi efektivní metodou léčby pacientů s trombózou jaterních žil. Použití pro TIPS dedikovaných potažených stentů vede knižšímu počtu dysfunkcí zkratu s nižším počtem reintervencí nezbytných k obnově průchodnosti, nutností je však současná důsledná antikoagulační léčba a léčba základního hematologického onemocnění., Aim. To retrospectively evaluate the efficacy and long-term patency of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) in patients with hepatic vein thrombosis. Method. In years 1992-2011, totally 38 patients with hepatic vein thrombosis resistant to medical therapy underwent TIPS creation in our department. We treated 9 males and 29 females, age 13-76 years (median 33 years), 6 patients were children. The underlying thrombophilic state was confirmed in 84.2% of treated patients. The Budd-Chiari syndrome was acute in 6, subacute in 18 and chronic in 14 cases. Ascites was indication for TIPS in 31 patients, liver failure in 5 and gastrointestinal bleeding in 2 persons. All the procedures were performed in anal-gosedation or under general anestesia using standard technique. In 17 patients, we implanted non-covered stent or combination of non-covered and covered stents during TIPS creation, in the other 21 patients only the TIPS dedicated covered stents had been used. TIPS patency during follow-up after the procedure was based on regular ultra-sonographic, clinical and laboratory examinations. In case of shunt dysfunction, a rein-tervention was performed. Results. The total follow-up period was 8 days - 207 months (median 52 months). The technical success rate was 100%, hemo-dynamical success rate 86.8% with median portosystemic gradient decrease from 23 mm Hg to 8 mm Hg, and clinically we were succesfull in 89.5% of patients. In 7 patients, severe complications occurred during shunt creation, but none of the patients died in direct connection with the procedure. Totally 11 patients (29%) died during follow-up period, the 1-year and 5-years survival rates were 85.3% and 65.4%, respectively. Due to TIPS dysfunction, totally 50 reinterventions were needed, the average 5-year reintervention rate per patient was 1.65 procedures in the bare stent group and 0.67 porcedures in the covered stent group. In the non-covered stent group, we achieved primary patency rates 52.9% 1 year and 20% 5 years after TIPS creation, in the covered stent group the 1-year primary patency rate was 80% and 5-year primary patency rate 33.3%. Angioplasty of symptomatic stenosis of the inferior vena cava was performed in 8 patients during follow-up, in 6 of these patients also stent implantation was necessary. Conclusion. TIPS creation is a very effective treatment of patients with hepatic vein thrombosis. The use of TIPS dedicated covered stents leads to lower dysfunction rate with lower number of reinterventions needed to reestablish the shunt patency, but strict simultaneous anticoagulation treatment and treatment of the underlying hematologie disease are necessary., Renc O, Krajina A, Hůlek P, Lojík M, Raupach J, Chovanec V, Jirkovský V, Fejfar T, Šafka V, Pozler O, Dulíček P, Čermáková E, Machová V., and Literatura
Od roku 2005 jsou v registru pacientů léčených Thromboreductinem? (anagrelidem) v rámci některých center ČR vedeny údaje o nemocných léčených tímto preparátem od roku 2004. Cílem registru je podchycení léčebných odpovědí při terapii Thromboreductinem ? a nežádoucích účinků léku u pacientů s esenciální trombocytemií a dalšími myeloproliferacemi a následná analýza těchto dat. Dalším cílem je možnost podchycení dispozic ke vzniku klinické symptomatologie a komplikací onemocnění. Vedle samotného počtu trombocytů jsou sledovány i další rizikové faktory. V současné době jsou v databázi údaje o 336 nemocných. První analýzy údajů z registru ukazují na to, že anagrelid je velmi efektivní tromboredutivní látka, jejíž podávání je spojeno s poměrně nízkým výskytem nežádoucích účinků (11,8 %), které jsou nezávažné a obvykle tranzitorní. Poměrně pomalu je dosahováno terapeutického cíle (podle rizikové stratifikace pod 400, respektive pod 600 × 109/l trombocytů), což je patrně dáno málo razantními korekcemi dávek., M. Penka, J. Schwarz, T. Pavlík, R. Pytlík, M. Doubek, P. Dulíček, D. Pospíšilová, J. Kissová, A. Hluší, M. Schützová, O. Černá, Y. Brychtová, T. Szotkowski, Z. Volková, J. Seghetová et al, and Lit.: 32
High incidence of thrombosis and venous thromboembolism was reported in patients with COVID-19. In this study, we focused on analysis of thrombophilic mutations performed without a standard DNA extraction step. In one hundred of COVID-19 positive outpatients, real-time PCR for Leiden mutation in the FV gene and G20210A mutation in the FII gene was carried out from DNA extracts and modified whole blood samples, and their cycle threshold (Ct) values were evaluated. In the extracts, healthy homozygotes (wt/wt), heterozygotes (M/wt), and homozygous carriers of Leiden mutation (M/M) provided median Ct values of 18.5, 19.4/22.0, and 20.9. In the whole blood, Ct values were 25.3 (wt/wt), 24.8/27.2 (M/wt), and 26.9 (M/M). Median Ct values for G20210A in the extracts were 19.6 for homozygotes (wt/wt), and 19.7/20.4 for heterozygous carriers. The whole blood samples provided Ct values of 23.9 in healthy homozygotes and 26.3/27.2 in heterozygotes for G20210A mutation. No homozygous subjects for G20210A and no double heterozygotes (for Leiden and G20210A mutations) were found. Despite significant differences in the Ct values, genotyping showed complete result concordance of the DNA extracts and the whole blood samples. The integrity and amplificability of DNA molecules in the whole blood samples during 28 days of deep freezing, interrupted by four cycles of thawing, did not significantly change. In conclusion, we demonstrated a new protocol for the detection of the thrombophilic mutations via real-time PCR on the modified whole blood of COVID-19 positive patients. The blood modification was reliable, easy, cheap, and saving costs and turnaround time of the whole laboratory process.