This article seeks to reveal the circumstances of the recent crackdown by Abkhazian and Russian security forces on the members of the Abkhazian jamaat, an alleged subgroup of the Caucasus Emirate. Focusing on the role of infamous Gitsba brothers in the military campaign against the Georgian Army in the early 1990s, their relationship to Shamil Basayev´s Chechen insurgents, and Abkhazia´s increasingly vocal Muslim community, among whom Salafi ideas have gained momentum recently, the article scrutizines the issue of the Abkhazian jamaat within the overal context of the security triangle of Abhkazia, Georgia, and Russia., Emil Souleimanov., and Obsahuje seznam literatury
This article deals with the peculiarities of the ongoging Islamist insurgency in Kabardino-Balkaria, located in Russia´s volatile North Caucasus. Covering the interwoven issues of local Islam, nationalism, social organization, bad governance coupled with enduring economic and political problems, the article explores the causes and implications of the insurgency movement that seeks to establish an Islamic theocracy in thi strategically important part of the Russian Federation., Emil Souleimanov., and Obsahuje seznam literatury
This article seeks to explore the culture of violence in the mountainous Caucasus seen from a historical perspective. To the end, it employs a number of contemporary testimonies made primally by outsiders who visited the region in the 17th-19th centuries. The focus of the article rests in the evolution of the phenomenon of blood feud, a staple of the Caucasus from time immemorial, and its reservation and relevance nowadays. and Emil Souleimanov.
Tato studie ukazuje, že s ohledem na stále intenzivnější účast Spojených států v regionálních záležitostech Zakavkazska se vztahy mezi Ruskem a Gruzií permanentně zhoršovaly již od podzimu 2001, kdy tento proces nabíral na obrátkách. V tomto smyslu nebyla směrodatná ani změna vlády v Gruzii, kdy koncem roku 2003 v důsledku „revoluce růží“ byl nucen rezignovat umírněný prezident Eduarda Ševardnadzeho, bývalý sovětský ministr zahraničí, a moci se chopil proamerický politik Micheil Saakašvili, který si za cíl asertivní zahraniční politiky země stanovil vstup země do Severoatlantické aliance a Evropské unie – v souladu se společenskými náladami panujícími v gruzínské společnosti a se svým celkovým směřováním. Autor konkrétně sleduje, jak se toto zhoršování vztahů odvíjelo v souvislosti se spory o pronikání a likvidaci protiruských islamistických ozbrojenců na území Gruzie, o přítomnost a odstraňování ruských vojenských základen v Gruzii a v sepětí s masivní americkou vojenskou pomocí gruzínské vládě. Dokládá tak, že krátkou válku mezi Moskvou a Tbilisi v roce 2008 je nutno vnímat spíše jako logickou kulminaci delší dobu trvajícího a eskalujícího konfliktu mezi Tbilisi a Moskvou; konfliktu, který byl podmíněn spíše strukturálními než osobnostními důvody a ve kterém žádná z obou stran neprojevila ochotu ustoupit ze svých pozic. Za těchto okolností bylo spíše otázkou času, kdy „diplomatická válka“ vyústí v ozbrojené střetnutí. and Emil Souleimanov.