Ze sbírek v zámku v Ambrassu Ferdinanda II. se zachoval patrně vlastnoruční arcivévodův návrh letohrádku hvězda sestávající ze čtyř půdorysů a řezu, který zachycuje původní tvar střechy. V italské legendě se píše, stavebník vložil dne 28.6.1555 do základů stavby velké množství zlatých a stříbrných mincí se dvěma latinskými epitafy a s nápisem F.F.F.A.M.D.L.V (Fieri Fecit Ferdinandus Anno MDLV), Morávek 1954#., and První plán vily navržený stavebníkem-amatérským architektem v českých zemích.
Letohrádek Hvězda byl umístěn zhruba uprostřed královské obory založené roku 1539, jejíž zeď z let 1541-1563 je dodnes dochována. Stavba podle návrhu arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, stavěl Hans Tirol a od roku 1556 Bonifác Wolmut, na stavbě se podílel Giovanni Maria Aostalli del Pambio, Giovanni Lucchese. Stavba má na půdorys šesticípé hvězdy, konstrukčně vychází z kružnice o poloměru 10 sáhů (60 stop). Jednotlivá patra díky odlišnému vnitřnímu uspořádání mají zcela jinou atmosféru, dole je sklep s centrálním sálem-grottou, okolo níž obíhá kruhový ochoz. V slavnostně laděném přízemím vyzdobeném nástropními štukami (Giovanni de Spatio a Pietro Ferrabosko) má centrální místnost charakter rodového mauzolea. Tato centrální prostora dvanáctiúhelníkového půdorysu je usvětlená okny na konci chodeb s valenými stropy a není přímo spojena s okolními místnostmi, jmiž lze projít jenom okružním směrem. V patře je uprostřed vzdušná hala, okolo níž jsou umístěny ložnice identického půdorysy, ale odlišené detaily stropů, krbů (v iónském řádu) a podlah. Celé druhé patro zabíral velký sál s malovaným stropem, který se nedochoval. Četné niky v místnostech i na schodišti naznačují, že interiér měl být bohatě vyzdoben sochami. Původní jehlanová střecha nahrazena střechou s lucernou při rekonstrukce podle projektu J. B.Matheye (kol 1700), ta po roce 1780 nahrazena dnešní nízkou střechou. Stavba je umístěna ve středu areálu ohrazeném zdí dekorativně-pevnostního charakteru, jež má půdorys čtverce o straně c. 20 sáhů, severní strana je na vrcholu vysokého srázu, takže ze severních oken byla vyhlídka do okolní krajiny. Pod severní stěnou je menší obdélná terasa obehnaná rovněž zdí, ke zdi areálu letohrádku přiléhá míčovna dokončená 1558., Morávek 1954#; Krčálová 1976#, 55., and Jedna z prvních předměstských vil v českých zemích. O stavbě napsal po roce 1555 oslavnou latinskou báseň "Ferdinandopyrgum" Vavřinec Špán (Hejnic, Martinek, Rukověť 5, s. 295), český překlad Ryba 1941, 53-59. Další oslavná báseň, Torzarrelianus 1997 (srov. Hejnic, Martínek, Rukověť 5, s. 379), vydal v nepatrné obměně pod svým jménem Jan Sixti (Sixti 1617, srov. Hejnic, Martínek, Rukověť 5, s. 113).