Rozsáhlé naučné slovníky obecného charakteru, jako jsou Ottův slovník naučný (OSN), Masarykův slovník naučný (MSN) a Ottův slovník naučný nové doby (OSN ND), byly a zůstaly reprezentativními díly ve své době dosažené úrovně vědeckého poznání, kultury i technického umu, na jejichž přípravě se podílelo mnoho předních odborníků dané doby, mezi nimiž platnými spolupracovnicemi byly ženy. Srv. v příloze seznamy spolupracovnic OSN, MSN a OSN ND. Převažujícím typem mezi 20 autorskými spolupracovnicemi OSN byly učitelky, příp. středoškolské profesorky. Ze 6 účastnících se vysokoškolaček 4 dosáhly titulu PhDr. (včetně přírodovědkyň na filozofické fakultě): Věra Marie Babáková, Marie Baborová, Klára Červenková a Albína Honzáková, 2 spolupracovnice byly v budoucnu ozdobeny tituly PhDr. h. c.: Eliška Krásnohorská a Renata Tyršová. Z 26 spolupracovnic MSN mělo nejméně 19 vysokoškolské vzdělání, z toho bylo 11 PhDr., 2 RNDr., 2 MUDr. a 1 malířka. Nejenže měly vysokoškolské vzdělání, ale 8 z nich se stalo vysokoškolskými pedagožkami, z toho 3 byly nebo se měly stát docentkami (Albína Dratvová, Flora Kleinschnitzová, Drahomíra Stránská) a 3 univerzitními profesorkami (Jindřiška Hušková-Flajšhansová, Milada Paulová, Růžena Vacková). Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen byl výrazný rovněž mezi 50 spolupracovnicemi OSN ND, z nichž bylo 20 PhDr., 4 RNDr., 2 JUDr., 2 MUDr., 1 Ing. a 1 akad. malířka. Z autorských spolupracovnic OSN ND bylo nebo se stalo 15 vysokoškolskými pedagožkami, a to 3 jako lektorky jazyků (M. David-Vokounová, Milada Lesná-Krausová, Iza Šaunová), 1 asistentka (Pavla Antošová), 5 docentek (Marija Andrejeva, Albína Dratvová, Julie Moschelesová, Drahomíra Stránská, Jarmila Veselá) a 6 profesorek (Jindřiška Hušková-Flajšhansová, Adéla Kochanovská, Emanuela Nohejlová-Prátová, Helena Pešková, Jiřina Popelová, Růžena Vacková). Spolupracovnicemi základních českých encyklopedických děl byly veřejně činné a často vysokoškolsky vzdělané ženy, angažující se v emancipačním hnutí, některé i v politických stranách. Zásadní podíl mají učitelky a vysokoškolské pedagožky. Patří k nim průkopnické osobnosti, které jako první dosahovaly pozic dříve nemožných: Marie Baborová se stala v roce 1901 první doktorkou na české pražské univerzitě, Anděla Kozáková dosáhla v roce 1922 jako první žena doktorátu na právnické fakultě a v roce 1938 se stala první českou notářkou a zřejmě první notářkou v Evropě, Milada Paulová byla v roce 1925 vůbec první docentkou Univerzity Karlovy, a to na filozofické fakultě, a Jarmila Veselá v roce 1928 první docentkou na české právnické fakultě., Extensive encyclopedias of a general nature, such as Otto's Encyclopedia, Masaryk's Encyclopedia and Otto's New Era Encyclopedia were and remained works that represented the standard of scholarly knowledge, culture and technical skill achieved at that time, whose compilation involved many leading specialists of the day, including women among the active collaborators. We can compare the lists of women collaborators at these three encyclopedias. Predominant among the 20 women collaborating on the Otto's Encyclopedia were teachers and secondary school tutors. Of the six university graduates, four had received doctorates (including natural scientists at the Faculty of Arts): Věra Marie Babáková, Marie Baborová, Klára Červenková and Albína Honzáková, and two collaborators were to be awarded doctorates honoris causa: Eliška Krásnohorská and Renata Tyršová. Of the 26 female collaborators, the Masaryk's Encyclopedia had at least 19 university graduates, of whom 11 were PhDrs, 2 RNDrs, 2 MUDrs and 1 was an academic artist. Not only did they have a university education, but 8 of them also became university educators, of whom 3 were or were to become senior lecturers (Albína Dratvová, Flora Kleinschnitzová and Drahomíra Stránská) and 3 university professors (Jindřiška Hušková-Flajšhansová, Milada Paulová and Růžena Vacková). The share of university-educated women was also considerable among the 50 women collaborators on Otto's New Era Encyclopedia, of whom 20 were PhDrs, 4 RNDrs, 2 JUDrs, 2 MUDrs, 1 was an Ing. and 1 was an academic artist. Of the women authors collaborating on Otto's New Era Encyclopedia, 15 were or became university tutors, 3 of whom were language lectors (M. David-Vokounová, Milada Lesná-Krausová and Iza Šaunová), 1 was an assistant lecturer (Pavla Antošová), 5 were senior lecturers (Marija Andrejeva, Albína Dratvová, Julie Moschelesová, Drahomíra Stránská and Jarmila Veselá) and 6 were professors (Jindřiška Hušková-Flajšhansová, Adéla Kochanovská, Emanuela Nohejlová-Prátová, Helena Pešková, Jiřina Popelová and Růžena Vacková). Women collaborating on the key Czech encyclopedias were publicly active and often university-educated women engaged in the emancipation movement, some even in political parties. Teachers and university educators made up a substantial proportion. These include the pioneering figures that were the first to attain positions that would not previously have been possible: in 1901 Marie Baborová was made the first doctor at the Czech Prague University, in 1922 Anděla Kozáková was the first woman to receive a doctorate at the Faculty of Law and in 1938 she was made the first Czech notary and evidently the first one in Europe, too. In 1925 Milada Paulová was made the first ever senior lecturer, at Charles University Faculty of Arts, and in 1928 Jarmila Veselá became the first senior lecturer at the Czech Faculty of Law. (Translated by Melvyn Clarke), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Předkládaná edice obsahuje 13 dopisů, 2 vizitky a 1 ústřižek poštovního podacího lístku, které si mezi sebou vyměnili v letech 1904-1914 duchovní Augustin Kratochvíl (1865-1946), zabývající se moravskou vlastivědou, a profesor českých dějin Václav Novotný (1869-1932). Kratochvílova korespondence je uložena v osobním archivním fondu Václava Novotného v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v. v. i., zatímco pouze jeden dopis Novotného se nachází v Moravském zemském archivu v torzovitém fondu Augustýn [!] Kratochvíl. Kratochvíl navázal kontakt s ivančickým rodákem Novotným v době, kdy se věnoval studiím k dějinám Ivančic. Vzájemně se informovali o svých dalších připravovaných historických pracích, které si po jejich vydání také vzájemně věnovali. Korespondence se dotýká nejen města Ivančice, ale také městyse Kamenice a dalších míst na Moravě., This edition presents 13 letters, 2 visiting-cards and 1 cutting of certificate of postinty, exchanged between priest engaged in Moravian homeland study Augustin Kratochvíl (1865-1846) and professor of Czech history Václav Novotný (1869-1932) from 1904 to 1914. Kratochvíl's correspondence is stored at the ASCR Archive among Václav Novotný's personal papers, while only one conserved Novotný's letter is stored at the Moravian Land Archive among Augustýn [!] Kratochvíl's personal papers. Kratochvíl established a contact with the native of Ivančice Václav Novotný in the time, when he was engaged in the studies related to the history of Ivančice. They both informed each other about their upcoming historical works, which they have been exchanging after their publication. The correspondence not only does concern the town Ivančice, but also the Moravian town Kamenice and other places in Moravia. (Translated by Václav Hankovec.), and Překlad resumé: Václav Hankovec