Spánek se významně podílí na celkovém zdraví a kvalitě života člověka, je důležitý nejen pro duševní a fyzickou regeneraci, ale také pro normální funkci metabolických pochodů, endokrinního a imunitního systému. V moderní společnosti dochází k postupnému zkracování délky spánku v důsledku celé řady faktorů. Epidemiologické studie v posledním desetiletí potvrdily, že spánek kratší než 7 hodin představuje rizikový faktor pro rozvoj obezity, diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění, depresí a zvyšuje riziko mortality. Cílem této práce bylo zhodnotit délku spánku a posoudit vztah mezi délkou spánku a BMI u dospělé populace (n=478, 18–65 let). Metoda sběru dat zahrnovala 7denní záznam o délce spánku za den a antropometrická měření. Z výsledků vyplynulo, že průměrná délka spánku v souboru činila 7,45 (±0,91) hodin za den. 28 % dospělých osob přesto spalo méně než doporučených 7 hodin denně. Statisticky nejméně spali jedinci ve věku 40–49 let (průměr 7,2±0,80 hodin). Riziko obezity definované jako BMI ≥30 kg/m2 v souboru stoupalo se zkracující se délkou spánku: pro kategorie spánku [<6,3 h], [≥6,3 až <8,3 h] a [≥8,3 h] bylo riziko obezity na základě relativních četností vyjádřeno poměrem 2 : 1,5 : 1,2. Jedinci spící průměrně <6,3 hodiny vykazovali 1,3krát vyšší riziko obezity než ostatní jedinci spící déle i při zohlednění faktoru věku, tento závěr však není statisticky významný (OR=1,256; 95% IS: 0,631; 2,422). Z hlediska prevence obezity se dostatečný a kvalitní spánek jeví jako významný ochranný faktor, který by zejména v současné době rychlého životního tempa a při stoupajícím počtu obézních jedinců neměl být, vedle zdravé stravy a dostatečné pohybové aktivity, opomíjen., Sleep plays a significant role in overall health and in the quality of human life. It is not only important for mental and physical regeneration, but also for the normal functioning of metabolic processes, for the endocrine and immune systems. In modern society there is a gradual shortening of the length of sleep due to a number of factors. In the last decade a number of epidemiological studies suggest that sleeping less than 7 hours a day increases the risk of developing obesity, type 2 diabetes mellitus, hypertension, cardiovascular diseases, and depression and is associated with premature mortality. The aim of this study was to evaluate sleep duration and to assess the relationship between sleep duration and BMI in the adult population (n=478, 18 to 65 years). The method of data collection consisted of a 7-day record of the length of the sleep per day and anthropometric measurements. The results showed that the average sleep duration was 7.45 (±0.91) hours per day. However, 28% of adults slept less than a recommended 7 hours a day. The individuals aged 40–49 years slept statistically the shortest time (mean 7.2±0.80 hours). The risk of obesity increased indirectly with duration of sleep in this population, for sleep categories [<6.3 h], [≥6.3 to <8.3 h] and [≥8.3 h] the risk of obesity defined as BMI ≥30 kg/m2 was 2 : 1.5 : 1.2 based on the relative frequencies of obese and non-obese participants. Individuals sleeping on average <6.3 hours were at 1.3 times higher risk of obesity than other individuals sleeping longer after adjusting for age, this conclusion was not statistically significant (OR=1.256, 95% CI: 0.631; 2.422). In terms of prevention of obesity, sufficient sleep appears to be an important protective factor especially in the present fast pace of life and the increasing number of obese individuals and it should be taken in account in addition to a healthy diet and adequate physical activity., Zlata Piskáčková, Tomáš Zdražil, Martin Forejt, Julie Bienertová Vašků, and Literatura 39
Článek popisuje hlavní výsledky dotazníkového šetření souboru 545 žáků druhého stupně osmi základních škol v Praze a Středočeském kraji. Šetření bylo zaměřeno na otázky související se spokojeností s vlastním vzhledem, dodržováním diet, způsoby redukce hmotnosti, pohledem žáků na štíhlost. Kromě části zahrnující body image se dotazník zabýval informovaností žáků o poruchách příjmu potravy a prevencí poruch příjmu potravy na školách. Následně bylo provedeno srovnání výsledků některých otázek s výsledky jiných dotazníkových šetření zabývajících se poruchami příjmu potravy. Cílem práce bylo popsat výše zmíněné u vzorku žáků základních škol v ČR. Z šetření vyplynulo, že žáci základních škol mají povědomí o poruchách příjmu potravy a jejich závažnosti, přesto se k dietám uchylují. Dívky mají zkušenosti s držením diet až třikrát vyšší než chlapci (vyplynulo ze srovnání devíti dotazníkových šetření). Téměř polovina žáků se domnívá, že by měla zhubnout. Při výuce na základních školách je nadále nutné věnovat pozornost zásadám správného stravování, upozorňovat na důsledky nedostatečné výživy v souvislosti s dietami. V rámci prevence poruch příjmu potravy by neměly být opomenuty i další rizikové faktory onemocnění., This article presents a questionnaire survey of 545 second-degree pupils from 8 schools in Prague and the central Bohemia region. The survey was focused on questions related to satisfaction with own appearance, diet adherence, weight reduction techniques and perception of slim build. Along with issues concerning body image, the questionnaire focused on pupil's awareness of eating disorders and prevention of eating disorders in schools. Responses of certain questions were compared with those in other questionnaires. The results show that although pupils are aware of eating disorders and their consequences they are prepared to follow diets. Girls are three times more likely to diet than than boys, as revealed by comparison of nine questionnaire surveys. Almost half of respondents felt that they should lose weight. The principles of correct dietary intake, consequences of poor nutrition and risks associated with eating disorders should continue to be emphasized in primary schools., Lenka Suchopárová, Martin Forejt:, and Literatura