Výzkumný projekt "Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích", který řeší interdisciplinární tým Gerontologického centra Praha za podpory grantu IGA MZČR (č. NR 8488-3/2005), chce zhodnotit dopad cílené nefarmakologické intervence, kterou je skupinová reminiscenční terapie, na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v domovech důchodců. Měření vlivu reminiscenční terapie jako jediného faktoru v komplexním sociálním prostředí je metodologicky velmi náročné, spojené s rizikem nekontrolovaného ovlivnění výsledku. Řada studií přináší měření, která nejsou dostatečně přesvědčivá, nicméně naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu, na chování, náladu a celkovou spokojenost seniorů se životem. Kvalitativní výsledky tyto trendy potvrzují. Studie Gerontologického centra Praha využívá souboru kvantitativních i kvalitativních metod, které navíc umožní sledovat vedle primárního cíle také různé aspekty života seniorů v institucích., The research project "Impact of reminiscence therapy on the health and quality of life of seniors living in elderly care institutions," carried out with the support of grant IGA MZCR (no. NR 8488- 3/2005) by the interdisciplinary team of the Prague Gerontology Centre, evaluates the impact of targeted nonpharmacological intervention, specifically group reminiscence therapy, on the health and quality of life of elderly clients living in retirement homes. The evaluation of the impact of reminiscence therapy as the only factor in a complex social environment places high demands on the methods applied, and involves the risk of the results being influenced by factors beyond control. A number of studies have supplied measurements which still leave some doubt, yet are indicative of trends bearing evidence of a positive effect of reminiscence on symptoms of dementia, depression, behaviour, mood and life satisfaction of elderly people. Such trends are confirmed by qualitative results. The study of the Prague Gerontology Centre draws upon a set of quantitative and qualitative methods which, in addition to the primary endpoint, allows for monitoring different aspects of life of seniors in elderly care institutions., Hana Janečková, Iva Holmerová, Hana Vaňková, Eva Dragomirecká, and Lit.: 38
Demence představují syndrom závažný svou prognózou, dobou trvání i socioekonomickými dopady. Onemocnění, která demenci způsobují, jsou zatím v naprosté většině nevyléčitelná. Možný je pouze management demence, tedy takový postup, který zpomalí progresi onemocnění, zlepší soběstačnost v mezích základního onemocnění, zvládne případnou komorbiditu, problémové chování a další problémy, které demence ve svém průběhu přináší. Kromě relativně dobře prozkoumaných farmakologických přístupů máme v managementu demencí k dispozici také nefarmakologické metody, jejichž význam nebyl podle našeho názoru dosud doceněn. Tyto metody, mezi které patří i výše popsaná taneční terapie, mohou významně ovlivnit soběstačnost, emotivitu a celkovou kondici pacientů s demencí a zmírnit tak nejen břemeno péče a výši nákladů na ni, ale zejména zlepšit kvalitu života pacientů s demencí a lidí, kteří se o ně starají., For patients with dementia, the most appropriate form of dance therapy session is the one which takes place in a circle. In this way, they can watch one another and follow and imitate the therapist, who is a part of the circle. Adopting an individual approach to each dancer is very important in the course of the therapy. We have investigated the effect of dance therapy on health, quality of life and depressivity among residents of residential houses in the randomized controlled trial. Our first results prove that dance therapy may be effective also in persons with dementia and, in addition, may improve their mobility., Petr Veleta, Iva Holmerová, Kateřina Pánková, Hana Vaňková, and Lit.: 16
Zdravotní status evropských občanů se v posledních dekádách zlepšil vzhledem k lepším životním a pracovním podmínkám a kvalitnější zdravotní péči. Přesto existují značné nerovnosti ve zdravotním stavu obyvatel žijících v různých oblastech, zemích a mezi různými skupinami obyvatel. Systém zdravotní péče může zlepšit zdraví obyvatel a zmenšit nerovnosti za předpokladu, že zdravotní systémy jsou pružné a citlivě reagují na specifické potřeby a očekávání všech, včetně chudých lidí, seniorů, legálních nebo ilegálních přistěhovalců, invalidů, etnických menšin atp., The health status of European citizens has improved in the last decades due to better living and working conditions and health care, however, there are still important inequalities in health among various regions, countries and groups of inhabitants. Health care systems can improve health and thus decrease inequalities in health, provided that they are flexible and responsive to specific needs and expectations of all, including poor, people, seniors, legal or illegal immigrants, the handicapped, ethnic minorities and others., Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková, and Lit.: 14
Zdravotní péče a dlouhodobá péče jsou důležité součásti procesu sociální ochrany a sociální inkluze. V České republice není dlouhodobá péče legislativně definována.Tato situace je jedním z hlavních problémů při koordinaci zdravotní a sociální péče., Healthcare and long-term care are important components of the process of social protection and social inclusion. However, in the Czech Republic, longterm care has not been defined by the legislation yet. This situation represents one of the main problems for the coordination and interface of health and social care., and Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková
Byla sledována nemocnost osob předdůchodového věku a starších 60 let. Zdravotní stav se po 60. roce výrazně zhorsuje, toto období lze považovat za důležitý mezník, kdy se začínají projevovat závažné zdravotní problémy. Dobrý zdravotní stav byl zjištěn u 41 % osob ve věku 50-59 let, a jen pětiny osob nad 60 let. Bez nemoci bylo 14 % osob v mladši věkové kategorii a 2 % starších, z tohoto zjištění vyplývají i větší nároky na zdravotní péči osob starších 60 let, také potřeba hospitalizace či vyšetření u lékaře. většina nemocných navštěvuje v případě potřeby praktického lékaře. Frekvence návštěv výrazně stoupala u starších osob. Důsledná a efektivní prevence a dispenzarizace, především v rámci primární péče, může oddálit zdravotní problémy a zlepšit kvalitu života ve stáří., Morbidity of persons in preretirement age and over 60 years was followed. Health status becomes worse markedly over 60 years. This period of life is find as a very important because demonstration of serious health problems. Good health status was reported in 41% in age from 50 years to 59 years and only in one fifth of persons over 60 years. In younger age category there was 14% of persons without any disease, in older age there was only 2% of person's without any disease. Higher demands for health care, need of hospital care or physicians examination in persons over 60 years is logical consequence of morbidity data. Majority of ill people visits general practitioner. Frequency of visits markedly increased in old persons. Consequent and effective prevention and dispensary care (regular check-ups), especially in primary care can remove health problems and improve the quality of life in old age., Helena Zavázalová, K. Zikmundová, V. Zaremba, Lit: 9, and Souhrn: eng
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7