Významný astronom, špičkový popularizátor vědy a sportovec duší i tělem - to vše je doktor Jiří Grygar. Vědec, jenž vydal nespočet knih, získal mnoho prestižních ocenění, byl předsedou České astronomické společnosti a za astronomii by doslova dýchal. Pro nás všechny ale především ten, který otevřel nám všem okna vesmíru dokořán - to když se v roce 1981 v pořadu "Okna vesmíru dokořán" objevil na televizní obrazovce a stal se tak astronomickým "učitelem" českého a slovenského národa. Podrobnosti o tom, co pro něj znamená astronomie, jak posuzuje její dosavadní pokrok, i o jeho lásce k pravdě a ke sportu se dočtete v následujícím rozhovoru. and Jiří Grygar, Jana Žďárská.
Purkyňův jev byl objeven českým přírodovědcem Janem E. Purkyněm v jeho disertaci z r. 1818 a publikován v němčině r. 1825. Sítnice lidského oka sestává ze dvou typů detektorů: čípků pro barevné (fotopické) vidění a tyčinek pro noční (skotopické) vidění. Zatímco čípky jsou nejcitlivější pro žlutozelenou část spektra, tyčinky mají toto maximum citlivosti posunuto do pásma zelenomodrého. Efekt zkresluje srovnávání jasností hvězd rozličných barev a musí se k němu přihlížet při astronomické fotometrii. Měsíční kráter a planetka č. 3701 byly po-jmenovány po Purkyňovi. and The human retina consists of two kinds of receptors: cones for colour (photopic) vision and rods for night-time (scotopic) vision. While cones are most sensitive in the yellow-green part of the spectrum, the rods are most sensitive in the green-blue. The Purkyně effect (shift) distorts the comparison of brightness of stars with different colours and should be accounted for in astronomical photometry. A lunar crater and minor planet no. 3701 were named after Purkyně.
Doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc., (1925) působil v letech 1948-1970 v Astronomickém ústavu v Ondřejově (později ústav ČSAV). od r. 1956 jako vedoucí slunečního oddělení. Po odchodu do exilu pracoval na vědeckých ústavech v Holandsku, SRN a USA, od roku 1977 v laboratoři Space Research Organization Netherlands (SRON) v Utrechtu. kde odešel do penze v roce 1990. Stále však ještě pracuje na částečný úvazek na University of Califormia v San Diegu. Patří k předním světovým odborníkům zejména ve výzkumu slunečních erupcí. Je nositelem ceny Guggenheimových za astronautiku (USA, 1968) a Nušlovy ceny České astronomické společnosti (2002), členem Mezinárodní astronautické akademie a čestným členem Učené společnosti České republiky. Je po něm pojmenována planetka č. 17805. and Jiří Grygar.
Cesta k objevu a následnému zkoumání vlastností kosmického zářeni byla a je stejně klikatá jako dráhy nabitých částic tohoto záření v propastech vesmíru. Ohlédnutí za prehistorií i historií výzkumu kosmických paprsků by mohlo být podnětem k vyřešení záhad, které se ani po stoletém úsilí mnoha badatelů nepodařilo rozluštit., The path to the discovery and subsequent study of the properties of the rather mysterious cosmic rays was, and still is as tortuous as the trajectories of charged particles in the depths of the universe. Looking back to the prehistory and history of cosmic-ray research might therefore serve as a stimulus for deciphering the puzzles that resist to be solved in spite of a hundred-year effort by many brilliant scientists., Jiří Grygar., and Obsahuje seznam literatury